Malus domestica 'MELROSE' jablo� - pozdn�, opyl. sk. 3-4
Malus
Rod jablon� p�stovan�ch pro plody (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Nejde o p�vodn� druh, ale o domestikovan� hybridn� komplex, jeho� genom je tvo�en p�ev�n� M. sieversii z poho�� �an‑�an � genetick� anal�zy ukazuj�, �e tento druh tvo�� a� 90 % genomu dne�n�ch kulturn�ch jablon�. Men�� pod�l poch�z� z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropsk� plan� jablon� M. sylvestris, kter� se na domestikaci pod�lela sp�e okrajov�. P�esto�e rod Malus zahrnuje p�ibli�n� 55�60 druh�, jen n�kolik z nich m�lo z�sadn� vliv na vznik jablon� dom�c�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), spole�n� s hru�n�mi, kdoulon�mi �i t�e�n�mi.
Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet� � archeobotanick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�, zat�mco prvn� c�len� �lecht�n� za��n� a� v antice. Modern� pomologie se rozv�j� od 18. a 19. stolet�, kdy vznikaj� prvn� stabiln� odr�dy zn�m� dodnes. Dnes je jablo� nejp�stovan�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s ro�n� produkc� p�esahuj�c� 86 milion� tun, a tis�ci odr�d li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. Jej� roz���en� je v�ak podm�n�no klimatem: vy�aduje 800-1200 hodin zimn�ho chladu, tak�e v subtropech a tropech p�sob� jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, p�esto�e jej� skute�n� genetick� p�vod le�� hluboko ve st�edoasijsk�ch hor�ch.
My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.
Melrose pat�� mezi klasick� americk� podzimn� a� zimn� odr�dy jablon� a vy�lecht�n� byla roku 1944 v Ohiu k��en�m Jonathan a Red Delicious. Strom roste st�edn� siln�, vytv��� pevnou, dob�e rozv�tvenou korunu, kter� se �asem roz�i�uje do ���ky. Plodnost je vysok� a pom�rn� pravideln�, i kdy� mlad� stromy mohou m�t sklon ke st��dav� plodnosti, pokud se neprov�d� prob�rka. Plody jsou velk� a� velmi velk�, �iroce kulovit�, s pevnou slupkou a typick�m tmav� �erven�m kryc�m zbarven�m, kter� se na slunn�ch m�stech m�n� do mahagonov�ch t�n�. Du�nina je kr�mov�, pevn�, ��avnat�, s vyv�enou sladce kyselou chut� a jemn�m ko�enit�m aroma, kter� se po n�kolika t�dnech skladov�n� je�t� zv�razn�.
Melrose je st�edn� pozdn� a� pozdn� odr�da, skl�z� se od konce z��� do prvn� poloviny ��jna. Plody jsou jedl� ihned po utr�en�, ale skute�nou konzumn� kvalitu z�sk�vaj� a� po kr�tk�m ule�en�. P�i dobr�m skladov�n� vydr�� a� do b�ezna �i dubna, ani� by ztratily ��avnatost nebo pevnost. Odr�da vy�aduje tepl�, slunn� polohy, jinak barva i chu� z�st�vaj� nev�razn�. Je citliv�j�� k padl� a strupovitosti, tak�e pot�ebuje pravideln� prosv�tlov�n� koruny a d�slednou hygienu sadu. Melrose je cizospra�n� a spolehliv� ji opyluj� odr�dy Idared, Jonathan, Gala, Rub�n, Golden Delicious, Elstar, Spartan, James Grieve, Discovery a Florina. Kveten� se p�ekr�v� se skupinami 3 a 4, ale v praxi se Melrose �ad� do opyluj�c� skupiny 4. Mrazuvzdorn� je do cca -34 �C.
Posledn� revize 01-05-2009; 18-10-2026
Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.




































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


.jpg)
