.jpg)
Veronica gentianoides 'TISSINGTON WHITE' rozrazil ho�covit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil ho�covit� (Veronica gentianoides) je star� kavkazsk� druh, kter� si do evropsk�ch zahrad na�el cestu u� v dob�, kdy se botanici a cestovatel� vraceli z Orientu s kapsami pln�mi semen a vzru�uj�c�ch p��b�h�. Jm�no �ho�covit�� dostal podle podobnosti sv�ch listov�ch r��ic s n�kter�mi druhy ho�c�, kter� sd�lej� stejn� horsk� stanovi�t�. P�irozen� toti� roste na hor�ch Turecka, �r�nu a Kavkazu a� do zhruba 3600 m n. m., stejn� jako na vlhk�ch louk�ch, v ��dk�ch les�ch a na kamenit�ch svaz�ch. Jako druh jej na p�elomu 18. a 19. stolet� popsal d�nsko‑norsk� botanik Martin Vahl (1749�1804), ale opravdov� domov na�el a� v evropsk�ch zahrad�ch, zejm�na v ��e nad�en� pro alpinky a p�irozen� v�sadby. Tato spolehliv� trvalka dok�e p�eklenout p�elom jara a l�ta a p�in�st do z�honu klid a sv�tlo bez velk�ch n�rok� � dob�e roste v m�rn�m klimatu, zvl�d� pln� slunce i polost�n a ochotn� se zabydl� ve skalk�ch, na okraj�ch trvalkov�ch z�hon� i v m�stsk�ch zahrad�ch. D�ky sv� jednoduchosti a n�nosti se zabydlel i v anglick�ch �cottage gardens�, venkovsk�ch zahrad�ch p�et�kaj�c�ch trvalkami v�ech mo�n�ch druh� a velikost�, a jsme moc r�di, �e si sv� p��znivce nach�z� i u n�s.
Tissington White pat�� k nejp�sobiv�j��m b�l�m form�m rozrazilu ho�covit�ho. Brzy zjara vytv��� jako hodn� ho��k upraven�, a tak n�jak p�kn� srovnan� p��zemn� r��ice sv�e zelen�ch a v m�rn�ch zim�ch neopadav�ch list�, kter� p�sob� jako pevn�, klidn� z�klad pro pozd�j�� kv�tn� stvoly. Ty se na p�elomu kv�tna a �ervna zvedaj� do v��ky kolem 40 cm a nesou dlouh�, vzdu�n� klasy t�m�� �ist� b�l�ch kv�t� s jemn�m, sotva patrn�m modr�m �ilkov�n�m. M�te-li r�di venkovsk� trvalky bez ok�zal�ch barev a z�rove� po��dek a ��d, tuto kyti�ku si zamilujete.
P�vod odr�dy nen� dolo�en, zn�me pouze rok jej�ho p�edstaven� � 1991. Jej� jm�no v�ak odkazuje na vesnici Tissington v anglick�m Derbyshire, zn�mou tradi�n�mi zahradami, star�mi kamenn�mi z�dkami a ka�doro�n� slavnost� �well dressing�, p�i n� se zdob� prameny kv�tinov�mi obrazci. Je tedy pravd�podobn�, �e kultivar vznikl jako zahradn� selekce pr�v� v t�to oblasti nebo byl poprv� roz���en m�stn� �kolkou. Styl jm�na i charakter rostliny tomu dob�e odpov�daj� � jemn�, sv�tl�, s anglickou lehkost� a nen�padnou eleganc�, kter� se hod� jak do venkovsk�ch zahrad, tak do modern�ch m�stsk�ch v�sadeb.
Posledn� revize 02-05-2022; 28-12-2025
Rozrazil ho�covit� pat�� k nejspolehliv�j��m a z�rove� na p�stov�n� snadn�m jarn�m trvalk�m m�rn�ho p�sma. Nejl�pe roste na slunci nebo v lehk�m polost�nu, v propustn�, m�rn� vlhk� p�d�, kter� v l�t� �pln� nevysych�. Vd��n� reaguje na jarn� p�ihnojen� kompostem a po odkv�tu ocen� odstran�n� kv�tn�ch stvol�, d�ky �emu� si udr�� p�knou listovou r��ici a� do zimy. V m�rn�ch zim�ch dok�e r��ice ��ste�n� p�ezimovat, ale i po �pln�m zata�en� spolehliv� znovu obraz�. Druh je pln� mrazuvzdorn� a� do cca �40 �C, tak�e bez probl�m� zvl�d� i drsn�j�� st�edoevropsk� podm�nky.
