Toona sinensis (Cedrela sinensis) 'FLAMINGO' �esnekovn�k ��nsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Toona
�esnekovn�k ��nsk� (Toona sinensis), d��ve zn�m� jako Cedrela sinensis, je opadav� strom z �eledi Meliaceae, p��buzn� mahagonu. Poch�z� z v�chodn� a jihov�chodn� Asie, kde roste od severn� Koreje p�es v�t�inu ��ny a� po Nep�l, Myanmar, Thajsko a Indon�sii. Botanick� druh ve voln� p��rod� roste do velk�ho stromu s pr�m�rem kmene p�es 1,5 metru. Poprv� jej popsal francouzsk� botanik Antoine Laurent de Jussieu, kter� jej za�adil do rodu Cedrela (Cedrela sinensis). Pozd�ji, v 19. stolet�, jej n�meck� botanik Max Joseph Roemer p�e�adil do samostatn�ho rodu Toona, ��m� vzniklo dne�n� platn� jm�no Toona sinensis. Tato taxonomick� zm�na reflektovala rozd�ly v morfologii a chemick�m slo�en� oproti jin�m druh�m rodu Cedrela.
Strom je cen�n nejen pro sv� d�evo, kter� je lehk�, jemn� vl�knit�, snadno opracovateln� a z�rove� odoln� v��i �k�dc�m, v�etn� termit�. V tradi�n�m i modern�m vyu�it� slou�� k v�rob� doutn�kov�ch krabi�ek, n�bytku, hudebn�ch n�stroj�, interi�rov�ch prvk� i �ezb��sk�ch v�robk�. V n�kter�ch oblastech ��ny se pou��v� dokonce k v�rob� rakv�, proto�e se v���, �e jeho aroma odpuzuje zl� duchy. D�ky rychl�mu r�stu a obnovitelnosti se d�evo uplat�uje i v ekologick�m stavebnictv�. Chemick� anal�zy potvrzuj� jeho vy��� obsah extraktivn�ch l�tek a popela, co� p�isp�v� k biologick� odolnosti. Krom� d�eva jsou cen�ny i aromatick� listy, kter� se v ��n� b�n� konzumuj� jako zelenina. Mlad� listy maj� cibulovo-ko�en�nou chu� a jsou bohat� na vitam�n A, b�lkoviny a antioxidanty. V tradi�n� ��nsk� medic�n� se vyu��vaj� k l��b� tr�vic�ch obt��, z�n�t� a jako tonikum.
Flamingo je nejroz���en�j�� odr�dou �esnekovn�ku. Vyzna�uje se v�razn� vybarven�mi mlad�mi listy, kter� p�i ra�en� z��� kor�lov� �ervenou a� fuchsiov� r��ovou barvou, postupn� p�ech�zej� do kr�mov� a nakonec zelen�. Tento barevn� cyklus trv� p�ibli�n� dva t�dny. �ap�ky z�st�vaj� na�ervenal� i pozd�ji, d�ky �emu� z�st�vaj� atraktivn� i v l�t�. Listy jsou lichozpe�en�, dlouh� a� 40 cm, podobn� pajasanu, a na podzim se zbarvuj� do syt� �lut� a strom d�ky nim opr�vn�n� bud� exotick� dojem.
Flamingo roste zaj�mav� � tvo�� mno�stv� prut� (v�mladk�) p��mo z ko�en�, d�ky kter�m vypad� sp�e jako p��sn� vzp��men�, mnohokmenn� ke�. Pouze p�i spr�vn�m veden� dok�ete vytvo�it i solit�rn� strom. V kontinent�ln�m klimatu st�edn� Evropy dosahuje v��ky 6�8 metr� b�hem prvn�ch 10 let, p�i�em� r�st je nejrychlej�� v prvn�ch letech po v�sadb�. V Anglii byl zaznamen�n r�st 6 metr� za 6 let, ale tamn� klima je v�razn� vlh�� a m�rn�j��. Zaj�mavost� je, �e dlouho nebyly zn�my ��dn� z�znamy o kveten� t�to odr�dy, a� v roce 2022 byly potvrzeny kv�ty a plody v Providence, Rhode Island (USA). Kv�ty se objevuj� v prvn� polovin� l�ta ve form� ��dk�ch, sv�en�ch lat drobn�ch b�l�ch kv�tk� s jemnou v�n�. Plody jsou d�evnat� tobolky s ok��dlen�mi semeny.
Historie odr�dy sah� a� do Austr�lie p�ed rokem 1930, odkud byla bez jm�na dovezena na Nov� Z�land. N�zev Flamingo se objevil a� kolem roku 1981, pravd�podobn� d�ky autorovi Hughovi Redgrovovi nebo �lechtiteli Jacku Clarkovi. Od t� doby se roz���ila do Evropy, v�etn� Nizozemska a Brit�nie, kde rostou i nejvy��� zn�m� exempl��e (a� 10,5 m).
Posledn� revize 06-02-2010; 16-08-2025
�esnekovn�k je p�ekvapiv� odoln� a dob�e se adaptuje na podm�nky st�edn� Evropy. Je pln� mrazuvzdorn� a� do cca �29 �C, co� z n�j �in� vhodnou volbu i pro chladn�j�� oblasti. Nejl�pe prosp�v� v hlubok�, hum�zn�, dob�e propustn� p�d� na slunn�m stanovi�ti. Sn�� i m�rn� sucho, ale mlad� rostliny vy�aduj� pravidelnou z�livku. Po zako�en�n� je velmi tolerantn� v��i teplu, m�stsk�mu zne�i�t�n� i v�t�in� �k�dc�. �ez je doporu�en na konci zimy a� za��tkem jara, p�ed ra�en�m, a podporuje tvorbu nov�ch v�hon� s barevn�mi listy. Mno�en� je mo�n� ze semen (po namo�en� ve studen� vod�) nebo s pou�it�m v�mladk� b�hem zimn�ho klidu.
