Persicaria amplexicaulis 'AMETHYST SUMMER' rdesno obj�mav�
Persicaria
Rod Persicaria je rozs�hl� skupina zahrnuj�c� p�ibli�n� 132 druh�, mezi nimi� najdeme p�ev�n� trvalky, ale tak� jednolet� byliny, n�kolik poloke��, a dokonce i pop�nav� formy. Je roz���en� t�m�� na v�ech kontinentech, tak�e ka�d� kout sv�ta m� sv� typick� rdesno � v Evrop� je nejzn�m�j�� rdesno had� ko�en (Persicaria bistorta), zat�mco v zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy poch�zej�c� z Asie. Rod pat�� do �eledi rdesnovit�ch, kter� se objevuje i v t�etihorn�ch fosiln�ch z�znamech, a jeho taxonomie byla dlouho nejednotn�: botanici jej st��dav� slu�ovali s �iroce poj�man�m rodem Polygonum nebo naopak vy�le�ovali podle tvaru list� a kv�tenstv�. Prvn� systematick� popisy poch�zej� od Carla Linn�ho (1707�1778), ale skute�n� vymezen� rodu se ust�lilo a� ve 20. stolet� d�ky anatomick�m a pozd�ji i molekul�rn�m studi�m. Zaj�mav� je, �e n�kter� druhy byly v minulosti pova�ov�ny za pleveln�, zat�mco jin� se staly ikonami modern� zahradn� tvorby d�ky sv� schopnosti kv�st po v�t�inu l�ta.
Persicaria amplexicaulis, rdesno obj�mav�, poch�z� z vlhk�ch horsk�ch oblast� Him�laje, odkud se jeho p�irozen� are�l rozprost�r� od Afgh�nist�nu p�es P�kist�n a Nep�l a� po st�edn� a jihov�chodn� ��nu. Druh popsal skotsk� botanik David Don (1799�1841) v roce 1825 na z�klad� nep�lsk�ch sb�r�, kter� tehdy p�edstavovaly jeden z nejcenn�j��ch botanick�ch zdroj� Asie. O n�kolik desetilet� pozd�ji se rostlin� v�noval i George Bentham (1800�1884), jeho� pr�ce pomohly druh l�pe pochopit a zasadit do souvislost� cel� skupiny rdesen. Do evropsk�ch zahrad se rdesno obj�mav� dostalo velmi brzy po sv�m botanick�m popisu: u� v roce 1826 se objevuje v britsk�ch zahrad�ch, kde si z�skalo oblibu d�ky mimo��dn� dlouh� dob� kveten� a schopnosti vytv��et v trvalkov�ch v�sadb�ch m�kk�, pohybliv� rytmus, kter� vznik� kombinac� �t�hl�ch kv�tenstv� a velk�ch, ohebn�ch list� p�ipom�naj�c�ch vlny na mo�i. Prvn� n�lezy z voln� p��rody v Brit�nii jsou dolo�eny kolem roku 1908, co� ukazuje, �e se druh postupn� ���il i mimo kultivovan� plochy. V dal��ch desetilet�ch se roz���il do cel� Evropy a stal se b�nou sou��st� modern�ch p��rodn�ch v�sadeb. P�esn� datum jeho introdukce do Severn� Ameriky nen� dolo�eno, ale dnes je tam b�n� p�stov�n, zejm�na v oblastech s vlh�� p�dou a m�rn�mi letn�mi teplotami. N�padn� zp�sob, jak�m listy obj�maj� stonky, dal vzniknout samotn�mu druhov�mu jm�nu a z�rove� vytv��� v zahrad� ornament�ln� detail, kter� p�sob� sou�asn� exoticky i dom�cky.
Amethyst Summer je fantastick� odr�da rdesna obj�mav�ho, kterou vytvo�il belgick� �lechtitel Chris Ghyselen a kter� sv� v�b�ry tradi�n� uv�d� prost�ednictv�m nizozemsk� �kolky De Hessenhof. Odr�da na sebe upozor�uje neobvykle sytou barvou kv�tenstv�: m�sto b�n� r��ov� �i �erven�, typick� pro rdesno obj�mav�, nese klasy v odst�nech malinov�amethystov� s fialov�m podt�nem, je� v pozdn�m l�t� p�ipom�n� intenzivn� cyklamenov� purpurov� odst�n kakostu arm�nsk�ho (Geranium psilostemon). Rostlina