Elaeagnus × ebbingei hlo�ina Ebbingeova - strom
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Elaeagnus
V z�padn� Evrop� naz�vaj� hlo�iny d�ky st��b�it� barv� olist�n� rusk� oliva, i kdy� toto p��zvisko plat� sp�e pro hlo�inu �zkolistou s opadav�mi �zk�mi listy, kter� se s �sp�chem vysazuje v nehostinn�ch podm�nk�ch jako imitace olivy. Hlo�ina Ebbingeova vznikla samovoln�m zk��en�m e. macrophylla s velk�mi, zakulacen�mi, neopadav�mi listy a divoce a beztva�e rostouc�m e. pungens s u���mi listy a mnoha trny. V encyklopedii se dozv�te, �e ji objevil roku 1929 holandsk� botanik Simon Doorenbos (1891-1980) a pojmenoval ji na po�est jin�ho botanika J.W.E. Ebbinge, rovn� z Nizozem�. Mnoho let pot� se ale zjistilo, �e u� roku 1909 vzniklo jm�no elaeagnus x submacrophylla, kter� ke�i dala �v�carsk� botani�ka Camille Servettaz (1870-1947), kter� tuto mutaci zaregistrovala o v�ce ne� 20 let d��ve. P�esto cel� sv�t doposud z�st�v� u jm�na ebbingei.
Z�kladn� forma hlo�iny Ebbingeovy m� a� 10 cm dlouh�, leskl� listy vej�it�ho tvaru. Jsou tenk� ale ko�ovit�, ra�� �edob�ov�, st��b�it� oj�n�n� a dozr�vaj� do tmav� zelen� s drobn�m te�kov�n�m, tak�e rostlina vypad� jako posypan� st��brn�m prachem.
Od konce l�ta a na podzim se objevuje mno�stv� nen�padn�ch kv�t� na pohled, zato velmi v�razn� v�n� - siln� a sladk� v�n� sm�si �e��k� a karafi�t� se line zahradou zejm�na odpoledne a nave�er. Pokud je m�rn� zima, po kv�tech se utvo�� jedl� plody, kter� dozr�vaj� zjara – duben a� kv�ten. Jsou to syt� �erven�, cca 1,5 cm dlouh� ov�lky s peckou. Chu� p�ipom�n� sladk� vi�n�. Nejlep�� jsou, kdy� za�nou samy opad�vat.
Stromov� forma hlo�iny Ebbingeovy je skv�lou volbou pro celoro�n� = st�lezelen� a hlavn� rychl� zast�n�n� necht�n�ch pohled� z oken sousedn�ch dom�, nebo� koruna je nasazena ve v��ce a p�ir�st� 30-70 cm za rok. Pro p�kn�j�� tvar lze od jara do podzimu kdykoli a kdekoli st��hat.
Posledn� revize 23-01-2019.
Hlo�ina nen� n�ro�n� na �iviny v p�d� ani na pH reakci. Pouze nesn�� tuh� j�l a mokrou p�du. Ide�ln� zem je hlubok�, �ivn�, p�i r�stu m�rn� vlhk� a lehce kysel�. Na zimu pot�ebuje zamul�ovat, aby se omezilo rychl� promrz�n� horn�ch ko�en�. Stromov� forma nen� vhodn� do nejchladn�j��ch region� republiky. Mrazuvzdornost ov��en� do -25�C. P�ed zimou dostate�n� zalijte a b�hem such�ch zim, kdy� nemrzne a nen� zmrzl� zem, jednou za m�s�c zalijte. Strom po v�sadb� upevn�te do siln� opory na n�kolik let, ne� zmohutn� kmen.
.jpg)
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
