Photinia × fraseri 'RED ROBIN' bl�skavka Fraserova - ke�
Photinia
Rod Photinia pat�� do �eledi r��ovit�ch a tvo�� jej asi t�icet druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch od Him�laje p�es ��nu a� po Japonsko, s jedin�m severoamerick�m z�stupcem. Fosiln� n�lezy z eoc�nu potvrzuj�, �e rod na na�� planet� existuje u� des�tky milion� let a jeho taxonomie byla dlouho neklidn�: n�kter� druhy byly st��dav� �azeny do p��buzn�ch rod� Stranvaesia �i Heteromeles a zase zp�t, jak se m�nilo ch�p�n� jejich p��buzensk�ch vztah� nebo se zrovna dostaly pod mikroskop genetick�ch badatel�. Tato spletit� historie se odr�� i ve vnit�n� pestrosti rodu, kter� poprv� form�ln� popsal britsk� botanik John Lindley (1799�1865) v roce 1820 a pro jm�no rodu trefn� pou�il �eck� slovo phōteinos, tedy �z��iv��, co� je nar�ka na leskl� listy v�t�iny druh�, zejm�na t�ch st�lezelen�ch. Krom� nich v�ak existuj� i opadav� horsk� druhy, nap��klad Photinia villosa nebo Photinia beauverdiana, je� se cel�mu rodu na prvn� pohled mo�n� vymykaj�, ale d�ky modern� genetice v�me, �e sem opravdu pat��. Hlavn�m znakem rodu je toti� p�edev��m jeho geografick� kontinuita nap��� v�chodn� Asi� a stabiln� morfologie kv�t� a plod�, kter� dr�� cel� rod pohromad� navzdory jeho evolu�n�mu dobrodru�stv�.
Bl�skavka Fraserova je d�t�tem dvou asijsk�ch rodi�� � japonsk� maminky Photinia glabra a ��nsk�ho tat�nka Photinia serratifolia � kte�� se potkali a� na druh�m konci sv�ta. Proto�e jsou jejich kv�ty pln� kompatibiln�, snadno se samovoln� zk��ily a toto n�hodn� spojen� bylo poprv� zaznamen�no kolem roku 1940 v americk�m Birminghamu v Alabam�, kde se oba druhy tehdy b�n� p�stovaly. V�imli si ho p�stitel� z Fraser Nursery, podle n� hybrid nakonec dostal sv� jm�no, a sv�j p�vodn� semen�� nazvali jednodu�e podle m�sta n�lezu �Birmingham�. Form�ln� popis pod jm�nem Photinia � fraseri publikoval a� v roce 1961 americk� botanik W.J. Dress, kter� potvrdil, �e jde o stabiln� hybrid. Ot�zkou v�ak z�st�v�, zda pozd�j�� �sp�n� odr�dy z Austr�lie a Nov�ho Z�landu vznikly z importovan�ho americk�ho materi�lu, nebo zda i u protino�c� doch�zelo ke stejn�mu spont�nn�mu k��en�. Tak �i onak, d�ky sv� odolnosti a t�m�� nezni�itelnosti se bl�skavka Fraserova brzy stala jednou z nej�sp�n�j��ch st�lezelen�ch d�evin druh� poloviny 20. stolet�.
Red Robin je historicky prvn� a dlu�no uznat, �e st�le velmi �sp�n� odr�da bl�skavky Fraserovy, kter� po dvaceti letech od sv�ho uveden� na trh z�skala ocen�n� AGM (Award of Garden Merit) od anglick� Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti (RHS) za odolnost, kr�su a spolehlivost. Jedn� se o novoz�landskou selekci p�vodn�ho hybridu ze 70. let 20. stolet�, je� nab�z� v�razn�j�� odst�n nov�ch list�. Ty jsou neopadav�, ko�ovit�, vysoce leskl�, pom�rn� velk�, 8�12 cm dlouh� a 4�6 cm �irok�, a minim�ln� dvakr�t do roka ra�� bronzov� �ervenou barvou, ne� dozraj� do tmav� zelen�. Jsou velmi leskl� a� bl�skav�, odtud poch�z� jm�no druhu. Tvo�� st�lezelen� ke� s p�irozen� vzp��men�m, lehce rozlo�it�m habitem, kter� si udr�uje pevnou stavbu i bez pravideln�ho �ezu. Oproti p�vodn�mu druhu je Red Robin kompaktn�j��, l�pe dr�� tvar a m� v�razn�j�� barevn� prom�ny b�hem sez�ny. Jm�no odr�dy odkazuje na �ervenku obecnou, mal�ho pt��ka, jeho� hru� p�ipom�n� barvu mlad�ch list�.
