Home > Katalog > Photinia x fraseri 'FAROS RED'
4219_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
4219_2.jpeg 4219_3.jpeg 4219_4.jpeg

Photinia × fraseri 'FAROS RED' bl�skavka Fraserova

vzr�st
st�edn� ke�,vy��� ke�
b�n� v��ka
2-3m
b�n� ���ka
1-2m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
r�znobarevn�: zelen� a rud� a v�nov�
kategorie kv�t
m�n� n�padn�, zaj�mav� kv�ty
barva kv�t�
kr�mov�
doba kveten�
kv�ten
n�roky na slunce
slunce a polost�n
n�roky na p�du
kysel� (s vysok�m obsahem ra�eliny)
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
6   (do -23�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Photinia

Rod Photinia pat�� do �eledi r��ovit�ch a tvo�� jej asi t�icet druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch od Him�laje p�es ��nu a� po Japonsko, s jedin�m severoamerick�m z�stupcem. Fosiln� n�lezy z eoc�nu potvrzuj�, �e rod na na�� planet� existuje u� des�tky milion� let a jeho taxonomie byla dlouho neklidn�: n�kter� druhy byly st��dav� �azeny do p��buzn�ch rod� Stranvaesia �i Heteromeles a zase zp�t, jak se m�nilo ch�p�n� jejich p��buzensk�ch vztah� nebo se zrovna dostaly pod mikroskop genetick�ch badatel�. Tato spletit� historie se odr�� i ve vnit�n� pestrosti rodu, kter� poprv� form�ln� popsal britsk� botanik John Lindley (1799�1865) v roce 1820 a pro jm�no rodu trefn� pou�il �eck� slovo phōteinos, tedy �z��iv��, co� je nar�ka na leskl� listy v�t�iny druh�, zejm�na t�ch st�lezelen�ch. Krom� nich v�ak existuj� i opadav� horsk� druhy, nap��klad Photinia villosa nebo Photinia beauverdiana, je� se cel�mu rodu na prvn� pohled mo�n� vymykaj�, ale d�ky modern� genetice v�me, �e sem opravdu pat��. Hlavn�m znakem rodu je toti� p�edev��m jeho geografick� kontinuita nap��� v�chodn� Asi� a stabiln� morfologie kv�t� a plod�, kter� dr�� cel� rod pohromad� navzdory jeho evolu�n�mu dobrodru�stv�.

Bl�skavka Fraserova je d�t�tem dvou asijsk�ch rodi�� � japonsk� maminky Photinia glabra a ��nsk�ho tat�nka Photinia serratifolia � kte�� se potkali a� na druh�m konci sv�ta. Proto�e jsou jejich kv�ty pln� kompatibiln�, snadno se samovoln� zk��ily a toto n�hodn� spojen� bylo poprv� zaznamen�no kolem roku 1940 v americk�m Birminghamu v Alabam�, kde se oba druhy tehdy b�n� p�stovaly. V�imli si ho p�stitel� z Fraser Nursery, podle n� hybrid nakonec dostal sv� jm�no, a sv�j p�vodn� semen�� nazvali jednodu�e podle m�sta n�lezu �Birmingham�. Form�ln� popis pod jm�nem Photinia � fraseri publikoval a� v roce 1961 americk� botanik W.J. Dress, kter� potvrdil, �e jde o stabiln� hybrid. Ot�zkou v�ak z�st�v�, zda pozd�j�� �sp�n� odr�dy z Austr�lie a Nov�ho Z�landu vznikly z importovan�ho americk�ho materi�lu, nebo zda i u protino�c� doch�zelo ke stejn�mu spont�nn�mu k��en�. Tak �i onak, d�ky sv� odolnosti a t�m�� nezni�itelnosti se bl�skavka Fraserova brzy stala jednou z nej�sp�n�j��ch st�lezelen�ch d�evin druh� poloviny 20. stolet�.

Popis rostliny

Faros Red je dal�� z �ady bl�skavek za��tku t�et�ho tis�cilet�. Je to selekce kombinuj�c� bujn� r�st �Red Robin� a kompaktn� tvar a tmav�� list CARR� ROUGE. Nav�c je jej� odolnost mraz�m je�t� o p�r stupn�k� lep��, co� m��e v na�em klimatu znamenat hodn�. Zjara ra�� z��iv� �erven� mlad� listy, je� z�st�vaj� vybarven� pom�rn� dlouho, ne� za��tkem l�ta zezelenaj�. V polovin� l�ta nadch�z� nov� ra�en� �erven�ch list�, a kdy� je sez�na dobr� a l�to dlouh�, za��tkem podzimu se nov� listy uk�ou pot�et�, tentokr�t ji� tmav� v�nov� �erven� a z�stanou takov� po celou zimu. Jsou neopadav�, �iroce ov�ln� ale o n�co men�� a u���, ne� m� �Red Robin�, a velmi leskl�. 

