Veronicastrum virginicum 'ERICA' rozrazil vir�insk�, rozrazilovec
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronicastrum
Rod Veronicastrum je mal� skupina vytrval�ch a pom�rn� mohutn�ch trvalek z �eledi jitrocelovit�ch o 5�6 druz�ch, zn�m� svou vzp��menou stavbou a p�esleny list�, kter� vytv��ej� patrovou siluetu p�ipom�naj�c� n�kter� ke�ovit� druhy � �asto se p�irovn�vaj� k drmk�m nebo ke konop� set�mu. �esk� svaz peren��� j� ud�lil p�kn� jm�no rozrazilovec nejsp� proto, aby �rozrazili� rozd�l mezi prav�m n�zk�m rozrazilem a touto vysokou trvalkou, a v roce 2016 zvolil rod Veronicastrum Trvalkou sez�ny. Rozrazilovce rostou v Severn� Americe a v�chodn� Asii, nej�ast�ji na okraj�ch les�, v pr�ri�ch a na vlh��ch louk�ch. V americk� tradici se n�kter� druhy ozna�uj� jako Culver�s root (Culver�v ko�en), proto�e podle star�ch herb��� je pou��val l�ka� jm�nem Dr. Culver, kter� z jejich ko�ene p�ipravoval ho�k� tonikum. Kv�tenstv� rodu je tvo�eno jedn�m termin�ln�m klasem a n�kolika postrann�mi, co� rostlin�m dod�v� v�raznou architekturu a vysokou atraktivitu pro hmyz. Nejzn�m�j��mi a v zahrad�ch p�stovan�mi druhy jsou zejm�na rozrazilovec sibi�sk� a rozrazilovec vir�insk�, oba pojmenovan� podle sv� domoviny.
Rozrazilovec vir�insk� poch�z� ze Severn� Ameriky, kde roste od Ontaria po Texas, nej�ast�ji v lehce vlhk�ch louk�ch, na okraj�ch les� a v p�irozen� �ivn�ch pr�ri�ch. Druh popsal Carl Linnaeus v roce 1753 a d�ky jeho pr�ci se stal jedn�m z prvn�ch severoamerick�ch druh�, kter� vstoupily do evropsk� botaniky. V ran�ch americk�ch herb���ch se objevuje jako l��ivka, nap��klad u l�ka�e a botanika Williama P. C. Bartona (1786�1856), kter� jej popisoval pod tehdej��m jm�nem Leptandra virginica a uv�d�l jeho tonizuj�c� ��inky. V zahrad�ch je nej�ast�ji p�stovan�m druhem rodu, cen�n�m pro svou �t�hlou, p�irozen� elegantn� stavbu a dlouh� obdob� kveten�, kter� dod�v� v�sadb�m stavbu, hmotu, ale i lehkost. D�ky sv� v��ce a patrov� stavb� list� p�sob� v kompozici jako p�irozen� vertik�la, kter� se dob�e kombinuje s vy���mi trvalkami, okrasn�mi travami a jin�mi trvalkami pro podobn� prost�ed� (pr�rijn� typy).
Rozrazilovec Erika je velk� par�dnice. Zjara ra�� v�nov�mi listy, kter� v l�t� zezelenaj� a od �ervence tvo�� jednoduch� a obzvl�t� dlouh� klasy r��ov� �erven�ch poupat, je� se otev�raj� do sv�tle r��ov�ch a� b�l�ch kv�t�. D�ky t�to dvoubarevnosti je obzvl zaj�mav�, p�esto nech� vyniknout i ostatn�m trvalk�m kolem sebe, ani� by na sebe upoutala ve�kerou pozornost. Roste do kompaktn�j��ho habitu oproti botanick�mu druhu, do v��ky jen kolem jednoho metru. Stonky jsou rovn� v�nov� �erven�. Rostlina je p�kn� vzp��men� a z�st�v� takov� pouze na pln�m slunci � v polost�nu se bude vytahovat za sluncem a ztr�cet tvar.
Posledn� revize 09-11-2020
Rozrazilovce jsou nen�ro�n� trvalky, kter� porostou v jak�koli b�n� zahradn� p�d�, kde maj� dostatek sv�tla a vl�hy. Nejl�pe se jim da�� na slunci, ale snesou i lehou�k� polost�n, kde se v�ak mohou t�hnout za sluncem a oh�bat. Ide�ln� p�da je st�edn� �ivn�, hum�zn� a m�rn� vlhk�; dlouhodob� p�emok�en� jim nesv�d��, ale naopak snesou kr�tk� obdob� sucha a nevy�aduj� �astou z�livku. Pouze v su���ch zahrad�ch je vhodn� p�idat kompost, mul� nebo vodu-absorbuj�c� miner�ly do p�dy, co� pom��e udr�et vl�hu. Po v�sadb� rostliny rychle zako�en� a od druh�ho roku vytv��ej� plnohodnotn� trsy. Hnojen� nen� nutn�, ale v chud�ch p�d�ch ocen� jarn� d�vku kompostu nebo lehk� p�ihnojen� organick�m hnojivem. Nejvy��� kultivary n�kdy pot�ebuj� oporu, aby udr�ely p�kn� tvar, i kdy� maj� pevn� stonky = kv�tenstv� mohou b�t mohutn� a t�k�. Po odkv�tu je m��ete odst�ihnout, pokud chcete podpo�it �ist� vzhled z�honu, ale nen� to nezbytn�. V�echny rozrazilovce jsou dlouhov�k� a po n�kolika letech vytv��ej� �irok� trsy, kter� lze na ja�e nebo na podzim snadno rozd�lit. Netrp� na choroby ani �k�dce a dob�e sn�ej� i chladn� zimy � sn�� a� -40 �C. Na podzim je mo�n� je se��znout, ale stejn� dob�e lze ponechat such� stonky p�es zimu a odstranit je a� na ja�e. V�echny druhy i kultivary jsou atraktivn� pro hmyz, tak�e se hod� do p��rodn�ch a biodiverzitn�ch v�sadeb.
