Cedrus atlantica f. FASTIGIATA cedr atlask�
Ectovit (ektomykorhizn�)Cedrus
Rod cedr� pat�� k t�m d�evin�m, kter� si lid� pamatuj� d�le ne� jm�na kr�l� a m�sta, je� d�vno zmizela z map. Dnes zahrnuje jen n�kolik m�lo druh� roz���en�ch v horsk�ch oblastech St�edomo�� a z�padn� Asie, p�esto�e fosiln� n�lezy pylu i d�eva dokl�daj�, �e cedry byly v minulosti roz���eny mnohem ���eji a jejich historie sah� hluboko do t�etihor. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� bylo po tis�cilet� symbolem trvanlivosti, moci a posv�tnosti. Cedry se objevuj� v biblick�ch textech, antick�ch m�tech i v architektu�e starov�k�ch civilizac�, kde jejich d�evo slou�ilo ke stavb� chr�m�, lod� i pal�c�. Kdy� se projdete pod vzrostl�mi exempl��i nebo sledujete jejich �ctyhodn� a n�kdy a� dechberouc� siluety vystupuj�c� proti obloze, snadno pochop�te, pro� vzbuzuj� respekt i l�skyplnou �ctu. Majest�tnost cedr� nep�sob� ok�zale, ale klidn� a navod� pocit zpomalen� a zvl�tn�ho klidu, proto�e je v�m jasn�, �e tyhle stromy pamatuj� nikoli des�tky, ale stovky let.
Cedr atlask� poch�z� z poho�� Atlas v severn� Africe, z m�st, kde se horsk� svahy v l�t� rozp�l� sluncem a v zim� dok�ou b�t p�ekvapiv� chladn� a nehostinn�. Roste tam v rozmez� 1300 a� 2600 metr� nad mo�em, na kamenit�ch p�d�ch, v ��dk�ch les�ch, kde sv�tlo pronik� a� k zemi a vzduch je such� a pr�zra�n�. Pr�v� tahle kombinace slunce, v�tru a chud� p�dy vtiskla cedru atlask�mu jeho charakter � odolnost a schopnost obst�t i tam, kde jin� stromy v�haj�. Botanicky byl tento druh vymezen a pops�n francouzsk�m botanikem �lie‑Abelem Carrièrem (1818�1896), jedn�m z nejv�znamn�j��ch znalc� jehli�nan� 19. stolet�, kter� se systematicky v�noval jejich v�deck� taxonomii i praktick�mu p�stov�n�. Carrière odli�il cedr atlask� od ji� zn�m�ho cedru libanonsk�ho na z�klad� populac� z marock� a al��rsk� ��sti Atlasu a pojmenoval jej podle jeho p�irozen�ho are�lu. U� prvn� odborn� popisy upozor�ovaly na rozd�ly ve stavb� koruny, jemn�j��m v�tven� a �asto v�razn� zbarven�ch jehlic�ch. Pr�v� tyto znaky, spolu s dobrou p�izp�sobivost� mimo p�vodn� stanovi�t�, zp�sobily, �e se cedr atlask� v druh� polovin� 19. stolet� rychle roz���il v evropsk�ch parc�ch a zahrad�ch, kde byl vn�m�n nikoli jako botanick� kuriozita, ale jako p�irozen� p�sob�c� jehli�nan, srozumiteln� oku i zku�enosti tehdej��ch zahradn�k�. Do Severn� Ameriky se dostal a� na p�elomu 19. a 20. stolet�, ji� jako zaveden� jehli�nan s potvrzen�m renom�.
Jestli jste milovn�ci cedr�, nebo snad dokonce jejich sb�ratel�, nenechte si uj�t tento kousek. Kdyby d�ti byly nad�en�mi p�stiteli cedr�, ur�it� by tento cedr nazvaly sv�mi slovy jako �epesn�. On toti� epesn� opravdu je.
Fastigiata je velmi m�lo zn�m�, t�m�� raritn� forma cedru atlask�ho s p��sn� sloupovit�m r�stem. A v�raz p��sn� mysl�m p��sn�. Je to takov� hust�, cedrov� je�at� ty�ka se st�edn� dlouh�mi, syt� zelen�mi, m�sty a� lehce modrozelen� oj�n�n�mi neopadav�mi jehlicemi. Roste sp�e pomalu a jeho p�irozen� tvar je �zce sloupovit�. Pokud n�jak� v�tvi�ka se pom�tne a vyroste p��li� dlouh� a v nehezk�m sm�ru, nen� ��dn� probl�m ji kdykoli zast�ihnout. Jin� �ez nen� nutn� ani ��douc�.
Vzez�en� tohoto cedru, jak je vid�t i z fotografi�, p��mo vyb�z� k v�sadb� tam, kde by se v teplej��ch ��stech ji�n� Evropy pou�il �zk� italsk� cyp�i�, kter� je symbolem Tosk�nska, ale u n�s nen� ani n�hodou mrazuvzdorn�. Jeho subtiln� figura v syt� zelen� barv� dok�e n�dhern� doplnit jakoukoli zahradu, a� u� je v ji�n�m stylu nebo ryze st�edoevropsk�m. N�dhern� vynikne v kombinaci s naprosto odli�n�mi tvary jako jsou nap��klad pol�t��ovit� rostouc� azalky a levandule, nebo do kulata st��han� buxusy �i podobn� ke�e.
Posledn� revize 16-02-2010.
Cedr atlask� je strom, kter� se o sebe tak n�jak postar� s�m, pokud mu d�te spr�vn� m�sto. Nejl�pe prosp�v� na pln� oslun�n�ch stanovi�t�ch, kde m��e koruna rovnom�rn� vyzr�vat a jehlice si udr�uj� typick� zbarven�. Vyhovuj� mu propustn�, sp�e su��� p�dy, chud�� na �iviny, zat�mco t�k� a dlouhodob� zamok�en� p�dy sn�� �patn�. Po zako�en�n� je dob�e odoln� i v��i d�le trvaj�c�mu suchu a b�n� si vysta�� bez z�livky. Mrazuvzdornost dosp�l�ch strom� se v�t�inou ud�v� kolem −25 �C; mlad� stromky v�ak mohou v prvn�ch letech citliv� reagovat na holomrazy a prudk� teplotn� v�kyvy, zat�mco star�� jedinci s vyzr�l�m d�evem dob�e sn�ej� i kr�tkodob� poklesy teplot a� k −27 �C
