Cercis canadensis 'Covey' LAVENDER TWIST zmarlika kanadsk�
Cercis
Rod Cercis, zn�m� pod �esk�m jm�nem zmarlika (nikoli zmarilka � nen� to stra�ilka!), zahrnuje p�ibli�n� deset druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Severn� Ameriky p�es ji�n� Evropu a� po v�chodn� Asii. V�echny druhy spojuje n�kolik charakteristick�ch znak�: srd�it� listy, kter� p�ipom�naj� ikonick� srdce l�sky, a �asn� jarn� kveten�, kdy se drobn� kv�ty objevuj� p��mo na hol�m d�ev� � tedy na v�tv�ch i kmenech, je�t� ne� vyra�� listy. Kv�ty maj� tvar typick� pro bobovit� rostliny, proto�e zmarlika pat�� do �eledi Fabaceae. V zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy Cercis canadensis (zmarlika kanadsk�), Cercis siliquastrum (zmarlika Jid�ova) a Cercis chinensis (zmarlika ��nsk�), p�i�em� ka�d� z nich nab�z� �irokou �k�lu kultivar� s r�zn�m habitem i barvou list�.
Zmarlika kanadsk� poch�z� z v�chodn�ch oblast� Severn� Ameriky � od jihov�chodn� Kanady p�es oblast Velk�ch jezer a� po Texas a Floridu. Prvn� botanick� z�znamy o tomto druhu poch�zej� ze 16. stolet�, kdy ji popsali �pan�l�t� a francouz�t� p��rodov�dci. V 18. stolet� se dostala do evropsk�ch botanick�ch zahrad, kde si rychle z�skala oblibu d�ky sv�mu �asn�mu kveten� a elegantn�mu tvaru. Thomas Jefferson ji vysadil ve sv�ch zahrad�ch v Monticellu, George Washington ji doporu�oval pro v�sadbu do �shrubbery�. V kultu�e severoamerick�ch indi�n� m�la zmarlika i praktick� vyu�it� � kv�ty byly jedl�, z k�ry se p�ipravovaly l��iv� odvary. Dnes je symbolem jara a nad�je a v Oklahom� se stala dokonce st�tn�m stromem.
LAVENDER TWIST je ikonickou p�evislou formou zmarliky kanadsk�, kter� si z�skala oblibu d�ky sv�mu nezam�niteln�mu tvaru. Jej� v�tve se neoh�baj� jen dol�, ale z�rove� se jemn� krout� a st��ej�, tak�e koruna p�sob� jako �iv� socha, kter� s v�kem nab�v� na charakteru a ka�d� jedinec je origin�l. Opadav� listy jsou velk�, �iroce srd�it�, st�edn� zelen�, jen slab� leskl� a na mlad�ch v�honech �asto p�sob� t�m�� p�erostle, co� umoc�uje kontrast mezi robustn�mi listy a jemn� pokroucen�mi v�tvemi. Na ja�e kvete p��mo na hol�m d�ev� mno�stv�m drobn�ch, pantofl��kovit�ch kv�t� v z��iv� r��ov� purpurov�ch odst�nech, co� je efekt zn�m� z n�kter�ch subtropick�ch d�evin a v na�ich zahrad�ch p�sob� t�m�� exoticky.
Historie jej�ho objevu sah� do �edes�t�ch let 20. stolet�, kdy tehdy mladi�k� Cornelia Covey dostala od sv�ch rodi�� malou sazenici zmarliky jako d�rek z cest. Vysadila ji p�ed d�m, kde po t�iceti letech vyrostl neobvykle pokroucen�, p�evisl� strom, kter� p�itahoval pozornost soused� i kolemjdouc�ch. Nakonec si jej v�iml i Tim Brotzman z Brotzman�s Nursery v Ohiu, kter� se pokusil rostlinu naroubovat � a usp�l. Cornelia se tehdy st�hovala na men�� pozemek, a tak Brotzman strom odkoupil i s pr�vem registrace. V roce 1996 byla odr�da patentov�na pod jm�nem �Covey� a patentem �. PP10328 a strom dostal obchodn� jm�no LAVENDER TWIST. P�vodn� strom, Cornelia Covey a jej� pes Luke se dodnes objevuj� na historick�ch fotografi�ch, kter� p�ipom�naj�, �e i velk� objevy mohou za��t t�eba i jako ne�ekan� rodinn� d�rek a nemus� to b�t jen smy�len� t�i kouzeln� o��ky.
LAVENDER TWIST roste pom�rn� rychle, obvykle 45 a� 70 cm za rok, a jako v�echny p�evisl� zmarliky vy�aduje veden�, m�‑li vytvo�it kmen. Bez z�sahu tvo�� n�zk�, �irok�, siln� pokroucen� ke�ovit� tvar, zat�mco p�i vyvazov�n� lze z�skat mal� strom s v�raznou, dramatickou siluetou. Stromky v prodeji b�vaj� vyvazovan� do r�zn�ch v��ek, kter� v praxi ur�uj� t�m�� kone�nou v��ku budouc�ho stromu, proto�e od tohoto bodu se nov� v�hony u� jen oh�baj�. Ve srovn�n� s nov�j�� texaskou selekc� �Traveller� je habitus LAVENDER TWIST kompaktn�j�� a v�tve jsou krat�� a mnohem v�ce zkroucen�, tak�e p�sob� t잚�m, socha�sk�m dojmem, zat�mco �Traveller� vytv��� del��, plynuleji p�evisaj�c� v�hony a vzdu�n�j�� korunu. Pr�v� v�razn� kroucenost a dramatick� charakter v�ak d�laj� z LAVENDER TWIST kultivar, kter� si i po desetilet�ch dr�� sv� pevn� m�sto mezi nejvyhled�van�j��mi p�evisl�mi zmarlikami.
Posledn� revize 06-01-2010; 12-04-2026
Zmarlika kanadsk� nen� p��li� vyb�rav�, co se p�dy t��e � spokoj� se s b�nou zahradn� zeminou, pokud je dob�e propustn�. Nejl�pe v�ak prosp�v� v m�rn� a� siln� kysel� p�d� s konstantn� vlhkost�, nikoli v p�emok�en� zemi. V obdob� �ervnov�ch veder jsme zaznamenali ob�asn� sp�len� nejmlad��ch list� u rostlin na pln�m slunci bez dostate�n� z�vlahy. Na�t�st� se uk�zala jako velmi odoln� � po�kozen� listy rychle nahradila nov�mi, zdrav�mi. Mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed ostr�m jarn�m sluncem, kter� m��e b�t p�ekvapiv� agresivn�, a tak� p�ed vysu�uj�c�m zimn�m v�trem, kter� um� potr�pit zejm�na v otev�en�ch poloh�ch. P�esazov�n� sn�� velmi �patn� � je to strom, kter� si na sv� m�sto zvykne a nerad ho m�n�. Lze tvarovat �ezem, pokud je mlad�, pozd�ji doporu�ujeme �ez pouze tenk�ch v�tvi�ek v obdob� vegeta�n�ho klidu � ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m. Mrazuvzdornost je v�born�, b�n� ud�van� do -29 �C, ale n�kter� zdroje uv�d�j� odolnost a� do -34 �C (nevyzkou�eno). V n�dob�ch se p�stovat nedoporu�uje � pot�ebuje prostor pro ko�eny a stabiln� mikroklima, kter� kv�tin�� neposkytne.









































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



