Salvia FASHIONISTA™ 'PRETTY IN PINK' �alv�j lu�n�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Salvia
Rod Salvia je jedn�m z nejrozs�hlej��ch rod� cel� �eledi hluchavkovit�ch a pat�� do n�j kolem 900 druh� roz���en�ch od St�edomo�� p�es Ameriku a� po v�chodn� Asii. St�edomo�sk� �alv�je prov�zely evropsk� kultury od starov�ku, americk� druhy hr�ly roli v ritu�lech p�vodn�ch obyvatel a v 18. a 19. stolet� se �alv�je staly obl�ben�m c�lem botanick�ch expedic. Ernest Wilson (1876�1930) p�ivezl do Evropy �adu asijsk�ch druh� a pomohl tak vytvo�it z�klad pro modern� �lecht�n�. Z botanick�ho hlediska je �alv�j fascinuj�c� sv�m unik�tn�m p�kov�m mechanismem pra�n�k�. Carl Linn� (1707�1778) jej popsal u� v 18. stolet�, ale teprve pozd�j�� botanici si v�imli, jak dokonale je p�izp�soben� opylova��m. Hmyz, kter� se sna�� dostat k nektaru, zatla�� na spodn� rameno pra�n�ku a horn� rameno mu otiskne pyl na h�bet. Je to jeden z nejpozoruhodn�j��ch p��klad� evolu�n�ho in�en�rstv� v rostlinn� ��i. U n�s se tradi�n� p�stuje hlavn� �alv�j l�ka�sk�, zn�m� jako babsk� ucho, d�evnat�, �asto st�lezelen� trvalka, kter� prov�z� evropsk� zahrady i dom�c� l�k�rni�ky po stalet�. Velmi obl�ben� jsou i subtropick� druhy, kter� se u n�s p�stuj� jako letni�ky a maj� tu ��asnou vlastnost, �e kvetou bez ust�n� od konce jara a� do za��tku podzimu. A pak je tu t�et� skupina, kter� si v posledn�ch desetilet�ch z�sk�v� st�le v�t�� pozornost: okrasn� trvalkov� �alv�je. Mo�n� budete p�ekvapeni, jak atraktivn� a modern� rostliny to jsou � pevn�, dlouhov�k�, s bohat�mi klasy kv�t� a barvami, kter� dok�ou rozz��it i oby�ejn� z�hon.
�alv�j lu�n�, Salvia pratensis, je star� zn�m� evropsk�ch luk. Roste od Pyrenej� po Kavkaz a po stalet� se objevovala ve venkovsk�ch zahrad�ch i tradi�n�ch kytic�ch. Jej� modrofialov� klasy a velmi vonn� listy pat�� k obrazu evropsk�ho l�ta stejn� jako zvuk cvr�k� nebo v�n� sena. Lid� ji m�li v�dy nabl�zku � nejen pro medonosnost, ale i pro jej� pevnost, v��ku a schopnost r�st tam, kde jin� trvalky v�haj�. Z�rove� se stala jedn�m z hlavn�ch stavebn�ch kamen� modern�ch zahradn�ch �alv�j�. Kdy� se uk�zalo, �e se p�irozen� k��� se Salvia nemorosa, za�ala se rodit nov� generace hybrid�, kter� spojily to nejlep�� z obou sv�t�: velikost kv�t� a vzne�en� vzhled lu�n� �alv�je s kompaktnost�, hou�evnatost� a dlouhou sez�nou �alv�je hajn�.
Do t�to hybridn� linie vstoupil americk� �lechtitel Hans A. Hansen (nar. 1963) z Walters Gardens, jedn� z nejv�znamn�j��ch trvalkov�ch �kolek v Severn� Americe. Jeho pr�ce na s�rii FASHIONISTA� m�la jasn� c�l: vytvo�it �alv�je, kter� budou p�sobit jako vizu�ln� odv�n� �m�dn� ikony� mezi trvalkami. Velk� kv�ty, v�razn� barvy, pevn� habitus a schopnost zaujmout i na d�lku � to byly hlavn� parametry, kter� Hansen sledoval. Ka�d� kultivar m� vlastn� charakter, ale v�echny sd�lej� n�kolik spole�n�ch rys�: dlouh� kveten�, pevn� stonky, ochotu remontovat a schopnost dr�et si tvar i v hork�m l�t�. Jsou to �alv�je, kter� dok�ou fungovat jako solit�ry, ale stejn� dob�e zapadnou do modern�ch trvalkov�ch sm�s�, kde p�idaj� barvu, rytmus a strukturu.
Pretty in Pink (�R��ov� j� slu���) je k��enec �alv�je lu�n� ze s�rie FASHIONISTA�, kterou �lecht� v americk� �kolce Walters Gardens z Michiganu Hans A. Hansen. Od konce kv�tna tvo�� 50-60 cm vysok� stonky s n�padn� r��ov�mi, hluchavkovit�mi kv�ty. Listy jsou st�edn� zelen�, v�razn� vr�sn�n�, �iroce kopinat� a tvo�� p��zemn� r��ici. Pokud rostlinu po odkv�tu odst�ihnete t�sn� nad zem�, respektive nad na zemi le��c�mi, zdrav�mi listy, do m�s�ce vyroste znovu v p�kn�, hust� trs a nab�dne druh�, pom�rn� bohat� kveten� v polovin� l�ta. Nevy�aduje ��dnou p��i. Patent �. PP29550 vy�el roku 2018.
Posledn� revize 30-05-2021;06-06-2026
Hybridn� �alv�je lu�n� pat�� k nejspolehliv�j��m trvalk�m pro slunn� z�hony. Nejl�pe prosp�vaj� na pln�m slunci v propustn�, sp�e su��� p�d�, kter� se na ja�e rychle proh��v�. Nesn�ej� trvale mokr� stanovi�t�, ale jinak jsou p�ekvapiv� tolerantn� � zvl�dnou chud�� p�dy, letn� horka i ob�asn� sucho. Po prvn� vln� kv�tu je vhodn� rostliny se��znout a� k zemi, ��m� podpo��te rychl� obr�st�n� a druh� kveten�. Na ja�e sta�� odstranit such� zbytky list� a trs lehce pro�istit. Hnojen� nen� nutn�, p��li� v��ivn� p�da by naopak vedla k m�k��m, polehav�m stonk�m. Rostliny jsou pln� mrazuvzdorn� a dlouhov�k�, tak�e se hod� i do v�sadeb, kde se o�ek�v� minim�ln� �dr�ba a stabiln� v�kon po mnoho let. Mrazuvzdornost se pohybuje a� kolem cca -37 �C a rostlina je vhodn� i pro p�stov�n� ve venkovn�ch kv�tin���ch.
.jpg)
