Cercis canadensis 'TRAVELLER' zmarlika kanadsk�
Cercis
Rod Cercis, zn�m� pod �esk�m jm�nem zmarlika (nikoli zmarilka � nen� to stra�ilka!), zahrnuje p�ibli�n� deset druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Severn� Ameriky p�es ji�n� Evropu a� po v�chodn� Asii. V�echny druhy spojuje n�kolik charakteristick�ch znak�: srd�it� listy, kter� p�ipom�naj� ikonick� srdce l�sky, a �asn� jarn� kveten�, kdy se drobn� kv�ty objevuj� p��mo na hol�m d�ev� � tedy na v�tv�ch i kmenech, je�t� ne� vyra�� listy. Kv�ty maj� tvar typick� pro bobovit� rostliny, proto�e zmarlika pat�� do �eledi Fabaceae. V zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy Cercis canadensis (zmarlika kanadsk�), Cercis siliquastrum (zmarlika Jid�ova) a Cercis chinensis (zmarlika ��nsk�), p�i�em� ka�d� z nich nab�z� �irokou �k�lu kultivar� s r�zn�m habitem i barvou list�.
Zmarlika kanadsk� poch�z� z v�chodn�ch oblast� Severn� Ameriky � od jihov�chodn� Kanady p�es oblast Velk�ch jezer a� po Texas a Floridu. Prvn� botanick� z�znamy o tomto druhu poch�zej� ze 16. stolet�, kdy ji popsali �pan�l�t� a francouz�t� p��rodov�dci. V 18. stolet� se dostala do evropsk�ch botanick�ch zahrad, kde si rychle z�skala oblibu d�ky sv�mu �asn�mu kveten� a elegantn�mu tvaru. Thomas Jefferson ji vysadil ve sv�ch zahrad�ch v Monticellu, George Washington ji doporu�oval pro v�sadbu do �shrubbery�. V kultu�e severoamerick�ch indi�n� m�la zmarlika i praktick� vyu�it� � kv�ty byly jedl�, z k�ry se p�ipravovaly l��iv� odvary. Dnes je symbolem jara a nad�je a v Oklahom� se stala dokonce st�tn�m stromem.
Traveller je p�vabn� p�evislou formou zmarliky kanadsk�, kter� na rozd�l od drobn�j�� a ikonick� �Lavender Twist� p�sob� vzdu�n�ji, stromov�ji a s v�t�� eleganc� v linii v�tv�. Koruna spl�v� v dlouh�ch, m�kce zalomen�ch lini�ch, tak�e se v�hony nehrout� do hust�ho klubka, ale voln� padaj� a i star�� rostlina si zachov�v� lehkost a jemn� pocit pohybu. Opadav� listy ra�� na ja�e v tepl�ch odst�nech zelen�, m�sty s m�d�n�m n�dechem, brzy se rozv�jej� do �iroce srd�it�ho tvaru a dosahuj� st�edn� velikosti pro zmarliky, obvykle 7 a� 10 cm v pr�m�ru. Maj� pevnou, ko�ovitou texturu a n�padn� leskl� povrch, co� je charakteristick� znak texask� linie Cercis canadensis var. texensis. Barva z�st�v� stabiln� i v l�t� a listy jsou m�n� n�chyln� k povad�n� v horku. Oproti �Lavender Twist� jsou o n�co men��, pevn�j�� a s v�razn�j��m leskem, kter� dob�e vynik� i v polost�nu.
Zmarlika kanadsk� je cen�n� pro sv� jarn� kveten� na hol�m d�ev� a �Traveller� tento efekt podtrhuje otev�en�j�� korunou. Drobn�, bobovit� kv�ty ve sv�tiv� r��ov�ch odst�nech s n�dechem lila vytv��ej� kolem v�tv� jemn� z�voj, kter� p�sob� lehce a p�irozen�. Odli�n� architektury stromu a vy��� odolnosti v��i letn�m teplot�m si v�iml Tim Brotzman ze �kolky Brotzman�s Nursery v Ohiu, proto tuto formu vybral jako samostatnou selekci a v roce 2003 ji uvedl do kultury. Pojmenoval ji �Traveller� � �Cestovatel�; ofici�ln� v�klad n�zvu nebyl publikov�n, ale vzhledem k lehce spl�vav�mu, plynul�mu charakteru v�tv� lze p�edpokl�dat, �e m��e odkazovat na dojem pohybu, kter� je pro tuto texaskou linii typick�.
Jako ka�d� p�evisl� zmarilka i �Traveller� roste p�irozen� p�evisle, tak�e bez z�sahu nikdy sama nevytvo�� kmen a po ur�it� d�lce se ka�d� v�hon ohne a d�l pokra�uje jen sm�rem dol�, pokud nen� veden�. Stromky v prodeji jsou proto vyvazovan� pod�l opory do r�zn�ch v��ek, kter� v praxi ur�uj� t�m�� kone�nou v��ku budouc�ho stromu, proto�e od tohoto bodu se nov� v�hony u� jen oh�baj�. Vznik� tak n�zk�, �irok�, elegantn� spl�vav� strom s tak bohat�m olist�n�m, �e v zahrad� m��e p�sobit dojmem ke�e. Kdo stoj� o vy��� strom, mus� termin�ln� v�tev vyvazovat k vy��� opo�e co nejd��ve, dokud je m�kk� a ohebn�; jakmile se veden� ukon��, nov� termin�l se op�t ohne a za�ne p�evisat.
Posledn� revize 12-04-2026
Zmarlika kanadsk� nen� p��li� vyb�rav�, co se p�dy t��e � spokoj� se s b�nou zahradn� zeminou, pokud je dob�e propustn�. Nejl�pe v�ak prosp�v� v m�rn� a� siln� kysel� p�d� s konstantn� vlhkost�, nikoli v p�emok�en� zemi. V obdob� �ervnov�ch veder jsme zaznamenali ob�asn� sp�len� nejmlad��ch list� u rostlin na pln�m slunci bez dostate�n� z�vlahy. Na�t�st� se uk�zala jako velmi odoln� � po�kozen� listy rychle nahradila nov�mi, zdrav�mi. Mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed ostr�m jarn�m sluncem, kter� m��e b�t p�ekvapiv� agresivn�, a tak� p�ed vysu�uj�c�m zimn�m v�trem, kter� um� potr�pit zejm�na v otev�en�ch poloh�ch. P�esazov�n� sn�� velmi �patn� � je to strom, kter� si na sv� m�sto zvykne a nerad ho m�n�. Lze tvarovat �ezem, pokud je mlad�, pozd�ji doporu�ujeme �ez pouze tenk�ch v�tvi�ek v obdob� vegeta�n�ho klidu � ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m. Mrazuvzdornost je v�born�, b�n� ud�van� do -29 �C, ale n�kter� zdroje uv�d�j� odolnost a� do -34 �C (nevyzkou�eno). V n�dob�ch se p�stovat nedoporu�uje � pot�ebuje prostor pro ko�eny a stabiln� mikroklima, kter� kv�tin�� neposkytne.












































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