V polovin� jara se na star��ch rostlin�ch objevuj� st�edn� velk� okol�ky kr�mov� b�l�ch kv�t�, z nich� mohou vzniknout drobn� �erven� plody, ale kv�li n�zk� fertilit� jich dozraje jen minimum a v�t�ina kv�tenstv� p�irozen� opad�. Habitus je hust�, vzp��men� a� m�rn� baculat�, co� vyu�ijete jak v �iv�m plotu tak i v kombinaci s jin�mi ke�i. Roste rychle. D�ky v�razn� barevnosti je v�tan�m zpest�en�m zelen�ch st�n a jehli�nat�ch z�kout�, a proto�e nevypad� p��li� b�n�, �asto se vyu��v� i v exoticky lad�n�ch zahrad�ch, kde sv�mi vysoce leskl�mi a unik�tn� vybarven�mi listy snadno evokuje pestrost de�tn�ho pralesa a tropick�ch zahrad.

Na listech se mohou ob�as objevit drobn� �erven� skvrny, kter� b�vaj� bu� p�irozenou pigmentac� zp�sobenou moment�ln� fyziologickou nepohodou, nebo b�nou houbovou chorobou (Entomosporium). V obou p��padech jde v�t�inou jen o estetick� probl�m. Pouze p�i masivn�m opadu skvrnit�ch list� doporu�ujeme zas�hnout vhodn�m fungicidem a popadan� listy zlikvidovat sp�len�m nebo jin�m odstran�n�m z pozemku (nekompostovat!). Rostlina brzy opadan� listy nahrad�.

Posledn� revize 16-10-2019; 31-12-2025

P�stebn� n�roky a p��e

Bl�skavka Fraserova je p�ekvapiv� tolerantn� v��i p�dn�m podm�nk�m. Nejl�pe prosp�v� ve vlhk�, ale nezamok�en� p�d� a na �ivn�m stanovi�ti, av�ak poroste i v b�n� �i chud�� zemin� � jen bude o n�co �id��. Kysel� p�da zv�razn� sytost list�, ale nen� nezbytn�. Nejl�pe vybarvuje a nejhust�ji roste na pln�m slunci, ale dob�e sn�� i lehk� polost�n. V hlubok�m st�nu v�ak ztr�c� barvu mlad�ch list�, prodlu�uje v�hony a p�sob� ��dce. Vzhledem k vysok�mu odparu vody z list� doporu�uji zejm�na po v�sadb� bohat� mul�ovat a v letn�ch m�s�c�ch dop��t mlad�m rostlin�m z�livku nav�c. Jakmile dob�e zako�en� (obvykle po 1�2 letech), st�v� se p�ekvapiv� odolnou v��i suchu, co� je d�vod, pro� ji ve St�edomo�� potk�te t�m�� na ka�d�m kroku i v horkem vyprahl�ch zahrad�ch. Ale pozor � tamn� zimy p�in�ej� pravideln� hodn� vody, co� u n�s nen� pravidlem. Proto b�hem such�ch zim, pokud nemrzne a p�da nen� zmrzl�, je vhodn� ji jednou za m�s�c vydatn� zal�t, aby listy l�pe odolaly siln�j��m mraz�m. Vyzkou�en� mrazuvzdornost sah� k �24 �C bez po�kozen� a zvl�dne i o p�r stup�� m�n�. Po velmi siln�ch mrazech mohou b�t koncov� listy dehydrovan� �i sp�len�, ale po jarn�m �ezu spolehliv� regeneruj�. �ez sn�� v�born� � m��ete ji tvarovat prakticky kdykoli a zvl�d� i hlubok� zmlazen�. Jarn� st�ih v dubnu podporuje v�tven�, zat�mco letn� �ez slou�� k dotvarov�n� a �asto vyvol� i podzimn� vlnu nov�ch �erven�ch v�hon�. Bl�skavka se prok�zala jako vhodn� i pro celoro�n� p�stov�n� ve velk�ch venkovn�ch n�dob�ch se z�vlahou (min. 80�80�80 cm).

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku