Cupressus sempervirens 'GARDA' cyp�i� st�lezelen�, tosk�nsk� cyp�i�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cupressus
Cel� rod Cupressus je jako starobyl� sv�dek d�jin Zem�. Pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a zahrnuje asi 25 druh� roz���en�ch od Severn� Ameriky p�es St�edomo�� a� po Asii. Fosiln� n�lezy dokazuj� jeho existenci u� v t�etihor�ch, tedy des�tky milion� let p�ed p��chodem �lov�ka. Prvn� botanick� popis cyp�i�� poch�z� z antick�ch dob, ale v�decky jej pojmenoval Carl Linn� v 18. stolet�. Obl�ben� Cyp�i� st�lezelen� je neopadav� strom roz���en� zejm�na ve v�chodn�m St�edomo��, ale jeho p�esn� p�vod se ani v dob� supermodern� botaniky nepoda�ilo vyp�trat. Jedn� se o velmi dlouhov�k� strom, st��� nejstar��ho evidovan�ho jedince z �r�nu nazvan�ho Sarv-e-Abarkooh se odhaduje na 4000 let. Tento neopadav� jehli�nan hust�ho habitu nab�z� ve sv� p�irozen� form� sp�e vej�itou formu. A� s rozkv�tem okrasn�ho zahradni�en� se selektovaly sloupovit�, �t�hlej�� formy, je� se staly typickou dominantou n�kter�ch krajin, odtud jeho alternativn� jm�no tosk�nsk� cyp�i�, nebo� jak�koli v�jev tosk�nsk�ho venkova bez �t�hl�ho cyp�i�e nen� �pln�. Nav�c � jeho d�evo je odoln� a vonn�, vyu��valo se na stavbu lod� i n�bytku.
Cyp�i� st�lezelen� ale najdete ve v�ech zem�ch kolem St�edozemn�ho mo�e. V bl�zkov�chodn�ch zem�ch je cyp�i� oded�vna stromem zahrad a posv�tn�ch m�st. V Persii se stal symbolem nesmrtelnosti a vzne�enosti � jeho �t�hl� silueta zdob� persk� miniatury, koberce i keramiku. V tradi�n�ch �r�nsk�ch zahrad�ch, zapsan�ch na seznam UNESCO, tvo�� cyp�i�e osu kompozice, kter� m� p�ipom�nat r�j. V isl�msk�m um�n� se objevuje jako znak v��n�ho �ivota, proto�e nikdy neztr�c� sv� jehlice. Stejn� tak v antick�m �ecku a ��m� byl spojov�n s kultem mrtv�ch, proto jej najdeme na star�ch nekropol�ch. Jeho obraz se t�hne d�jinami � od persk�ch b�sn�k�, kte�� jej op�vovali jako �strom svobody�, a� po evropsk� mal��e. V renesan�n�ch krajin�ch r�muje tosk�nsk� horizonty, v d�lech Van Gogha se st�v� dramatick�m symbolem �ivota a smrti. Cyp�i� tedy nen� jen dekorac�, ale kulturn�m fenom�nem, kter� spojuje V�chod a Z�pad v jedn� zelen� linii trvaj�c� tis�ce let.
Garda je selektovan� forma tosk�nsk�ho cyp�i�e nalezen� v oblasti italsk�ho jezera Lago di Garda. P�irozen� tvo�� �t�hl�, st�lezelen� sloupy, jeho� hust� kladen� v�tve jsou poset� tmav� zelen�mi, �upinat�mi jehlicemi, kter� ani v zim� neztr�c� barvu. V�tve jsou krat�� a pevn� p�isedl� ke kmeni, ��m� netrp� na vylamov�n� pod t�hou t�k�ho sn�hu. Tvo�� mal� mno�stv� nevelk�ch, 3-4 cm dlouh�ch, sami��ch �i�tic, kter� maj� specifickou v�ni a strom nevysiluj�.
D�ky obzvl�t� �t�hl� form� se cyp�i� Garda hod� do st�edomo�sky lad�n�ch aran�m� pro navozen� letn� atmosf�ry a v�born� vypad� bu� vysazen� ve t�ech kusech vedle sebe, nebo v trojkombinaci opa�n� tvarovan�ch ke��: �t�hl� + ploch� + kulat�.
Cyp�i� st�lezelen� se v Evrop� p�irozen� nach�z� na tzv. maki�ch (macchia) � st�edozemn� tvrdolist� les, kde se pova�uje za nep�vodn�, ale d�ky sv�m n�rok�m snadno p�izp�soben�. Jedn� se o vesm�s st�lezelen� porosty such�ch a� horkem vyprahl�ch pl�n� a hlavn� skal s minimem kvalitn� p�dy a omezen�m p��sunem vl�hy. Dok�e si vytvo�it hlubok� ko�eny mezi kameny, kde hled� �iviny a trochu podzemn� vody a um� na�erpat mno�stv� vzdu�n� vlhkosti (zejm�na v noci a nad r�nem) d�ky velk� listov� plo�e. Pokud mu podobn� podm�nky vytvo��me i u n�s, bude spokojen�.
Posledn� revize 28-02-2023
Cyp�i� st�lezelen� poroste pouze v dob�e odvodn�n� p�d� � ide�ln� such� a� m�rn� vlhk�, s p�ednostn� alkalickou nebo neutr�ln� reakc�, nesn�� trvale zamok�en� stanovi�t�. Vy�aduje pln� slunce; p�i jeho nedostatku za�ne na zast�n�n�ch parti�ch ��dnout. Je p�irozen� �zk�, ale lze jej lehce tvarovat �i kr�tit � nejl�pe koncem zimy po odezn�n� mraz�, p��padn� v polovin� l�ta. Nikdy ne�e�te do star�ho d�eva bez jehli��, proto�e neobraz�. P�i v�sadb� vzrostl�ch exempl��� nebo t�ch s men��m ko�enov�m balem pou�ijte �ikm� k�ly jako oporu na prvn� 2�3 roky, aby jej v�tr nevyvr�til, ne� zako�en�. Z�livku omezte jen na nezbytn� nutnou dobu po v�sadb�; pozd�ji zal�vejte pouze p�i dlouh�m suchu. Hnojen� nen� nutn�, p��padn� pouze k dovy�iven� slab��ch rostlin, ide�ln� pomalu rozpustn�mi hnojivy pro jehli�nany na ja�e. Je odoln� v��i chorob�m i �k�dc�m a dlouhov�k�. V n�dob�ch jej lze p�stovat jen jako p�enosn� rostlina ve velk�ch n�dob�ch s perfektn� dren�� do doby, ne� p�eroste. Zat�m byl vyzkou�en v teplej��ch oblast� �eska v tepl�ch n�in�ch (Praha a� M�lnicko), ji�n� Moravy a ji�n�ho Slovenska, kde je bezprobl�mov� p�i teplot�ch do �18 �C p�i dobr�m zamul�ov�n� b�hem siln�j��ch zim. Ale nad�en� p�stitel� ji� hl�s� i siln�j�� odolnost, kterou pr�v� ov��ujeme.
