.jpg)
Veronica prostrata 'NESTOR' rozrazil rozprost�en�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil rozprost�en� je jedn�m z nejl�pe p�izp�soben�ch vytrval�ch druh� evropsk�ch such�ch stanovi��. Jeho p�irozen� are�l sah� od st�edn� p�es v�chodn� a� po jihov�chodn� Evropu, pokra�uje na Kavkaz a zasahuje a� do z�padn� Sibi�e. V�ude tam obsazuje v�slunn�, kamenit� svahy, such� tr�vn�ky a v�pencov� str�n�, kde v�t�ina rostlin bojuje o p�e�it�. D�ky vl�knit�mu oddenku a schopnosti klon�ln�ho r�stu pat�� mezi tzv. clonal herbs, tedy rostliny, kter� dok�ou vegetativn� vytv��et nov� jednotky a dlouhodob� se udr�et i na extr�mn� chud�ch stanovi�t�ch. Botanicky jej popsal Carl Linn� roku 1762, ale jeho ekologick� role je mnohem star��: na evropsk�ch step�ch a pastvin�ch fungoval jako p�irozen� stabiliz�tor p�dy, kter� dr�el svahy a vypl�oval mezery mezi kameny. V �esk� krajin� jej najdeme hlavn� na ji�n� Morav� a v �esk�m st�edoho��, kde jeho sv�tle modr� jarn� kv�ty pat�� k prvn�m jemn�m barv�m na such�ch str�n�ch. D�ky sv� odolnosti v��i suchu a schopnosti r�st na v�penci se stal obl�benou skalni�kou, kter� spojuje botanickou historii evropsk�ch step� s modern�m zahradn�m designem.
Rozrazil Nestor pat�� k t�m odr�d�m, kter� si z�skaj� pozornost jemnost�, nikoli ok�zalost�. Na p�elomu jara a l�ta vytv��� kr�tk�, vzp��men� hrozny sv�tle levandulov� fialov� modr�ch kv�t� s tmav��mi �ilkami, kter� vystupuj� z t�m�� b�l�ho st�edu a dod�vaj� kv�tenstv� ne�ekanou kresbu. Rostlina tvo�� n�zk�, pol�t��ovit� trsy vysok� 7 a� 15 cm a �irok� 30 a� 50 cm, podle podm�nek a �ezu. Plaziv� lodyhy jsou hust� olist�n� podlouhle kopinat�mi listy st�edn� zelen� barvy, tak�e i mimo dobu kv�tu p�sob� trs upraven� a sv�e. Oproti p�vodn�mu druhu kvete bohat�ji a barva kv�t� je sv�tlej�� a jemn�j��. O p�vodu odr�dy nejsou dostupn� ofici�ln� �daje, ale vzhledem k jej�mu vzhledu a r�stu lze p�edpokl�dat, �e vznikla v�b�rem z evropsk�ch populac�, kter� se p�irozen� li�� intenzitou barvy i hustotou r�stu � a �Nestor� p�edstavuje jednu z nejp�kn�j��ch forem.
Nestor je ide�ln� volbou pro m�sta, kde je pot�eba spolehliv� a dlouhov�k� v�pl�, kter� nep�eroste sv� sousedy. Nejl�pe funguje ve skalce, na such�ch z�dk�ch a na slunn�ch okraj�ch z�hon�, kde jeho plaziv� lodyhy p�irozen� kop�ruj� ter�n a rychle zapln� drobn� mezery mezi kameny. D�ky jemn�, sv�tl� barv� kv�t� dok�e opticky zjemnit v�sadbu a propojit v�razn�j�� skalni�ky do jednoho celku. V�born� se kombinuje s mate��dou�kou �zkolistou, rozchodn�kem ostr�m, ta�ic� skaln�, zvonkem dalmatsk�m nebo ta�i�kou, kter� sd�lej� stejn� n�roky a spole�n� vytv��ej� pestr�, ale harmonick� jarn� koberec. V modern�ch v�sadb�ch se osv�d�uje i jako n�zk� lem pod�l cest, kde p�sob� p�irozen� a nenucen�, ani� by vy�adoval pravidelnou p��i.
Posledn� revize 25-01-2016; 29-12-2025
Rozrazil rozprost�en� pat�� k nejspolehliv�j��m skalni�k�m, pokud m� k dispozici pln� slunce a dokonale propustnou p�du. Nejl�pe prosp�v� na �t�rkovit�ch, kamenit�ch nebo p�s�it�ch substr�tech, kter� rychle osychaj� a nezadr�uj� vodu, proto�e dlouhodob� p�emok�en� vede k �hynu ko�en�. V�pencov� podlo�� mu vyhovuje p�irozen�, ale dob�e roste i v neutr�ln�ch p�d�ch, pokud nejsou t�k�. Hnojen� nen� nutn�, naopak p��li� �ivn� p�da zp�sobuje ��dk� r�st a men�� odolnost. V such�ch obdob�ch ocen� ob�asnou z�livku, jinak je velmi tolerantn� k suchu a vysok�m letn�m teplot�m. Po odkv�tu lze rostlinu lehce sest�ihnout, aby si udr�ela kompaktn� tvar a vytvo�ila nov� olist�n�. V zim� je pln� mrazuvzdorn� do cca −34 �C a nevy�aduje ��dnou ochranu, pouze nesm� st�t ve vod�.
.jpg)
