Phillyrea × media jamovec prost�edn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, pat�� do �eledi olivovn�kovit�ch a zahrnuje jen dva druhy st�lezelen�ch ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m ve St�edomo��. V�decky jej v roce 1753 popsal Carl Linn� (1707�1778) ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde otev�en� p�iznal, �e jamovce nejsou nov� objeven� rostliny z dalek�ch expedic, ale d�eviny d�vno zn�m� evropsk� krajin� i kultu�e. Otec modern� botaniky, jak se Linn�mu p�ezd�v�, je pouze systematicky pojmenoval a za�adil. V posledn�ch desetilet�ch se tento rod znovu dost�v� do pozornosti zahradn�k� i botanik� v souvislosti s prom�nou klimatu. M�rn� rostouc� teploty, pozd�j�� n�stup zimy, prudk� v�kyvy po�as�, a p�edev��m dlouhodob� �bytek sr�ek vytv��ej� podm�nky, ve kter�ch se n�kter� tradi�n� d�eviny dost�vaj� na hranici sv�ch mo�nost�, zat�mco jin�, dosud sp�e opom�jen�, za��naj� p�ekvapiv� dob�e prosperovat. Jamovce pat�� mezi ty, kter� se s t�mito zm�nami dok�ou vyrovnat s klidem a bez viditeln�ch zn�mek stresu � a nav�c z�st�vaj� st�lezelen�.
Jamovec �irokolist� poch�z� z o n�co vl�dn�j��ch, ale st�le velmi such�ch oblast� St�edomo��, kde se uplat�uje jako jeden z kl��ov�ch stavebn�ch kamen� p�irozen� vegetace. Najdeme jej od Pyrenejsk�ho poloostrova p�es ji�n� Francii a It�lii a� po Balk�n, �asto na kamenit�ch svaz�ch, v ��dk�ch les�ch a na okraj�ch macchie, kde vytv��� p�echod mezi otev�enou k�ovinou a lesem. Na rozd�l od jamovce �zkolist�ho, kter� je specialistou na extr�mn� sucho a chud� p�dy, p�sob� jamovec �irokolist� vyrovnan�ji a m�n� vyhran�n�, jako druh schopn� obsadit �ir�� spektrum p�irozen�ch stanovi�� v r�mci st�edomo�sk� krajiny.
P��b�h jeho v�deck�ho jm�na sah� hluboko do �eck� mytologie. Vypr�v� o mo�sk� nymf� jm�nem Φιλύρα (Philyra), kter� byla tak kr�sn�, �e se do n� bezhlav� zamiloval b�h Kronos. Aby unikl odhalen�, proto�e u� jednu man�elku m�l, prom�nil se ve statn�ho h�ebce a v jeho podob� ji svedl. Z jejich spojen� se narodil kentaur Cheir�n, nap�l �lov�k a nap�l k��, pozd�ji jeden z nejv�znamn�j��ch kentaur� �eck� mytologie. Philyra, zdrcen� hanbou, po��dala bohy, aby ji zbavili lidsk� podoby, a ti ji prom�nili ve strom � phillyreu, jej� jm�no dodnes nese cel� rod.
Tento jamovec je pova�ov�n za p�irozen�ho k��ence jamovce �zkolist�ho a jamovce �irokolist�ho. V literatu�e se objevuje pod jm�nem Phillyrea media �i Phillyrea � media, kter� upozor�uje pr�v� na jeho sm�en� p�vod. Nejde o zahradn� kultivar ani o c�len� vy�lecht�nou rostlinu, ale o formu, kter� vznik� samovoln� v p��rod� a dlouhodob� se udr�uje ve st�edomo�sk� makchii. N�kte�� auto�i ji zahrnuj� pod jamovec �irokolist�, jin� ji popisuj� samostatn�; v praxi v�ak p�edstavuje dob�e rozpoznateln� typ s vlastn�mi znaky. Jeho listy jsou �ir�� a krat�� ne� u jamovce �zkolist�ho, ale z�rove� men�� a m�n� robustn� ne� u typick�ho jamovce �irokolist�ho, co� v�sti�n� odr�� i �esk� jm�no jamovec prost�edn�. Vyskytuje se hlavn� v z�padn�m St�edomo��, zejm�na v ji�n�ch ��stech Pyrenejsk�ho poloostrova, kde tvo�� p�irozenou a m�sty pom�rn� vz�cnou sou��st m�stn� vegetace.
Jeho neopadav� listy jsou vst��cn�, asi 3-4 cm dlouh�, �iroce elip�it�, velmi tuh� � ko�ovit�, tmav� zelen� a leskl�. Dok�ou si daleko l�pe poradit s nedostatkem vody zejm�na v zim�, nebo� vydr�� mnohem d�le trvaj�c� sucho, ani� by uschly. Koncem jara kvete mno�stv�m drobou�k�ch kv�t�, po nich� n�sleduj� mal�, tvrd� plody, je� po uzr�n� vypadaj� jako kuli�ky �ern�ho pep�e.
Roste p��sn� vzp��men� a velmi rychle, jakmile zako�en�. Pak u� je jen na v�s, zda jej nech�te zdivo�et do bujn�ho ke�e, nebo si jej vytvarujete k obrazu sv�mu. Jakmile doroste v��ky asi t�ech metr�, uklidn� se a za�ne hlavn� zahu��ovat. Pot� si p�irozen� vytvo�� tak p�kn� habitus, d�ky kter�mu se mu v angli�tin� ��k� brokolicov� strom nebo zelen� olivovn�k. P�stuje se jako velmi impozantn�, mal�, st�lezelen� strom dokonale st�edozemn�ho vzez�en�. Zjara po mrazech jej m��ete �ezem povzbudit k hust��mu v�tven� a �asto se tvaruje do kulat�ch a h�ibovit�ch korun, kde je pot�eba je�t� jeden upravovac� �ez v polovin� l�ta. Velmi efektn� jsou rovn� v�cekmenn� formy s obna�en�mi star��mi v�tvemi ve spodn� partii. P�esto se domn�v�m, �e p�irozen� tvar je nejhez��.
Posledn� revize 07-10-2021; 23-02-2026
Jamovec pot�ebuje nutn� dobrou, �ivnou, V�BORN� propustnou p�du, kde mu hlavn� v zim� nebudou zahn�vat ko�eny. S j�lovit�m podlo��m ve v�t�� hloubce si snadno porad�. Po v�sadb� zem udr�ujte rovnom�rn� vlhkou, ale jakmile zako�en�, z�livku omezte nebo �pln� vynechte � je zvykl� zvl�dnout cel� l�to pouze s de�t�m bez na�� z�livky nav�c. P�stujte jej na pln�m slunci nebo v jen v lehk�m polost�nu. Doporu�ujeme vysazovat siln�j�� rostliny se zral�m d�evem, aby b�hem prvn� zimy nedo�lo k po�kozen� mlad�ch v�tvi�ek. Vyzkou�en� mrazuvzdornost je -24�C. Netrp� na choroby ani ze �k�dc� m��e chutnat snad jen lalokonosci.
