Phillyrea latifolia jamovec �irokolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, pat�� do �eledi olivovn�kovit�ch a zahrnuje jen dva druhy st�lezelen�ch ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m ve St�edomo��. V�decky jej v roce 1753 popsal Carl Linn� (1707�1778) ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde otev�en� p�iznal, �e jamovce nejsou nov� objeven� rostliny z dalek�ch expedic, ale d�eviny d�vno zn�m� evropsk� krajin� i kultu�e. Otec modern� botaniky, jak se Linn�mu p�ezd�v�, je pouze systematicky pojmenoval a za�adil. V posledn�ch desetilet�ch se tento rod znovu dost�v� do pozornosti zahradn�k� i botanik� v souvislosti s prom�nou klimatu. M�rn� rostouc� teploty, pozd�j�� n�stup zimy, prudk� v�kyvy po�as�, a p�edev��m dlouhodob� �bytek sr�ek vytv��ej� podm�nky, ve kter�ch se n�kter� tradi�n� d�eviny dost�vaj� na hranici sv�ch mo�nost�, zat�mco jin�, dosud sp�e opom�jen�, za��naj� p�ekvapiv� dob�e prosperovat. Jamovce pat�� mezi ty, kter� se s t�mito zm�nami dok�ou vyrovnat s klidem a bez viditeln�ch zn�mek stresu � a nav�c z�st�vaj� st�lezelen�.
Jamovec �irokolist� poch�z� z o n�co vl�dn�j��ch, ale st�le velmi such�ch oblast� St�edomo��, kde se uplat�uje jako jeden z kl��ov�ch stavebn�ch kamen� p�irozen� vegetace. Najdeme jej od Pyrenejsk�ho poloostrova p�es ji�n� Francii a It�lii a� po Balk�n, �asto na kamenit�ch svaz�ch, v ��dk�ch les�ch a na okraj�ch macchie, kde vytv��� p�echod mezi otev�enou k�ovinou a lesem. Na rozd�l od jamovce �zkolist�ho, kter� je specialistou na extr�mn� sucho a chud� p�dy, p�sob� jamovec �irokolist� vyrovnan�ji a m�n� vyhran�n�, jako druh schopn� obsadit �ir�� spektrum p�irozen�ch stanovi�� v r�mci st�edomo�sk� krajiny.
P��b�h jeho v�deck�ho jm�na sah� hluboko do �eck� mytologie. Vypr�v� o mo�sk� nymf� jm�nem Φιλύρα (Philyra), kter� byla tak kr�sn�, �e se do n� bezhlav� zamiloval b�h Kronos. Aby unikl odhalen�, proto�e u� jednu man�elku m�l, prom�nil se ve statn�ho h�ebce a v jeho podob� ji svedl. Z jejich spojen� se narodil kentaur Cheir�n, nap�l �lov�k a nap�l k��, pozd�ji jeden z nejv�znamn�j��ch kentaur� �eck� mytologie. Philyra, zdrcen� hanbou, po��dala bohy, aby ji zbavili lidsk� podoby, a ti ji prom�nili ve strom � phillyreu, jej� jm�no dodnes nese cel� rod.
Jamovec �irokolist� je n�zk� a velmi ko�at�, st�lezelen� strom s tak malebnou a hustou korunou, �e si v angli�tin� vyslou�il p�ezd�vky broccoli tree (brokolicov� strom) nebo green olive tree (zelen� olivovn�k). Jeho listy jsou vst��cn�, �iroce eliptick� a� vej�it�, obvykle 3�6 cm dlouh�, velmi tuh� a ko�ovit�, s leskl�m, tmav� zelen�m povrchem a m�lce vroubkovan�mi okraji. Pr�v� tato kombinace tlou��ky pletiv a lesku umo��uje rostlin� ��inn� hospoda�it s vodou a odr�et velkou ��st slune�n�ho z��en�, co� je typick� adaptace st�edomo�sk�ch d�evin. Ve srovn�n� s jamovcem �zkolist�m p�sob� listy u�lechtilej��m dojmem a celkov� habitus je pevn�j�� a v�ce stromovit�. Koncem jara se objevuj� drobn�, nen�padn� kv�ty, po nich� n�sleduj� mal�, tvrd� plody, kter� dotv��ej� nen�padnou, ale botanicky velmi �istou siluetu t�to d�eviny.
Ve sv� domovin� se p�irozen� vyu��val jako mimo��dn� spolehliv� d�evina poskytuj�c� st�n, �kryt drobn� zv��i, stabilizuj�c� svahy a pom�haj�c� zadr�ovat p�du na m�stech, kde jin� d�eviny selh�valy. Dor�st� tam mezi 6 a� 10 metry p�i velmi podobn� ���ce, zat�mco v chladn�j��ch oblastech St�edn� Evropy je a� o polovinu men��. Sn�� �ir�� spektrum stanovi�� ne� jeho �zkolist� p��buzn�, l�pe reaguje na sez�nn� v�kyvy po�as� a dok�e prosperovat i tam, kde je p�da o n�co hlub�� a �ivn�j��. Pr�v� tato schopnost p�izp�soben� z n�j �in� p�irozen� p�echodov� druh mezi otev�enou macchi� a lesem. V zahrad�ch se uplat�uje jako v�zna�n� solit�r s jasnou architekturou, kde p�in�� st�edomo�sk� charakter bez pot�eby jak�koli p��e. P�esto lze jakkoli st��hat a tvarovat � obzvl v�cekmeny vypadaj� velmi impozantn�.
Posledn� revize 17-10-2019; 25-01-2026
Jamovec �irokolist� vy�aduje p�edev��m dob�e p�ipraven� stanovi�t�: �ivnou, ale v�born� propustnou p�du, ve kter� v zim� nez�st�v� st�t voda. P�esto�e si porad� i s j�lovit�m podlo��m ve v�t�� hloubce, v horn� vrstv� p�dy nesm� doch�zet k zamok�en�, jinak hroz� zahn�v�n� ko�en�. Po v�sadb� je vhodn� udr�ovat p�du rovnom�rn� vlhkou, jakmile v�ak rostlina zako�en�, z�livku v�razn� omezte nebo zcela vynechte � jamovec je zvykl� zvl�dnout cel� l�to pouze s p�irozen�mi sr�kami. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci, snese v�ak i lehk� polost�n. Doporu�uje se vysazovat siln�j�� rostliny se zral�m d�evem, kter� l�pe odolaj� prvn� zim�; ov��en� mrazuvzdornost dosahuje p�ibli�n� −24 �C. Net�kaj� se ho v�znamn� choroby ani �k�dci a �ez vy�aduje jen minim�ln� � sp�e tvarovac� � z�sahy, ide�ln� v polovin� l�ta. P�i spr�vn�m zalo�en� se z jamovce st�v� dlouhov�k�, klidn� a mimo��dn� spolehliv� d�evina.