V polovin� jara se na star��ch rostlin�ch objevuj� st�edn� velk� okol�ky kr�mov� b�l�ch kv�t�, z nich� mohou vzniknout drobn� �erven� plody, ale kv�li n�zk� fertilit� jich dozraje jen minimum a v�t�ina kv�tenstv� p�irozen� opad�. Nov� ra�en� mlad�ch �erven�ch list� prob�h� alespo� dvakr�t ro�n�. Hust� habitus se naplno projev� a� po n�kolika letech, proto�e mlad� rostliny maj� p�irozenou tendenci nejprve rychle vyr�st a teprve pot� za��t zahu��ovat. D�ky tomu se v�born� hod� do �iv�ch plot�, kter� se s�z� po 70�100 cm, ne m�n�, aby si ke�e �asem nep�ek�ely a nebraly �iviny. Stejn� dob�e funguje i jako barevn� prom�nliv� st�lezelen� solit�r v�ude tam, kde je prostor pro ke� o v��ce a ���ce kolem �ty� metr�, nebo men�� p�i pravideln�m �ezu. Bl�skavku �asto r�d doporu�uji kombinovat s jin�mi st�lezelen�mi ke�i odli�n�ch textur i barev pro atraktivn� z�kout� a zelen� p�ed�ly odd�luj�c� jednotliv� ��sti zahrady, nejenom cel� pozemky jako ploty.
Na listech se mohou ob�as objevit drobn� �erven� skvrny, kter� b�vaj� bu� p�irozenou pigmentac� zp�sobenou moment�ln� fyziologickou nepohodou, nebo b�nou houbovou chorobou (Entomosporium). V obou p��padech jde v�t�inou jen o estetick� probl�m. Pouze p�i masivn�m opadu skvrnit�ch list� doporu�ujeme zas�hnout vhodn�m fungicidem a popadan� listy zlikvidovat sp�len�m nebo jin�m odstran�n�m z pozemku (nekompostovat!). Rostlina brzy opadan� listy nahrad�.
Posledn� revize 19-01-2009; 16-11-2019; 30-12-2025
Bl�skavka Fraserova je p�ekvapiv� tolerantn� v��i p�dn�m podm�nk�m. Nejl�pe prosp�v� ve vlhk�, ale nezamok�en� p�d� a na �ivn�m stanovi�ti, av�ak poroste i v b�n� �i chud�� zemin� � jen bude o n�co �id��. Kysel� p�da zv�razn� sytost list�, ale nen� nezbytn�. Nejl�pe vybarvuje a nejhust�ji roste na pln�m slunci, ale dob�e sn�� i lehk� polost�n. V hlubok�m st�nu v�ak ztr�c� barvu mlad�ch list�, prodlu�uje v�hony a p�sob� ��dce. Vzhledem k vysok�mu odparu vody z list� doporu�uji zejm�na po v�sadb� bohat� mul�ovat a v letn�ch m�s�c�ch dop��t mlad�m rostlin�m z�livku nav�c. Jakmile dob�e zako�en� (obvykle po 1�2 letech), st�v� se p�ekvapiv� odolnou v��i suchu, co� je d�vod, pro� ji ve St�edomo�� potk�te t�m�� na ka�d�m kroku i v horkem vyprahl�ch zahrad�ch. Ale pozor � tamn� zimy p�in�ej� pravideln� hodn� vody, co� u n�s nen� pravidlem. Proto b�hem such�ch zim, pokud nemrzne a p�da nen� zmrzl�, je vhodn� ji jednou za m�s�c vydatn� zal�t, aby listy l�pe odolaly siln�j��m mraz�m. Vyzkou�en� mrazuvzdornost sah� k �24 �C bez po�kozen� a zvl�dne i o p�r stup�� m�n�. Po velmi siln�ch mrazech mohou b�t koncov� listy dehydrovan� �i sp�len�, ale po jarn�m �ezu spolehliv� regeneruj�. �ez sn�� v�born� � m��ete ji tvarovat prakticky kdykoli a zvl�d� i hlubok� zmlazen�. Jarn� st�ih v dubnu podporuje v�tven�, zat�mco letn� �ez slou�� k dotvarov�n� a �asto vyvol� i podzimn� vlnu nov�ch �erven�ch v�hon�. Bl�skavka se prok�zala jako vhodn� i pro celoro�n� p�stov�n� ve velk�ch venkovn�ch n�dob�ch se z�vlahou (min. 80�80�80 cm).







































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


.jpg)
