Vitis 'PRIMUS' vinn� r�va
Vitis
Rod Vitis pat�� mezi nejstar�� a kulturn� nejv�znamn�j�� d�eviny, kter� �lov�k kdy poznal. Zahrnuje p�ibli�n� �edes�t druh� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule, od v�chodn� Asie p�es Kavkaz a� po Severn� Ameriku. Jeho evolu�n� historie je p�ekvapiv� hlubok� � fosiln� n�lezy list� a semen p�ipom�naj�c�ch dne�n� r�vu poch�zej� u� z t�etihor, kdy se li�ny podobn�ho typu �plhaly po okraj�ch prales�. Botanicky jde o pop�nav� d�eviny s �ponky, kter� jim umo��uj� p�irozen� vystupovat vzh�ru po stromech, co� je strategie, d�ky n� se r�vy dok�zaly prosadit v hust� vegetaci a vyu��t sv�tlo vysoko nad zem�. Rod byl v�decky pops�n Carlem Linn�m (1707�1778), ale jeho vnit�n� �len�n� se dlouho vyv�jelo � zejm�na kv�li obrovsk� variabilit� druh� a jejich schopnosti vz�jemn� se k��it. V 19. stolet� se botanici p�eli o to, zda evropsk� a asijsk� r�va tvo�� jeden druh, nebo v�ce samostatn�ch lini�; modern� genetika potvrdila, �e Vitis vinifera m� �irok� spektrum forem od divok� podoby sylvestris a� po tis�ce kulturn�ch odr�d.
Evropsk� vinn� r�va, prov�z� �lov�ka d�le ne� v�t�ina kulturn�ch rostlin a jej� p��b�h je pevn� spojen s d�jinami civilizac�. Jej� p�vod le�� v Zakavkazsku, kde se dodnes vyskytuj� divok� populace v. sylvestris, prap�vodn� formy kulturn� r�vy. Pr�v� zde lid� p�ed �esti tis�ci lety objevili kva�en� hrozn� a polo�ili z�klad vina�stv�. R�va se ���ila spolu s obchodem a kulturou � F�ni�an� ji p�ivezli do St�edomo��, �ekov� ji pov��ili na symbol civilizace a ��man� ji roz���ili po cel� Evrop�. V kl�tern�ch zahrad�ch st�edov�ku p�e�ila obdob� v�lek a stala se sou��st� ritu�l�, hospod��stv� i um�n�. V r�zn�ch tradic�ch z�skala hlubok� symbolick� v�znam: v �eck� mytologii ji prov�z� Dion�sos, v �idovsk� kultu�e je obrazem po�ehn�n� a v k�es�anstv� se stala symbolem ob�ti a spole�enstv�.
A�koli Vitis vinifera z�st�v� hlavn�m druhem pro v�robu v�na, jej� dne�n� v�znam stoj� na spolupr�ci s dal��mi druhy rodu Vitis. Krize 19. stolet� zp�soben� r�vokazem uk�zala zranitelnost evropsk� r�vy a p�ivedla vina�e k americk�m druh�m, jako jsou V. riparia, V. rupestris a V. berlandieri, kter� se staly z�kladem modern�ch podno�� d�ky odolnosti v��i �k�dc�m, suchu i r�zn�m p�dn�m reakc�m. V�znamnou roli v�ak sehr�la tak� V. labrusca, r�va li���, jej� p�irozen� tolerance k chorob�m a schopnost r�st v chladn�j��ch a vlh��ch oblastech severu poskytla �lechtitel�m dal�� cenn� vlastnosti. Pr�v� z n� poch�z� prvn� generace americko‑evropsk�ch hybrid� a najdete ji dodnes v mnoha modern�ch lini�ch. Postupn� tak vznikly mezidruhov� hybridy kombinuj�c� chu�ov� potenci�l vinifery s odolnost� americk�ch druh� � od star��ch k��enc� typu Vitis � labruscana, kde se uplatnila pr�v� labrusca, a� po modern� PIWI odr�dy, kter� odol�vaj� houbov�m chorob�m a umo��uj� ekologi�t�j�� p�stov�n�.
