Syringa vulgaris 'MICHEL BUCHNER' �e��k obecn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Syringa
�e��ky, by� u n�s nep�vodn�, pat�� mezi na�e nejb�n�j�� dom�c� d�eviny, kter� m�me v�t�inou spojen� s m�jem a� u� podle kalend��e nebo um�lecky (nap�. V�t�zslav Nezval, Mezi �e��ky, 1949). Jedn� se o bohat� kvetouc� opadav� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� nejsou n�ro�n� na p�stov�n� ani �dr�bu, proto zdom�cn�ly v mnoha zahrad�ch m�rn�ho p�su po cel�m sv�t� a �asto zpla�uje i mimo udr�ovan� plochy. N�le�� do nesm�rn� bohat� �eledi olivovn�kovit�ch, kde v�s mnohdy p�ekvap� a� protich�dnost ve vzez�en� i odolnosti t�ch asi 615 druh�, kter� sem pat��. Krom estetiky byl cen�n� v l��itelstv� a dodnes se vyu��v� ve farmacii, jeho pevn� a pru�n� d�evo se pou��v� v n�bytk��stv� na men�� prvky, a hlavn� se v��ilo, �e �e��k odh�n� zl� duchy, proto byl vysazov�n bl�zko obydl�, zejm�na pobl� vstupn�ch dve��, co� se d�je dodnes i bez v�ry na zl� duchy.
�e��k obecn� poch�z� z jihov�chodn� Evropy a Mal� Asie a historicky prvn� kus, kter� se v Evrop� objevil, m� zaj�mavou historii. Roku 1566 jej z Konstantinopole v Osmansk� ��i (dne�n� Istanbul v Turecku) p�ivezl do V�dn� na kr�lovsk� dv�r osmansk� c�sa�sk� velvyslanec Ogier Ghislain de Busbecq kr�li a c�sa�i Maxmili�nu II. Habsbursk�mu jako dar b�hem diplomatick�ch jedn�n�, zat�mco se osmansk� sult�n Sulejm�n I. sna�il dob�t pevnost Szigetv�r, kter� byla jeho vojsk�m v cest� p�i postupu na V�de�. �e��k to p�e�il, sult�n ne.
Michel Buchner je odr�da �e��ku, jeho� barva kv�t� se t�ko popisuje, proto�e je pon�kud variabiln� � od lila r��ov� do sv�tle fialov� s namodral�m p�elivem. Zaj�mavost mu dod�v� syt�j�� barva poupat. Jednotliv� kv�tky jsou polopln�, velmi vo�av� a uspo��dan� ve vzp��men�ch a� lehce p�epadov�ch hroznovit�ch lat�ch. Kvetou od za��tku do konce kv�tna. Opadav� listy jsou cca 7 cm velk�, �iroce srd�it�, st�edn� zelen� a p�ed opad�n�m t�m�� nem�n� barvu, na velmi kr�tkou dobu ze�loutnou. �ez nen� nutn�, ale pokud chcete rostlinu kr�tit nebo tvarovat, ud�lejte to co nejd��ve po odkv�tu. U mlad�ch rostlin doporu�ujeme odst��h�vat odkv�tl� kv�tenstv�.
�ekl bych, �e tato odr�da spolu s r��ovou Charles Joly jsou asi nejb�n�j��mi odr�dami a barvami �e��k� u n�s, spojovan�mi s osvobozen�m od fa�ismu. Konkr�tn� s vyobrazen�mi pra�sk�ho povst�n� 8.5.1945, kdy N�mecko podepsalo kapitulaci a vojska Wehrmachtu dostala p��kaz se st�hnout. P�esto se mnoho p��slu�n�k� SS odm�tlo pod��dit a d�l masakrovali �esk� obyvatelstvo a a� p��chod sov�tsk�ch vojsk a tank� 1.ukrajinsk�ho frontu mar��la Kon�va 9.kv�tna r�no pomohl zbavit zemi posledn�ch jednotek SS, jejich� c�lem bylo �dajn� padnout do americk�ho a nikoli sov�tsk�ho zajet�. Na d�kaz radosti a vd�ku dost�vali sov�t�t� voj�ci od �esk�ch lid� kv�ty t�chto vo�av�ch, pr�v� kvetouc�ch �e��k� a �e��k se tak stal u n�s symbolem osvobozen� a ani 40let� komunistick� propaganda mu neubrala na kr�se a v�ni. Historickou zaj�mavost� ale je, �e toho roku bylo velmi tepl� jaro a �e��ky vykvetly o t�den d��ve, proto�e b�n� takhle brzy v na�em klimatu vykvetl� typicky nejsou.
Posledn� revize 08-02-2012; 03-01-2024
�e��ky jsou vcelku nen�ro�n� na p�dn� typ, ale nejl�pe jim vyhovuje �ivn�, hlubok� p�da, dob�e odvodn�n�. Reakce by m�la b�t neutr�ln� a� m�rn� z�sadit� (lehce v�penit� p�da jim prosp�v�). Velmi dob�e sn�ej� �ez do star�ho d�eva, snadno regeneruj�. Dosp�l� rostliny �asto odno�uj� pobl� rodi�ovsk� rostliny a vytv��� tak hust�� a �ir�� ke�. Pokud o to nestoj�te, pou�ijte kolem ke�e �ernou tkanou agrotext�lii, kter� zamez� odno�ov�n� a rozr�st�n�. Botanicky se �ad� mezi teplomiln� d�eviny, kter�m pro nejbohat�� kveten� d�laj� dob�e v�h�evn� polohy, ale nen� to nutn�, proto�e paradoxn� jejich mrazuvzdornost je velmi siln� a sah� a� k cca -37 �C.
