Persicaria amplexicaulis 'DARK RED' rdesno obj�mav�

Persicaria

Rod Persicaria je rozs�hl� skupina zahrnuj�c� p�ibli�n� 132 druh�, mezi nimi� najdeme p�ev�n� trvalky, ale tak� jednolet� byliny, n�kolik poloke��, a dokonce i pop�nav� formy. Je roz���en� t�m�� na v�ech kontinentech, tak�e ka�d� kout sv�ta m� sv� typick� rdesno � v Evrop� je nejzn�m�j�� rdesno had� ko�en (Persicaria bistorta), zat�mco v zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy poch�zej�c� z Asie. Rod pat�� do �eledi rdesnovit�ch, kter� se objevuje i v t�etihorn�ch fosiln�ch z�znamech, a jeho taxonomie byla dlouho nejednotn�: botanici jej st��dav� slu�ovali s �iroce poj�man�m rodem Polygonum nebo naopak vy�le�ovali podle tvaru list� a kv�tenstv�. Prvn� systematick� popisy poch�zej� od Carla Linn�ho (1707�1778), ale skute�n� vymezen� rodu se ust�lilo a� ve 20. stolet� d�ky anatomick�m a pozd�ji i molekul�rn�m studi�m. Zaj�mav� je, �e n�kter� druhy byly v minulosti pova�ov�ny za pleveln�, zat�mco jin� se staly ikonami modern� zahradn� tvorby d�ky sv� schopnosti kv�st po v�t�inu l�ta.

Persicaria amplexicaulis, rdesno obj�mav�, poch�z� z vlhk�ch horsk�ch oblast� Him�laje, odkud se jeho p�irozen� are�l rozprost�r� od Afgh�nist�nu p�es P�kist�n a Nep�l a� po st�edn� a jihov�chodn� ��nu. Druh popsal skotsk� botanik David Don (1799�1841) v roce 1825 na z�klad� nep�lsk�ch sb�r�, kter� tehdy p�edstavovaly jeden z nejcenn�j��ch botanick�ch zdroj� Asie. O n�kolik desetilet� pozd�ji se rostlin� v�noval i George Bentham (1800�1884), jeho� pr�ce pomohly druh l�pe pochopit a zasadit do souvislost� cel� skupiny rdesen. Do evropsk�ch zahrad se rdesno obj�mav� dostalo velmi brzy po sv�m botanick�m popisu: u� v roce 1826 se objevuje v britsk�ch zahrad�ch, kde si z�skalo oblibu d�ky mimo��dn� dlouh� dob� kveten� a schopnosti vytv��et v trvalkov�ch v�sadb�ch m�kk�, pohybliv� rytmus, kter� vznik� kombinac� �t�hl�ch kv�tenstv� a velk�ch, ohebn�ch list� p�ipom�naj�c�ch vlny na mo�i. Prvn� n�lezy z voln� p��rody v Brit�nii jsou dolo�eny kolem roku 1908, co� ukazuje, �e se druh postupn� ���il i mimo kultivovan� plochy. V dal��ch desetilet�ch se roz���il do cel� Evropy a stal se b�nou sou��st� modern�ch p��rodn�ch v�sadeb. P�esn� datum jeho introdukce do Severn� Ameriky nen� dolo�eno, ale dnes je tam b�n� p�stov�n, zejm�na v oblastech s vlh�� p�dou a m�rn�mi letn�mi teplotami. N�padn� zp�sob, jak�m listy obj�maj� stonky, dal vzniknout samotn�mu druhov�mu jm�nu a z�rove� vytv��� v zahrad� ornament�ln� detail, kter� p�sob� sou�asn� exoticky i dom�cky.