Syringa vulgaris 'SENSATION' �e��k obecn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Syringa
�e��ky, by� u n�s nep�vodn�, pat�� mezi na�e nejb�n�j�� dom�c� d�eviny, kter� m�me v�t�inou spojen� s m�jem a� u� podle kalend��e nebo um�lecky (nap�. V�t�zslav Nezval, Mezi �e��ky, 1949). Jedn� se o bohat� kvetouc� opadav� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� nejsou n�ro�n� na p�stov�n� ani �dr�bu, proto zdom�cn�ly v mnoha zahrad�ch m�rn�ho p�su po cel�m sv�t� a �asto zpla�uje i mimo udr�ovan� plochy. N�le�� do nesm�rn� bohat� �eledi olivovn�kovit�ch, kde v�s mnohdy p�ekvap� a� protich�dnost ve vzez�en� i odolnosti t�ch asi 615 druh�, kter� sem pat��. Krom estetiky byl cen�n� v l��itelstv� a dodnes se vyu��v� ve farmacii, jeho pevn� a pru�n� d�evo se pou��v� v n�bytk��stv� na men�� prvky, a hlavn� se v��ilo, �e �e��k odh�n� zl� duchy, proto byl vysazov�n bl�zko obydl�, zejm�na pobl� vstupn�ch dve��, co� se d�je dodnes i bez v�ry na zl� duchy.
�e��k obecn� poch�z� z jihov�chodn� Evropy a Mal� Asie a historicky prvn� kus, kter� se v Evrop� objevil, m� zaj�mavou historii. Roku 1566 jej z Konstantinopole v Osmansk� ��i (dne�n� Istanbul v Turecku) p�ivezl do V�dn� na kr�lovsk� dv�r osmansk� c�sa�sk� velvyslanec Ogier Ghislain de Busbecq kr�li a c�sa�i Maxmili�nu II. Habsbursk�mu jako dar b�hem diplomatick�ch jedn�n�, zat�mco se osmansk� sult�n Sulejm�n I. sna�il dob�t pevnost Szigetv�r, kter� byla jeho vojsk�m v cest� p�i postupu na V�de�. �e��k to p�e�il, sult�n ne.
Odr�da �e��ku Sensation, jak u� z n�zvu patrno, nab�z� senzaci do va�� barevn� zahrady: syt� purpurov� fialov� kv�ty s �irok�m, b�l�m lemem na okraji ka�d�ho kv�tku. Opravdov� pod�van� i pro ty, kte�� maj� �e��ky za naprosto oby�ejnou rostlinu.
Listy jsou srd�it�, pevn�, m�rn� leskl�, tmav� zelen�, a� 10 cm dlouh�. �e��ky jsou obl�ben� ke�e pro ok�zal� kveten� stejn� jako hust� olist�n�, �eho� se vyu��v� do divok�ch �iv�ch plot�. St��h�n�, pokud ke� tvarujete, je nutn� prov�d�t okam�it� po odkv�tu � na konci �ervna.
Posledn� revize 01-03-2008.
�e��ky jsou vcelku nen�ro�n� na p�dn� typ, ale nejl�pe jim vyhovuje �ivn�, hlubok� p�da, dob�e odvodn�n�. Reakce by m�la b�t neutr�ln� a� m�rn� z�sadit� (lehce v�penit� p�da jim prosp�v�). Velmi dob�e sn�ej� �ez do star�ho d�eva, snadno regeneruj�. Dosp�l� rostliny �asto odno�uj� pobl� rodi�ovsk� rostliny a vytv��� tak hust�� a �ir�� ke�. Pokud o to nestoj�te, pou�ijte kolem ke�e �ernou tkanou agrotext�lii, kter� zamez� odno�ov�n� a rozr�st�n�. Botanicky se �ad� mezi teplomiln� d�eviny, kter�m pro nejbohat�� kveten� d�laj� dob�e v�h�evn� polohy, ale nen� to nutn�, proto�e paradoxn� jejich mrazuvzdornost je velmi siln� a sah� a� k cca -37 �C.
