Veronica austriaca ssp.tauricum 'ROYAL BLUE' rozrazil rakousk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil rakousk� je n� dom�c� st�edoevropsk� druh, kter� poch�z� z oblast� dne�n�ho Rakouska, Ma�arska, Slovenska, �eska a Balk�nu. Jeho domovem jsou such�, slunn� svahy, skaln� stepi a lesostepi, kter� byly po stalet� formov�ny pastvou, se�� a tradi�n�m hospoda�en�m, a vytvo�ily tak otev�en� stanovi�t� s bohatou stepn� fl�rou. Jeho zrod se odhaduje na postglaci�ln� obdob� p�ed 10�12 tis�ci lety a dodnes ukazuje m�sta, kde se po tis�cilet� st��dala pastva a se�, p��padn� byla krajina ponech�na sv�mu osudu � nebo� si ne��d� pra��dnou p��i. Tam, kde tato m�sta dnes miz�, miz� z voln� p��rody i on a st�huje se do udr�ovan�ch zahrad a m�stsk�ch v�sadeb, kde jsou v�t�ny jeho nen�ro�nost na p�stov�n� i odolnost v��i chud��m p�d�m a nedostatku z�vlahy. P�esto�e dnes existuje �ada kr�sn�ch kultivar�, st�le si dok�e udr�et charakter prost� a neok�zal� trvalky, kter� propojuje divokou p��rodu sv�ho p�vodn�ho domova s dom�c�mi v�sadbami, je� tato prost�ed� �asto imituj�.
Royal Blue pat�� mezi osv�d�en� odr�dy rozrazilu rakousk�ho s v�razn� syt� modr�m kv�tem a ni��� vzr�st. Kvete od konce kv�tna do �ervna, obvykle po dobu n�kolika t�dn�, a vytv��� vzp��men�, klasovit� kv�tenstv� s hust� nahlou�en�mi kv�ty v hlubok�m, �ist�m odst�nu modr�. Kv�ty se postupn� otev�raj� sm�rem vzh�ru a jsou vyhled�v�ny mot�ly i dal��mi opylova�i. Listy jsou �iroce ov�ln� a� srd�it�, p�i okraj�ch pilovit�, sv�e zelen� a leskl�, dekorativn� po celou vegeta�n� sez�nu. Rostlina vytv��� hust� trsy o v��ce kolem 20 cm a v z�honu �i skalce tvo�� typ hn�zda se zelen�m st�edem a kv�ty po okraj�ch. Odr�da z�skala Award of Garden Merit (AGM) od Royal Horticultural Society p�i revizi trvalek na po��tku 90. let, kdy byla hodnocena pro svou dlouhodobou spolehlivost, vyrovnan� r�st a kvalitu kveten� v zahradn�ch podm�nk�ch.
Posledn� revize 27-02-2015; 27-12-2025
Na p�stov�n� je rozrazil rakousk� nen�ro�n� a dlouhov�k�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci v dob�e propustn�, sp�e su��� p�d� � �patn� sn�� dlouhodob� zamok�en�, zejm�na v zim�. Jedin�, co pom�h� sp�e jeho vzhledu ne� praktick�mu r�stu, je ost��h�n� cel�ho trsu a� k zemi t�sn� po odkv�tu, ��m� jej zmlad�te a do konce vegeta�n� sez�ny nem�te v zahrad� unaven� odkvetl� trs, ale p�kn� a hust� kope�ek drobn�ch, sv�e zelen�ch list�. Je spolehliv� mrazuvzdorn� minim�ln� do −34 �C, tak�e bez probl�m� p�ezimuje i v chladn�j��ch oblastech st�edn� Evropy. P�stov�n� v n�dob�ch je mo�n�, vy�aduje v�ak velmi dobrou dren� a sp�e miner�ln� substr�t; n�doby je vhodn� um�stit na chr�n�n�, such� m�sto, aby v zim� nedoch�zelo k p�emok�en� ko�enov�ho balu.
