.jpg)
Salix elaeagnos (salix rosmarinifolia) 'ANGUSTIFOLIA' vrba �ed� �zkolist�, vrna rozmar�nolist�
Ectovit (ektomykorhizn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Salix
Rod Salix, tedy vrby, je jedn�m z nejrozs�hlej��ch rod� d�evin na severn� polokouli. Zahrnuje p�es 400 druh�, od horsk�ch pol�t��ovit�ch ke��k� a� po mohutn� stromy lemuj�c� ���n� nivy. Jsou to rostliny s mimo��dnou ekologickou plasticitou � rychle kolonizuj� naru�en� stanovi�t�, sn�ej� extr�mn� vlhkost i sucho, a d�ky tomu se staly symbolem obnovy a vitality. Prvn� botanick� popisy poch�zej� u� z antiky, ale systematicky je za�al t��dit Carl Linn� v 18. stolet�. Vrby hraj� v�znamnou roli v krajinotvorb�, ekologii i kultu�e � od lidov�ch p�sn� po modern� bioin�en�rstv�. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jejich p��tomnost u� v t�etihor�ch, kdy se za�aly ���it pod�l nov� vznikaj�c�ch vodn�ch tok�.
Vrba �ed� � Salix elaeagnos � z�skala sv� botanick� druhov� jm�no d�ky podobnosti list� s hlo�inou (Elaeagnus) a poprv� byla pops�na italsk�m botanikem Giovanni Antonio Scopoli v roce 1772. Jej� �zkolist� forma angustifolia se p�irozen� vyskytuje zejm�na v ji�n� Francii, It�lii a na Balk�n�, kde roste pod�l horsk�ch ���ek a v�pencov�ch svah�. V zahradnick�m sv�t� m� v�ce jmen, kter� v�echna odkazuj� na jej� unik�tn� listy: vrba rozmar�nov�, vrba st��brn� nebo dokonce i vrba levandulov�, co� sv�d�� o jej� dlouh� historii a oblib� mezi p�stiteli.
Vrba rozmar�nov� je jako z�voj, jako jemn� z�clona ve vzdu�n�ch zahrad�ch, kter� dod�v� m�kkost a lehkost ka�d� kompozici. Jej� habitus je vzdu�n�, a� nad�chan�, p�ipom�n� vlaj�c� vegetaci na mo�sk�ch dun�ch. V�tve se m�rn� skl�n�j�, ale z�st�vaj� pru�n�, jako by se neust�le chystaly k pohybu. Mlad� v�hony jsou jemn� plstnat�, �ed�, pozd�ji hol� a �lutav� hn�d�. Listy jsou mimo��dn� �zk� � �asto jen 3 mm �irok� a a� 10 cm dlouh� � s v�razn� zahnut�mi okraji, co� je �in� je�t� �t�hlej��mi na pohled. Horn� strana listu je tmav� zelen�, spodn� b�lav� plstnat�, co� vytv��� t�pytiv� efekt p�i sebemen��m z�vanu v�tru a nutno dodat, �e barva list� m��e b�t pon�kud prom�nliv� � od t� st��b�it� a� po hlo�inov� zelenou. Na ja�e se objevuj� �t�hl�, vzp��men� jehn�dy � sam�� i sami�� � kter� vyr�staj� sou�asn� s listy. Na podzim listy �loutnou a opad�vaj�, ale v�tve si zachov�vaj� dekorativn� charakter d�ky mahagonov� zbarven� k��e.
Jej� p�irozen� v�skyt je v�pencov� � �asto roste pod�l horsk�ch ���ek, kde tvo�� souvisl� porosty s rakytn�kem a podobn�mi druhy, kter�m vyhovuje ob�asn� zaplaven� a pot� odtok p�ebyte�n� vody. D�ky tomu se hod� k v�sadb� pod�l vodn�ch ploch, kde jej� st��brn� listy odr�ej� sv�tlo a vytv��ej� iluzi pohybu. Proto�e v�ak nemus� st�t p��mo ve vod�, uplatn� se i v b�n�m z�honu, kde ocen�te vizu�ln� provzdu�n�n� a p�id�n� lehkosti. U n�s ji m�me vedle velkolist� moru�e a zlatolist� vrby a toto m�sto j� d�ky skv�l�mu kontrastu v barv�ch i velkostech a tvarech list� n�ramn� slu��.
Posledn� revize 18-03-2014; 12-10-2025
P��e o vrbu rozmar�novou je nen�ro�n�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci, v p�d� vlhk� a� mokr� � sn�� i kr�tkodob� zaplaven�, ale roste i na su���ch stanovi�t�ch, pokud m� dostatek sv�tla. P�da m��e b�t kysel�, neutr�ln� i m�rn� z�sadit�; dob�e sn�� j�ly, p�sky i kamenit� podlo��. Pokud se ponech� bez z�sahu, vytvo�� rozlo�it� ke� s m�rn� nepravideln�m habitem, kter� p�sob� p�irozen� a divoce. Ale d� se jakkoli st��hat a tvarovat, v p��pad� nutnosti doslova ve kter�mkoli obdob� roku, ale ide�ln� se �e�e v p�edja�� � bu� formou tvarov�n�, nebo hlubok�ho zmlazen�, kter� podpo�� hustotu a barvu v�hon�. Mrazuvzdornost je vysok�: a� do �34 �C. V n�dob�ch se p�stuje sp�e v�jime�n�, ale je to mo�n�, pokud m� dostatek prostoru pro ko�eny a pravidelnou z�livku. Rostlina nen� jedovat� ani alergenn�, ale m��e b�t napad�na m�icemi, pilatkami nebo listov�mi brouky � v�t�inou bez v�n�ch n�sledk�.
