Sequoiadendron giganteum 'GLAUCUM' sekvojovec obrovsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Sequoiadendron
Sekvojovec obrovsk� – pozor, nepl�st si s pravou sekvoj� – je jedin�m z�stupcem sv�ho druhu. Co� je u tak monument�ln�ho stromu vcelku pochopiteln�, �e se o sl�vu nechce d�lit. Poch�z� z V�chodn� Kalifornie, z poho�� Sierra Nevada a v��te tomu, �e ve�ker� synonyma odkazuj�c� se na jeho velikost jsou na m�st�. Sekvojovec je podle v�ech dostupn�ch informac� nejvy��� strom sv�ta, kter� kdy byl zm��en. Existuje i p�r exempl���, kter� z�skaly jm�no (a sl�vu) a jsou sv�tovou p��rodn� pam�tkou, jako nap��klad General Sherman, po �esku Strom Gener�la Shermana, co� je sekvojovec o v��ce 83,8 metru (m��en� z roku 1997), nyn� nejvy��� strom sv�ta. Stoj� v Ob��m lese v n�rodn�m parku USA v Kalifornii a jeho v�k se odhaduje na 2300-2700 let. Je�t� vy��� byl Crannell Creek Giant, pok�cen� ve 40. letech minul�ho stolet�, jeho� v��ka se odhaduje je�t� o 15-20% vy���. Nedaleko stoj� druh� nejv�t�� – Strom Gener�la Granta se sv�mi 81,7m a v�kem kolem 1650 let. Ka�d� v�t�� arboretum nebo botanick� zahrada m� aspo� jeden, v�etn� t� v Troji. Dokonce existuje seznam nejvy���ch sekvojovc� sv�ta – dostupn� na Wikipedii.
Sekvojovec Glaucum je modrav� a v�razn� men�� varieta tohoto p�vodn� vysok�ho ale �t�hl�ho, st�lezelen�ho jehli�nanu. Odr�du poprv� popsal v publikaci Hamburger Garten und Blumenzeitung Christoph Friedrich Otto roku 1860. Roste do pravideln�ho, �hledn�ho, �zce ku�elovit�ho tvaru. Pokud je dostate�n� oslun�n� i ve spodn�ch parti�ch, dlouho si ponech�v� spodn� v�tve, v opa�n�m p��pad� je za��n� shazovat a p�ir�st� v�ce do v��ky, co� nevypad� �patn�, proto�e odhaluje atraktivn�, hluboce vr�sn�nou, �ervenohn�dou, �upinat� se odlupuj�c�, m�kkou borku. Listy jsou dvoj� – �pi�at� jehlicovit� i kopinat� �upinat�, modrozelen� a� modrost��brn� a hust� pokr�vaj� prov�zkovit� v�tvi�ky.
Tento strom se pova�uje za solit�r a nep�edpokl�d� se jeho �ez, i kdy� v ml�d� je mo�n� jej do�asn� udr�ovat men��, ale nevypad� to dob�e a brzy v�m stejn� ute�e – jakmile zako�en� ve voln� p�d�, roste rychle. Najd�te mu kone�n� m�sto s dostatkem slunce a prostoru kolem – nesn�� z�poj. Nem� probl�m s n�zk�mi zimn�mi teplotami, ale �patn� sn�� velk� v�kyvy, zejm�na koncem zimy. P�i podobn�m nebezpe�� se vyplat� jej b�hem dne hodn� zal�t, nen�-li sn�hov� p�ikr�vka.
Posledn� revize 20-02-2020
Nen� n�ro�n� na p�stov�n�, vlastn� s n�m po v�sadb� krom ob�asn� z�livky, ne� zako�en�, v�bec nic ned�l�te. Pot�ebuje propustnou, st�edn� �ivnou a hlubokou zem jak�koli pH reakce. M� k�lov� ko�eny a netrp� na vyvr�cen� v�trem. Hnojen� nevy�aduje, ani jej nedoporu�ujeme, aby dob�e vyzr�valy letorosty. Mrazuvzdornost se ud�v� do -29�C, ale se sn�hovou p�ikr�vkou se p�edpokl�d� je�t� o n�co vy���.
