
Weigela middendorffiana vajg�lia Middendorffova
Weigela
Vajg�lie pat�� k cen�n�m zahradn�m kvetouc�m d�evin�m zejm�na d�ky jejich n�zk�m n�rok�m na p�stov�n� a �dr�bu. Jedn� se o opadav� ke�e dor�staj�c� v�t�inou kolem 1,5-2,5 m do v��ky i ���ky, ale najdou se i men�� a dokonce zakrsl� kultivary. A� na v�jimky velmi bohat� kvetou a to dvakr�t za sez�nu a nab�zej� v�bornou pastvu pro v�ely. Druh poch�z� ze st�t� v�chodn� Asie (severn� ��na, Korea a Japonsko) a byl pojmenov�n na po�est n�meck�ho profesora z univerzity v Geifswaldu jm�nem Christian Ehrenfried Weigel (1748-1831).
Nizozemsk� �lechtitel Gijsbertus Verhoef se k��en�m vajg�li� zab�v� ji� dlouho, p�inejmen��m od roku 2001, kdy objevil prvn� mutaci odr�dy Tango, kterou nechal po n�kolika letech patentovat a nazval ji MONET. Doposud pat�� k nejobl�ben�j��m pestrolist�m odr�d�m. V�echny jeho odr�dy, kter� nalezl jako p�irozen� mutace, pozn�te podle patentov�ch jmen Verweig s po�adov�m ��slem. Ale po roce 2020 se pustil i do vlastn�ho k��en� s c�lem z�skat kompaktn�j�� a bohat� kvetouc� ke�e se spolehliv�m opakovan�m kveten�m na konci l�ta nebo dokonce postupn�m nakv�t�n�m od jara do podzimu. Jejich patentov� jm�na za��naj� monogramem JS.
Tato vajg�lie m� svou domovinu ve spodn� ��sti Ruska, severn� ��n�, Korey i Japonsku a je samostatn�m druhem. Nekvete tak ok�zale jako vajg�lie kv�tnat�, ale py�n� se v�t��mi kv�ty v barv�, je� je pro tento taxon naprosto unik�tn�. Prvn� nalezen� z�znamy o jej�m prodeji v Anglii sahaj� a� do pades�t�ch let 19.stolet�.
Middendorffova vajg�lie je opadav� ke�, kter� koncem jara vykv�t� bachrat� trubkovit�mi kv�ty sv�tle citr�nov� �lut� barvy s v�razn�m oran�ov�m jazykem. Maj� a� 4cm d�lku a jemn� von�. Oproti ostatn�m vajg�li�m maj� prodlou�enou dobu kveten� – kv�ty se objevuj� a� do za��tku �ervence. Pot� je dobr� rostlinu zast�ihnout, aby zhoustla a vytvo�ila nov� v�tve pro kveten� v dal��m roce. Listy jsou sp�e sv�tle a� st�edn� zelen�, �iroce ov�ln�, opadav�.
Posledn� revize: 17-01-2013
Vajg�lie maj� nejrad�ji st�edn� �ivn�, m�rn� vlhk� p�dy a pln� slunce. Dob�e zvl�daj� i t�k� a lehce podm��en� p�dy. Bujn� rostouc� odr�dy se hod� do neform�ln�ch �iv�ch plot� a venkovsk�ch zahrad, stejn� jako sou��st skupinov�ch v�sadeb na v�t��ch ploch�ch. Kompaktn� a zakrsl� odr�dy lze kombinovat i s modern�mi rostlinami t�m�� jak�hokoli typu, �asto se p�stuj� i v ozdobn�ch venkovn�ch kontejnerech, p�esto�e to kv�li nebezpe�� zimn�ho vyschnut� nedoporu�ujeme. Mrazuvzdorn� do cca -29�C.


































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

