Veronica × media 'CHRISTA'® rozrazil prost�edn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Veronica x media je p�irozen� mezidruhov� hybrid vznikl� k��en�m rozrazilu klasnat�ho (V. spicata) a rozrazilu dlouholist�ho (V. longifolia) tam, kde se oba druhy v p��rod� setk�vaj�. Botanick� jm�no zavedl n�meck� botanik Carl Ernst August Weihe (1779�1834), kter� jako prvn� tento opakuj�c� se �kaz popsal. Zat�mco V. spicata poch�z� ze such�ch luk a tvo�� ni���, kompaktn�j�� trsy, V. longifolia roste na vlh��ch stanovi�t�ch a je vy���, s del��mi a bohat��mi kv�tn�mi klasy. Hybridn� skupina Veronica x media si z obou rodi�� bere to nejlep��: st�edn� v��ku, pevn�, nepovaluj�c� se habitus, v�razn� vertik�ln� efekt v z�honu a dlouh� obdob� kveten�, d�ky �emu� se stala obl�benou sou��st� evropsk�ch zahrad u� od 19. stolet�.
Christa je modern� nizozemsk� odr�da rozrazilu prost�edn�ho z roku 2005. V l�t� nese mno�stv� klasovit�ch kv�tenstv� v odst�nu tak syt� modr�m jako nebe p�ed bou�kou. Jejich vrcholky jsou typicky zplo�t�l� � tzv. krist�tn�, h�ebenovit� roz���en� � tak�e p�ipom�naj� drobn� h�eben, podle n�ho� je odr�da na prvn� pohled rozpoznateln�. Podobn� sr�sty najdete i u n�kter�ch rozrazilovc� a mo�n� zn�te obl�ben� jehli�nan japonskou kryptom�rii Cristata s toto�n�mi sr�sty mlad�ch v�tvi�ek. Kvete spolehliv� od za��tku �ervence do konce srpna, zvl pokud odkvetl� klasy v�as odstran�te. Vytv��� kompaktn� trsy s pevn�mi stonky vysok�mi a� 60 cm, co� z n� spole�n� s dlouhou trvanlivost� kv�t� �in� v�bornou kv�tinu k �ezu.
Listy jsou opadav�, prot�hle kopinat�, p�i okraj�ch v�razn� z��en�, st�edn� zelen� a matn�. Vyr�staj� hust� pod�l cel�ho stonku a� ke kv�t�m, tak�e trsu dod�vaj� pln�j��, souvisl� vzhled. Odr�du vy�lechtil nizozemsk� �lechtitel Jaap Fokker a na trh ji uvedla spole�nost Green Works International (EU patent 20439 z roku 2007, platn� do roku 2019). A�koli je v patentu vedena pod botanick�m jm�nem hlavn�ho rodi�e Veronica longifolia, jej� habitus, v�tven� i stavba kv�tenstv� odpov�daj� mezidruhov�mu k��enci Veronica � media.
Posledn� revize 08-08-2013; 29-12-2025
Hybridy Veronica � media pat�� k nejspolehliv�j��m letn�m trvalk�m m�rn�ho p�sma a nevy�aduj� ��dnou zvl�tn� p��i. Nejl�pe rostou na pln�m slunci, ale snesou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek sv�tla alespo� p�l dne. Vyhovuje jim propustn�, m�rn� vlhk� p�da, kter� v l�t� �pln� nevysych�, a na ja�e ocen� tenkou vrstvu kompostu. Po prvn�m kveten� je vhodn� odstranit odkvetl� kv�tenstv�, proto�e t�m podpo��te dal�� vlnu kv�t� a udr��te trs kompaktn�. V n�dob�ch je lze p�stovat jen kr�tkodob�, proto�e rychle vy�erpaj� prostor a h��e sn�ej� p�esu�en�. V�tr jim nevad�, stonky jsou pevn� a nepovaluj� se. Rostlina nen� jedovat� ani alergenn� a v na�ich podm�nk�ch spolehliv� p�ezimuje bez jak�koli ochrany. Mrazuvzdornost se u jednotliv�ch odr�d m��e m�rn� li�it, ale hybridn� skupina jako celek sn�� zimn� minima kolem �34 �C.
.jpg)
