Silphium perfoliatum mu��k prorostl�
Silphium
Rod Silphium, mu��k, pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� dvacet druh� roz���en�ch p�ev�n� ve v�chodn� a st�edn� ��sti Severn� Ameriky, kde ob�vaj� pr�rie, otev�en� lesostepi a such� kamenit� str�n�. Fosiln� z�znamy nejsou po�etn�, ale nazna�uj�, �e rod je star� a stabiln�, s dlouhodobou vazbou na kontinent�ln� pr�rijn� ekosyst�my. Botanicky jej popsal Carl Linnaeus v Species Plantarum roku 1753, a od t� doby se kolem rodu vedly drobn� nomenklatorick� spory � zejm�na o vymezen� n�kter�ch druh�, kter� se p�ekr�vaj� v morfologii i are�lu. Silphium je charakteristick� mohutn�mi lodyhami, drsn�mi listy a v�razn�mi �lut�mi kv�ty, kter� se objevuj� vysoko nad vegetac� a p�sob� jako pr�rijn� maj�ky. Jednotliv� druhy maj� odli�nou strategii p�e�it� � n�kter� tvo�� hlubok� k�lov� ko�eny, jin� masivn� oddenky, co� vysv�tluje jejich v�jime�nou odolnost v��i suchu i ohni. Kombinace robustnosti, dlouhov�kosti a schopnosti prosperovat na chud�ch p�d�ch �in� Silphium jedn�m z nejzaj�mav�j��ch rod� severoamerick�ch pr�rijn�ch rostlin.
Silphium perfoliatum, mu��k prorostl�, je jedn�m z nejv�razn�j��ch druh� severoamerick�ch pr�ri�. Jeho domovem jsou vlh�� pr�rijn� louky a okraje les� ve v�chodn� ��sti Severn� Ameriky, kde tvo�� n�padn� dominanty krajiny. Druh dostal v angli�tin� lidov� jm�no cup plant (poh�rkovit� rostlina), kdy� si osadn�ci v�imli zvl�tn�ho jevu: vst��cn� listy pror�staj�c� kolem lodyhy vytv��ej� mal� kal�ky, kter� zachyt�vaj� de��ovou vodu. Tyto �poh�rky� slou�ily jako napajedla pro pt�ky a drobn� �ivo�ichy. Mu��k z�rove� fungoval i jako orienta�n� bod pro �lov�ka, proto�e jeho mohutn� a vysok� rostliny byly viditeln� z d�lky. V 19. stolet� se mu��k prorostl� dostal do zem�d�lsk�ch pokus� d�ky sv� mohutnosti a v�nosnosti, a v Sov�tsk�m svazu byl dokonce p�stov�n jako p�cnina se dv�ma sklizn�mi ro�n�. Dnes se k n�mu vrac� modern� agronomie: je zkoum�n jako trval� energetick� plodina, kter� by mohla nahradit jednoletou kuku�ici v produkci biomasy.
Silphium se �esky jmenuje mu��k. A je to v�n� chlap�k (sexismus stranou, hnidopichov�). Jedn� se o velmi vysokou trvalku, kter� i s kv�tem dosahuje mezi 2 a 3 metry podle podm�nek a je zaru�en� nep�ehl�dnuteln�. Mu��k prorostl� pozn�te podle mohutn�ch, �ty�hrann�ch lodyh, kter� obr�staj� velk�, drsn� listy dlouh� 30 a� 40 cm, prorostl� kolem stonku tak t�sn�, �e vytv��ej� charakteristick� kal�ky. Tyto listov� �poh�rky� nejsou jen zvl�tnost�, ale i funk�n�m prvkem: zachyt�vaj� vodu st�kaj�c� po lodyze a poskytuj� vl�hu rostlin� i drobn�m �ivo�ich�m pr�v� v lokalit�ch, kde je o ni nouze.
Kv�ty jsou typicky hv�zdnicovit�, jako ob�� kopretiny syt� �lut� barvy o pr�m�ru 5 a� 6 cm, v�jime�n� a� 8 cm, a jsou uspo��dan� ve vrcholov�ch lat�ch. V jedn� lat� b�v� kolem 15 kv�t�, ale v �ivn� p�d� a dlouh�m l�t� se jich m��e vytvo�it a� 50, tak�e se cel� lata pod jejich t�hou lehce ohne jako hrozen. Vykv�taj� podle sez�ny od za��tku �i poloviny srpna a kvetou a� do konce z���.
Mu��k je mohutn� trvalka, a� u� se jedn� o vysok� �i ni��� kultivary a druhy. Dob�e vynikne vys�zen� ve v�ce kusech, kde nab�dne viditelnou masu list� a pozd�ji v sez�n� i z��iv�ch kv�t� na dlouh� obdob�. Jako vlhkomiln� trvalka se hod� do kompozic se z�plev�ky, sadci a bahenn�mi ibi�ky, tmavolist� plo�ti�n�ky nab�dnou kontrast v barv� i textu�e, popelivky odli�n� typ kv�t� a tvar list�, �pol�ny ran�j�� kveten� a do pop�ed� m��ete pou��t �echravy, blatouchy a dlu�ichy.
Posledn� revize: 14-08-2026
Mu��k m� nejrad�ji sv�tl� lokality s dostatkem slunce a hlub��, �ivnou zem, kter� nebude trvale podm��en�, ale ob�asn� p�emok�en� mu nevad�. Dob�e zvl�d� t잚� j�lovitou p�du, proto�e obsahuje mno�stv� �ivin, d�ky kter�m nab�dne statn�j�� r�st a v�t�� listy. Jeho pr�rijn� p�vod znamen� extr�mn� hlubok� ko�enov� syst�m: po zako�en�n� sn�� i dlouhodob� letn� p��su�ky, proto�e k�lov� ko�en pronik� hluboko do p�dy, zat�mco horn� vrstvy mohou b�t such�. Tvo�� kr�tk� ko�enov� oddenky, kter� se pomalu rozr�staj� do v�t��ch ploch, ani� by byl invazn�. Vyu��v� se to v efektn�ch, jednodruhov�ch z�honech s odstupem rostlin 30�40 cm, kter� vypln� do t�� let. Hnojen�, mul�ov�n� ani zimn� ochranu nevy�aduje. Koncem zimy se od�ez�vaj� v�echny nadzemn� ��sti t�sn� nad zem�. V n�dob�ch se p�stovat ned�, pot�ebuje prostor a hloubku. Mrazuvzdorn� je p�ibli�n� do �40 �C.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.

































.jpg)
















