Silphium perfoliatum 'MAYA' mu��k prorostl�
Silphium
Rod Silphium, mu��k, pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� dvacet druh� roz���en�ch p�ev�n� ve v�chodn� a st�edn� ��sti Severn� Ameriky, kde ob�vaj� pr�rie, otev�en� lesostepi a such� kamenit� str�n�. Fosiln� z�znamy nejsou po�etn�, ale nazna�uj�, �e rod je star� a stabiln�, s dlouhodobou vazbou na kontinent�ln� pr�rijn� ekosyst�my. Botanicky jej popsal Carl Linnaeus v Species Plantarum roku 1753, a od t� doby se kolem rodu vedly drobn� nomenklatorick� spory � zejm�na o vymezen� n�kter�ch druh�, kter� se p�ekr�vaj� v morfologii i are�lu. Silphium je charakteristick� mohutn�mi lodyhami, drsn�mi listy a v�razn�mi �lut�mi kv�ty, kter� se objevuj� vysoko nad vegetac� a p�sob� jako pr�rijn� maj�ky. Jednotliv� druhy maj� odli�nou strategii p�e�it� � n�kter� tvo�� hlubok� k�lov� ko�eny, jin� masivn� oddenky, co� vysv�tluje jejich v�jime�nou odolnost v��i suchu i ohni. Kombinace robustnosti, dlouhov�kosti a schopnosti prosperovat na chud�ch p�d�ch �in� Silphium jedn�m z nejzaj�mav�j��ch rod� severoamerick�ch pr�rijn�ch rostlin.
Silphium perfoliatum, mu��k prorostl�, je jedn�m z nejv�razn�j��ch druh� severoamerick�ch pr�ri�. Jeho domovem jsou vlh�� pr�rijn� louky a okraje les� ve v�chodn� ��sti Severn� Ameriky, kde tvo�� n�padn� dominanty krajiny. Druh dostal v angli�tin� lidov� jm�no cup plant (poh�rkovit� rostlina), kdy� si osadn�ci v�imli zvl�tn�ho jevu: vst��cn� listy pror�staj�c� kolem lodyhy vytv��ej� mal� kal�ky, kter� zachyt�vaj� de��ovou vodu. Tyto �poh�rky� slou�ily jako napajedla pro pt�ky a drobn� �ivo�ichy. Mu��k z�rove� fungoval i jako orienta�n� bod pro �lov�ka, proto�e jeho mohutn� a vysok� rostliny byly viditeln� z d�lky. V 19. stolet� se mu��k prorostl� dostal do zem�d�lsk�ch pokus� d�ky sv� mohutnosti a v�nosnosti, a v Sov�tsk�m svazu byl dokonce p�stov�n jako p�cnina se dv�ma sklizn�mi ro�n�. Dnes se k n�mu vrac� modern� agronomie: je zkoum�n jako trval� energetick� plodina, kter� by mohla nahradit jednoletou kuku�ici v produkci biomasy.
Mu��k Maya je slun��ko druh� poloviny a konce l�ta. Pat�� mezi modern�, kompaktn� kultivary, kter� vznikly jako zahradnicky atraktivn� alternativa k mohutn�mu botanick�mu druhu. Nab�z� z��iv� �lut�, kopretinov� tvarovan� kv�ty o rozp�t� a� 10 cm, uskupen� ve vrcholov�ch lat�ch, a kvete podle sez�ny od za��tku �i poloviny srpna a� do konce z���. Dlouho p�ed kveten�m zaujme sv�mi neobvykle velk�mi, a� 35 cm dlouh�mi listy: jsou syt� zelen�, vst��cn�, prot�hle troj�heln�kovit� (�iroce kopinat�) a tvo�� hustou masu. Na rozd�l od botanick�ho druhu nemaj� ost�e pilovit� okraje, jsou t�m�� hladk� a v such� p�d� mohou spodn� listy �i jejich okraje zasychat.
V�znamn�m znakem jsou siln�, �ty�hrann� lodyhy, kter� u odr�dy Maya b�n� dor�staj� kolem 1 metru. Ve velmi �ivn� a vlhk� p�d� v�ak mohou �asem vyr�st a� kolem dvou metr�, av�ak i p�i t�to v��ce si rostliny zachov�vaj� kompaktn�, hust� a a� m�rn� strnul� habitus ve srovn�n� s botanick�m druhem, jen� b�v� m�rn� rozevl�t�.
Kultivar se objevil n�kdy po roce 2015 a nen� patentovan� ani s dolo�en�m odkazem na �lechtitele �i n�lezce. I kdy� se uv�d� jako n�le��c� ke druhu S. perfoliatum, jeho hlad�� okraje list�, ni��� vzr�st, pozdn� kveten� a latnat� kv�tenstv� odpov�daj� hybridn�m lini�m S. perfoliatum � S. integrifolium, kter� se v Evrop� �lecht� od 90. let.
Mu��k je mohutn� trvalka, a� u� se jedn� o vysok� �i ni��� kultivary a druhy. Dob�e vynikne vys�zen� ve v�ce kusech, kde nab�dne viditelnou masu list� a pozd�ji v sez�n� i z��iv�ch kv�t� na dlouh� obdob�. Jako vlhkomiln� trvalka se hod� do kompozic se z�plev�ky, sadci a bahenn�mi ibi�ky, tmavolist� plo�ti�n�ky nab�dnou kontrast v barv� i textu�e, popelivky odli�n� typ kv�t� a tvar list�, �pol�ny ran�j�� kveten� a do pop�ed� m��ete pou��t �echravy, blatouchy a dlu�ichy.
Posledn� revize: 11-09-2023; 14-08-2026
Mu��k m� nejrad�ji sv�tl� lokality s dostatkem slunce a hlub��, �ivnou zem, kter� nebude trvale podm��en�, ale ob�asn� p�emok�en� mu nevad�. Dob�e zvl�d� t잚� j�lovitou p�du, proto�e obsahuje mno�stv� �ivin, d�ky kter�m nab�dne statn�j�� r�st a v�t�� listy. Jeho pr�rijn� p�vod znamen� extr�mn� hlubok� ko�enov� syst�m: po zako�en�n� sn�� i dlouhodob� letn� p��su�ky, proto�e k�lov� ko�en pronik� hluboko do p�dy, zat�mco horn� vrstvy mohou b�t such�. Tvo�� kr�tk� ko�enov� oddenky, kter� se pomalu rozr�staj� do v�t��ch ploch, ani� by byl invazn�. Vyu��v� se to v efektn�ch, jednodruhov�ch z�honech s odstupem rostlin 30�40 cm, kter� vypln� do t�� let. Hnojen�, mul�ov�n� ani zimn� ochranu nevy�aduje. Koncem zimy se od�ez�vaj� v�echny nadzemn� ��sti t�sn� nad zem�. V n�dob�ch se p�stovat ned�, pot�ebuje prostor a hloubku. Mrazuvzdorn� je p�ibli�n� do �40 �C.
