Prunus laurocerasus 'ROTUNDIFOLIA' bobkovi�e� l�ka�sk�
Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� Rotundifolia si sv� m�sto na v�slun� vybojovala ji� p�ed mnoha lety � n�kter� zdroje odhaduj�, �e se objevila n�kdy za��tkem 20. stolet�. Snadno ji pozn�te u� na prvn� pohled, proto�e m� velk� listy a sv�tlej�� odst�n zelen� barvy, kter� mezi valnou v�t�inou ostatn�ch bobkovi�n� z��� jako sv�� tr�vn�k. Jej� neopadav� listy jsou velmi velk�, 12�17 cm dlouh� a 5�8 cm �irok�, �iroce ov�ln� a� obvej�it�, ko�ovit�, vysoce leskl� a p�i okraj�ch m�lce pilovit�. Jejich mno�stv�, stejn� jako bohat� klad v�tv�, rostlin� dod�v� robustn� v�raz, zat�mco velikost a sv�est list� ke�i prop�j�uje exotick� n�dech de�tn�ho pralesa.
Jako solit�r pat�� Rotundifolia k nejuk�zn�n�j��m, elegantn�m kultivar�m co do tvaru a stavby, proto�e p�irozen� p�kn� a bohat� v�tv� a vytv��� symetrick� ke�e, kter� bez �ezu mohou b�t dost mohutn�, �eho� se vyu��v� v �iv�ch plotech a zahradn�ch p�ed�lech. Av�ak nutno p�iznat, �e v z�poji �iv�ho plotu se ve v�tv�ch probud� konkuren�n� boj o m�sto na slunci a prostor a za�nou vy�n�vat � pak se upravuj� �ezem.
Nekvete �asto, ani bohat�, ale vykv�st dok�e. V dubnu se objevuj� vzp��men� hrozny drobn�ch b�l�ch kv�t�, kter� siln� a sladce von� po �e��ku. Po opylen� se objevuj� leskl� �ern� plody, vyhled�van� ptactvem. Nejsou jedovat�, pouze semena v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle, a musela by b�t dokonale rozkous�na, aby mohla vyvolat nevolnost.
Rotundifolia nebyla c�len� vy�lecht�n�, jde o historickou selekci vybranou z p�irozen� rostouc�ch ke��, ale nejsou dochovan� ��dn� spolehliv� z�znamy o tom, kdy a kdo ji poprv� vybral �i uvedl na trh. Ale kdy� pozorn� prostudujete jej� chov�n� i vzhled, sama v�m to pov�. P�esto n�sleduj�c� text berte jen jako botanickou spekulaci zalo�enou na morfologick�m pr�zkumu. Sv�tlej�� barva list� neodpov�d� such�m oblastem St�edozem� ani Kavkaz, vynechme je tedy jako pravd�podobn� m�sta zrodu. Mno�stv� vody v listech s minim�ln� ochranou p�ed p�esu�en�m a mrazem, stejn� jako jejich velikost jsou naopak sp�e odrazem vlh��ho klimatu bl�e �ern�mu a Kaspick�mu mo�i (�r�n, Turecko, Gruzie). Tomu odpov�d� i jej� zv��en� choulostivost na siln�j�� mrazy � nen� vhodn� do m�st, kde teplota m��e klesnout pod −20 �C na del�� obdob�.
Posledn� revize: 01-01-2010; 14-01-2026
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. �Rotundifolia� je vhodn� do lokalit s mrazy do cca -20 �C. P�i siln�j��ch mrazech m� �asto pop�len� listy dehydratac� a pod -24 �C j� odum�raj� i horn� ��sti v�tv�. V�dy p�e�ije, ale mus� regenerovat z nepo�kozen�ho d�eva. Nab�dn�te j� proto p�ednostn� chr�n�nou polohu.













































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


