Prunus laurocerasus 'ANI' bobkovi�e� l�ka�sk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� Ani poch�z� ze �lecht�n�, kter� zapo�al ma�arsk� p�stitel Dr.Jozsa Miklos s c�lem z�skat co nejkompaktn�j�� odr�dy, kter� v�born� zvl�daj� st�edoevropsk� mrazy stejn� jako hork� a such� l�ta posledn�ch let. Povedly se celkem 3 odr�dy (Ani, Gabi a Josa), z nich� Ani velmi p�ipom�n� star�� odr�du Etna, nebo� jej� tvar je zaoblen� a� kulovit�, velmi hust� a mno�stv� v�tv� zaji��uje dokonalou nepr�hlednost, co� vyu�ijete zejm�na v �iv�ch plotech. Neopadav� listy jsou �iroce obvej�it�, ko�ovit�, n�padn� �ilnat�, vysoce leskl�, p�i ra�en� n�padn� bronzov� na�ervenal� na dlouh� obdob�, po kter�m dozraj� do st�edn� zelen�. Ro�n� p��r�stky jsou kolem 25 a� 30 cm. V roce 2013 z�skala bronzovou medaili na mezin�rodn�m veletrhu novinek Plantarium.
V dubnu vykv�t� vzp��men�mi hrozny, je� jsou slo�en� z drobn�ch, b�l�ch kv�t�, je� se rozv�jej� z nar��ov�l�ch poupat. Siln� a sladce von� po �e��ku. Po opylen� nastupuj� l�kav�, leskl�, �ern� plody, kter� jsou pochoutkou pro ptactvo. Nejsou jedovat�, pouze zrn��ka v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle, ale musela by se dokonale rozkousat, aby p�ivodila nevolnost.
Posledn� revize 15-05-2019
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. �lechtitel uv�d� plnou mrazuvzdornost do min. -30 �C dokonce bez po�kozen� list�.