tvo�� pevn�, st�edn� vysok� trsy, kter� p�sob� majest�tn� ale nikoli t�kop�dn�; listy jsou velk�, m�kk�, tmav� zelen�, p�i�em� vrcholov� maj� v�dy nachov� �erven� p�eliv, co� dod�v� v�sadb� zaj�mav� kontrast a p��mo vyz�v� k n�padit�m kombinac�m. Kv�tenstv� jsou �zk�, dlouh� kolem 10�12 cm, hust� slo�en� z drobn�ch kv�tk�, kter� se postupn� otev�raj� odspodu nahoru, tak�e rostlina kvete nep�etr�it� od �ervence a� do ��jna. Oproti botanick�mu druhu je Amethyst Summer barevn� v�razn�j��, kompaktn�j�� a p�sob� jemn�ji.
Chris Ghyselen se dlouhodob� v�nuje v�b�r�m trvalek pro p��rodn� v�sadby, zejm�na druh�m s jemnou strukturou a dlouhou sez�nou, jako jsou rdesna, kakosty, krvavky a traviny, kter� v zahrad� vytv��ej� atraktivn� pohyb. Pr�v� v takov�m kontextu se Amethyst Summer c�t� nejl�pe: jeho v�jime�n� malinov� a� brambo��kov� nachov� barva dok�e v pozdn�m l�t� vytvo�it mal�, �t�hl� maj��ky, kter� se kr�sn� poj� s trvalkami nesouc�mi t�ny r��ov�, purpurov� �i tepl� �erven�. V�born� funguje v kombinaci s Geranium psilostemon, dob�e se uplatn� vedle krvavek (Sanguisorba officinalis a S. �Tanna�), jejich� drobn� kv�tenstv� dod�vaj� v�sadb� lehkost. Z travin se nab�z� p�edev��m Molinia caerulea v ni���ch kultivarech, kter� vytv��ej� pr�svitn� z�voj a nechaj� kv�tenstv� rdesna vystoupit do pop�ed�. V polostinn�ch m�stech se osv�d�uj� kombinace s kakosty (Geranium �Rozanne�, G. �Patricia�) a s jemn�mi hv�zdnicemi pozdn�ho l�ta (Aster divaricatus, A. ageratoides), kter� prodlu�uj� sez�nu a� do ��jna. Pro v�t�� oh�ostroj m��ete p�idat rudbekie nebo zlatob�ly. Amethyst Summer je d�ky sv� kompaktnosti a absenci oddenk�, d�ky kter�m jsou jin� rdesna pleveln�, vhodn� i do men��ch zahrad, kde dok�e vytvo�it v�razn� barevn� prvek.
Posledn� revize 02-07-2026
Co se celkov� u�ite�nosti rdesna t��e, oproti mnoha letn�m trvalk�m m� jednu nespornou v�hodu � v�born� sn�� t�kou, j�lovitou a ob�as i podm��enou zem. Spole�n� s vysokou mrazuvzdornost� z n�j tyto kvality rychle u�inily jednu z nej�ast�j��ch trvalek zahradn�ch architekt�, kter�m jde hlavn� o spolehlivost. P�da m��e b�t b�n� zahradn�, st�edn� �ivn� a� chud��, av�ak ide�ln� je vlhk�, hum�zn� a kypr�. Na pH nen� vyb�rav�: sn�� neutr�ln� i m�rn� kysel� p�dy, jen vylo�en� z�sadit� j�ly mu nesv�d��. N�kdy mu trv� o n�co d�le, ne� po v�sadb� zako�en�, ale jakmile se usad�, roste do kr�sy i do prostoru, ani� by bylo invazn�: rdesno obj�mav� je trsnat�, netvo�� v�b�ky a nerozl�z� se do okol�. Ob�as se vysemen�, ale nikdy ne v m��e, kter� by byla obt�uj�c�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci a� v lehk�m polost�nu; v polost�nu kvete o n�co d�le a listy z�st�vaj� sv��, zat�mco na pln�m slunci je kv�tenstv� bohat��, ale rostlina vy�aduje v�ce vl�hy. Nesn�� sucho a je-li l�to hork� a beze sr�ek, ocen� z�livku nav�c � rozd�l je patrn� t�m�� okam�it� ve vitalit� list�. Je pln� mrazuvzdorn�, minim�ln� do �34 �C, tak�e bez probl�m� p�ezimuje ve v�ech oblastech st�edn� Evropy.

































.jpg)

.jpg)

Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

