Skimmia japonica 'MAGIC MARLOT'® skimie japonsk� (sam��)
Rhodovit (erikoidn�)Skimmia
Rod Skimmia zahrnuje n�kolik m�lo druh� st�lezelen�ch ke�� poch�zej�c�ch z v�chodn� Asie, p�edev��m z Japonska, Koreje, ��ny a oblasti Him�laje. Pat�� do �eledi routovit�ch (Rutaceae), kam pon�kud p�ekvapiv� pat�� nap��klad i citrusy, co� se odr�� ve stavb� kv�t� i v jemn� aromatick�ch listech. V Evrop� ji zn�me od konce 18. stolet� d�ky �v�dsk�mu p��rodov�dci Carlu Peteru Thunbergovi (1743�1828), ��ku Carla Linn�ho a jedn� z kl��ov�ch osobnost� ran�ho pozn�v�n� japonsk� fl�ry. Thunberg pob�val v Japonsku v letech 1775�1776 jako l�ka� Nizozemsk� v�chodoindick� spole�nosti a na z�klad� zde shrom�d�n�ho materi�lu vydal roku 1784 sv� z�sadn� d�lo Flora Japonica, v n�m� byl rod Skimmia a druh Skimmia japonica poprv� v�decky pops�n. Skimmie jsou p�irozenou sou��st� podrostu horsk�ch les�, kde rostou v polost�nu, v hum�zn�ch, kysel�ch p�d�ch s vyrovnanou vlhkost�, a tyto ekologick� n�roky p�edur�ily jejich pozd�j�� vyu�it� v zahrad�ch jako st�lezelen�ch ke�� vhodn�ch do stinn�j��ch parti�.
Rodov� jm�no Skimmia je odvozeno z japonsk�ho lidov�ho n�zvu miyama-shikimi (深山樒), doslova �horsk� �i �divok� shikimi�. Samotn� slovo shikimi se v japon�tin� bez dal��ho up�esn�n� vztahuje p�edev��m k druhu Illicium religiosum, aromatick�mu ke�i tradi�n� spojovan�mu s buddhistick�mi ritu�ly. Toto pojmenov�n� odr�� nejen podobnost list� a v�n� obou rostlin, ale i kulturn� asociace s o�istou, ochranou a klidem, kter� jsou v japonsk� tradici s t�mito aromatick�mi ke�i spojeny. P�enesen�m tohoto n�zvu do v�deck�ho n�zvoslov� Thunberg zachoval p��mou vazbu mezi m�stn�m pojmenov�n�m a botanick�m popisem.
Skimie japonsk� (Skimmia japonica) p�edstavuje kl��ov� druh, kter� si jako prvn� na�el cestu do evropsk�ch zahrad. Jej� p�irozen� are�l zahrnuje Japonsko, Rj�kj� a Filip�ny, s variantami sahaj�c�mi a� k Sachalinu a ji�n�m Kuril�m, patrn� i do ��sti ��ny a na Tchaj-wan. V Evrop� byla p�stov�na ji� v prvn� polovin� 19. stolet�, co� dokl�daj� z�znamy z Kr�lovsk� botanick� zahrady v Kew z roku 1838, �ir�� zahradnick� pozornosti se v�ak do�kala a� po introdukci z Japonska, kterou roku 1861 zajistil Robert Fortune pro �kolku Standish & Co. Prvn� vlna nad�en� vyvrcholila ocen�n�m p�i vystaven� plod�c�ch rostlin v roce 1864, brzy ale p�i�lo roz�arov�n�, kdy� mnoh� distribuovan� rostliny �neplnily slib� kr�sn�ch plod�. P���ina nebyla v p�stitelsk� chyb�, n�br� v biologii druhu � dvoudomosti, o n� tehdy v�d�l jen m�lokdo. Obecn� p�ijata byla a� po Mastersov� studii skimmi� z roku 1889. Skimie si tak v evropsk�ch zahrad�ch na�la m�sto sp�e jako nositelka klidu ne� jako v�stavn� solit�r. P�sob� jako tich�, st�l� pozad� pod korunami strom� a velk�ch ke��, kde navozuje atmosf�ru bl�zkou zenov�mu pojet� zahrady, v n�m� je harmonie, vyv�enost a trv�n� d�le�it�j�� ne� okam�it� dojem.
�Magic Marlot�� je senza�n� novinkou skimie japonsk�, kter� byla poprv� objevena jako p�irozen� mutace odr�dy �Marlot� v roce 1998 v holandsk�m Kaathseuvelu. Jedn� se vpravd� o klenot do mal�ch zahr�dek �i kontejner�, kter� zaujme oko ka�d�ho n�v�t�vn�ka.
Listy t�to odr�dy jsou hr�kov� zelen�, st��b�it� oj�n�n� a vykazuj� zvl�tn� sv�tl� pana�ov�n�, p�i�em� kraj listu je v�dy n�padn� kr�mov�. Velkou atrakc� jsou rovn� velk� poupata, kter� jsou na za��tku podzimu b�l� a v zim� se m�n� do syt� �erven� a� v�nov� barvy. Vykv�taj� v dubnu do drobn�ch, vo�av�ch kv�t�. Jedn� se o zakrslou odr�du rostouc� velmi pomalu a hust�. Nest��h� se.
Posledn� revize 28-12-2008;27-03-2026
Skimie je nen�ro�n� ke�, kter� nevy�aduje pravidelnou p��i, kl��ov� je v�ak spr�vn� um�st�n� a kvalitn� v�sadba. Vy�aduje trvale m�rn� vlhkou, ale velmi dob�e propustnou p�du bohatou na �iviny, zejm�na �elezo a ho���k. Substr�t by m�l b�t lehk�, hum�zn� a kysel�, ide�ln� obohacen� listovkou a ra�elinou, kter� pom�haj� udr�et vhodnou strukturu i pH p�dy. Nejl�pe se j� da�� v polost�nu a� hlubok�m st�nu, nap��klad na severn� stran� domu nebo pod ko�at�mi stromy, kter� v l�t� poskytuj� st�n a v zim� rozptyluj� ostr� slune�n� sv�tlo. Blednut� nebo �loutnut� list� obvykle signalizuje nevhodn� stanovi�t� � p��li� mnoho p��m�ho slunce, p�emok�en� nebo chudou, m�lo kyselou p�du s nedostatkem �eleza. Skimie dob�e sn�� m�stsk� prost�ed� i zne�i�t�n� ovzdu��. Je pln� mrazuvzdorn� minim�ln� do −27 �C a na chr�n�n�ch, neoslun�n�ch m�stech se osv�d�uje i p�stov�n� v �ir��ch, sp�e m�lk�ch venkovn�ch n�dob�ch s kvalitn�m odtokem vody. Pokud na listech objev�te drobn� sv�tl� te�ky, zkontrolujte rub � mohou b�t napadeny plo�tic� p�ni�n�kovou, zejm�na, kdy� jsou rostliny slab�. D�ky sv�mu klidn�mu vzhledu a celoro�n�mu efektu se hod� i do modern�ch n�dob p�ed kav�rny �i restaurace. Cel� rostlina je jedovat�.
