Elaeagnus angustifolia hlo�ina �zkolist�
Hlo�ina �zkolist� je nejstar�� druh hlo�iny p�stovan� na na�em �zem�. Jedn� se o mal� opadav� strom �i vy��� ke� p�vodn� domovinou v �irok�m p�su od Kavkazu, p�es ji�n� Evropu a� do St�edn� Asie. Jeho nejatraktivn�j��m atributem jsou �zk�, d�ky hust�mu ochm��en� st��b�it� vypadaj�c� listy p�ipom�naj�c� olivu. V kv�tnu vykv�taj� drobn�, siln� sladce vonn� kv�tky sv�tle �lut� barvy, po kter�ch se tvo�� jedl� plody. Kv�ty jsou medonosn�, z�rove� jsou siln�m alergenem stejn� jako nap��klad b��zy.
P�irozen� tvo�� v�cekmenn� stromy a ke�e, ale ve �kolk�ch jej p�stuj� �asto jako jednokmenn� stromy s korunou nad hlavou v tzv. podchoz� v��ce. Je to nejenom p�kn�, ale i praktick�, proto�e v�tve jsou posety trny a stromy s v�tvemi ve v��ce nep�edstavuj� ��dn� omezen� �i nebezpe��. Jej� v�tve p�sob� lehce a� nad�chan� s drobn�mi listy si pohr�v� i m�rn� v�t��k. St��b�it� vybarven� listy ji p�edur�uj� jako alternativu prav� olivy pro zem� m�rn�ho a chladn�ho klimatu.
Hlo�in� �zkolist� se da�� t�m�� v�ude, je nen�ro�n� a odoln�. D��ve se vysazovala i jako pion�rsk� d�evina p�i rekultivaci v�sypek, star�ch lom� �i skl�dek, ale po �ase se zjistilo, �e jej� ko�eny jsou p��li� invazn� a s velkoplo�n�mi v�sadbami se skon�ilo. Nyn� je vyu��v�na zejm�na jako kr�sn� a bez�dr�bov� d�evina na exponovan�ch stanovi�t�ch, odkud jej� ko�eny nemohou nikam ut�kat – v ostr�vc�ch m�stsk� zelen�, kter� jsou ze v�ech stran ukon�en� dla�bou nebo komunikac�, nebo pobl� udr�ovan�ch tr�vn�k�, kde se �ast�m se�en�m odstran� ka�d� v�mladek. Pro omezen� jejich tvorby se doporu�uje v prostoru jej�ch ko�en� nic nekopat a strom nijak radik�ln� ne�ezat, aby nem�l pot�ebu regenerovat.
Posledn� revize 18-10-2022
Zvl�d� v�tr, posypovou s�l, sucho i t�kou, po stavb�ch udusanou zem a nedostatek p�dn�ch �ivin. Sama v�e sv�mi ko�eny dus�k v p�d�, kter� vyu�ij� jin� rostliny rostouc� v jej� bl�zkosti. Stromov� formy je nutn� na prvn� min. 3 roky vyv�zat do pevn� opory (trojno�ky), ne� dostate�n� zako�en�. Nevad� j� v�tr, horko, exponovan� stanovi�t� a je schopn� p�e��t mrazy a� do s�ly -45 �C.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