Vinn� r�va Primus p�sob� jako odr�da, kter� se nesna�� zaujmout efektem, ale spolehlivost�. B�l� hrozny s tenkou slupkou maj� �istou, neutr�ln� chu� bez li���ch t�n�, co� je u mezidruhov�ho k��ence p�ekvapiv� p��jemn�. R�va roste vyrovnan�, dob�e vyzr�v� d�evo a netrp� p�ehnanou bujnost�. Hrozny jsou st�edn� velk� a kompaktn�, bobule dr�� pevn� a nepraskaj�. Primus dozr�v� pom�rn� brzy, co� odpov�d� jeho rodi�ovsk�m lini�m a l�pe sn�� vlh�� podm�nky i tlak chorob ne� �ist� Vitis vinifera. V chuti nep�in�� aromatick� v�st�elky, ale sp�e �istotu a jednoduchost, kter� se hod� pro lehk� v�na nebo jako stoln� hrozen s minimem semen.
Odr�du vy�lechtil Alberto Pirovano (1884�1973) v It�lii roku 1901 k��en�m Madeleine Royale a Ferdinand de Lesseps, p�i�em� genetick� anal�zy pozd�ji up�esnily, �e skute�n�m mate�sk�m rodi�em je Madeleine Angevine. Primus je typick�m p�edstavitelem ran� �ry mezidruhov�ch k��enc�: spojuje jemnost evropsk� r�vy s odolnost� americk�ch druh�, m� kompletn� dolo�en� rodokmen i SSR markery a je registrov�n v evropsk�m katalogu. Jeho jm�no Primus = prvn� odkazuje na ambici st�t se p�edvojem nov� generace odr�d, kter� m�ly nab�dnout stabilitu v dob�, kdy Evropa hledala cestu z r�vokazov� krize a to se poda�ilo.
Posledn� revize 06-05-2026
R�va pot�ebuje v�h�evn�, slunn� a vzdu�n� stanovi�t�, kde listy po de�ti rychle osychaj�. Nejl�pe prosp�v� na svaz�ch nebo u zd�, kter� akumuluj� teplo. P�da m� b�t propustn�, st�edn� �ivn�, s reakc� neutr�ln� a� m�rn� z�saditou; kysel� p�dy r�va nesn�� a na t�k�ch, zamok�en�ch m�stech trp� ko�enov�mi chorobami. Mul�ov�n� je vhodn� jen tam, kde je p�da p��li� lehk� a rychle vysych� � jinak je lep�� nechat povrch p�dy voln�, aby se p�es den proh��val a po de�ti rychle osychal. Z�livka je d�le�it� hlavn� do za��tku l�ta; pozd�ji zal�v�me jen p�i dlouh�m suchu a v�dy ke ko�en�m, nikdy p�es listy.
Zimn� �ez se prov�d� po odezn�n� nejhor��ch mraz�. Na lo�sk�ch postrann�ch v�honech se ponech�vaj� 2�3 o�ka, proto�e r�va plod� na dvoulet�m d�ev�. Od poloviny �ervence se nov� v�hony za�tipuj� n�kolik centimetr� nad hroznem, aby rostlina soust�edila s�lu do dozr�v�n�. V l�t� lze postupn� odstra�ovat listy, kter� st�n� hrozny, ��m� se zlep�� provzdu�n�n� i vybarven�. Opadan� list� je vhodn� pravideln� odstra�ovat, proto�e m��e obsahovat spory pl�sn� a p�ezimuj�c� �k�dce. Hnojen� m� b�t st��dm� � p�ebytek dus�ku vede k bujn�mu r�stu na �kor kvality hrozn�. P�ed ra�en�m lze pou��t post�ik proti rozto��m; p�i v�skytu padl� je nutn� o�et�en� vhodn�m fungicidem. Vosy je vhodn� odchyt�vat do lapa��, aby nepo�kodily dozr�vaj�c� bobule. Primus l�pe sn�� vlh�� podm�nky a m� vy��� p�irozenou odolnost v��i chorob�m, tak�e vy�aduje m�n� z�sah� proti pl�sn�m. Dozr�v� brzy, proto je vhodn� neza�tipovat v�hony p��li� pozd�, aby nedo�lo ke zpomalen� zr�n�. Mrazuvzdornost je m�rn� vy��� ne� u klasick�ch evropsk�ch odr�d (cca -25 �C), ale st�le ocen� v�h�evn�, chr�n�n� stanovi�t�


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































.jpg)


Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)
