Quercus × hispanica 'WAASLAND' dub �pan�lsk� (st�lezelen� dub)
Ectovit (ektomykorhizn�)Quercus
Dub �pan�lsk� je p��rodn�m k��encem dvou naprosto odli�n�ch druh�, nesourod�ch jak typem, tak i lokac�: opadav�ho dubu tureck�ho (q. cerris – Turecko a Balk�n) a st�lezelen�ho dubu korkov�ho (q. suber – zejm�na Pyreneje a� nejsevern�j�� lem Afriky). I p�es tyto rozd�ly se jedn� o p��rodn�ho hybrid, jen� musel vzniknout v Evrop� je�t� p�ed polovinou 18. stolet�, nebo� roku 1783 v�znamn� francouzsk� p��rodov�dec Jean-Baptiste Lamarck (1744-1829) zmi�uje ve sv� encyklopedii 3 exempl��e rostouc� v pa��sk� kr�lovsk� zahrad� v Trianonu.
Spolehliv� st�lezelen� nebo alespo� polo-opadav� duby jsou samoz�ejm� vyhled�van�mi stromy, jen je nutno po��tat s jejich mo�nostmi t�kaj�c�mi se mrazuodolnosti. Dub korkov� se pova�uje za natolik exotick�, �e se j�m �e�t� botanici p��li� nezab�vali a rovnou mu p�id�lili n�lepku nespolehliv�. My jsme za�ili opak, kdy n� strom ve velk�m kv�tin��i vydr�el mr�z -17 �C bez jak�koli ochrany a zjara pokra�oval v r�stu. Tak�e m�-li tento k��enec jen ��ste�nou genetickou v�bavu tohoto druhu a zbytek se bude chovat jako dub tureck�, kter� je u n�s naprosto spolehliv�, �ance jsou velik�. Co� potvrzuje i ne�ekan� n�lez nep��li� daleko od n�s, ve slovensk�m Arboretu Mly�any a to ji� roku 1909. Tehdy zpozoroval tamn� ��f, �e jeho pracanti m�li uprost�ed zimn�ch prac� v klobouc�ch nap�chan� v�tvi�ky se zelen�mi dubov�mi listy. Jal se onen z�zrak vyhledat a poda�ilo se mu strom lokalizovat. O n�lezu spravil majitele arboreta, hrab�te Ambr�zy-Migazzi, jeho� motto bylo Semper vireo (V�dy zelen�). Strom byl ozna�en odr�dou Ambrozyana a �dajn� tam roste dodnes.
Waasland je odr�da k��en�ho dubu �pan�lsk�ho a tak� jm�no belgick�ho regionu, kde byl nalezen. Vyzna�uje se prot�hl�mi listy s nepravideln�mi lal��ky, kter� v�ce p�ipom�naj� listy dubu ne� v�t�ina jin�ch odr�d a jsou rozpustile nestejn�. Jsou velmi tuh�, ko�ovit�, leskl�, tmav� zelen�, ze spodn� strany chr�n�n� plstnat�m povrchem, kter� vystav� v�tr�m, a tak nenechaj� sv� p�kn� listy vysou�et za nevl�dn�ho po�as�. Mlad� listy jsou st��b�it� plstnat� cel� a v�tvi�ky sv�tle oran�ov� hn�d�. Za b�n�ch zim jsou st�lezelen�, pouze p�i dlouho trvaj�c�ch mrazech a zamrzl� p�d� mohou opad�vat, ale zjara si vytvo�� nov� bez po�kozen� v�tv�. Na konci l�ta tvo�� drobn� �aludy, ze kter�ch d�ky velk� variabilit� tohoto druhu nevzejdou nikdy dva identick� stromy.
Roste vzp��men�, pom�rn� rychle (cca 30-50 cm za rok), vcelku �hledn� a tvo�� p�kn�, hust�, plo�e kulovit� koruny. Tvo�� atraktivn� st�edn� vysok� stromy nebo vysok� ke�e a bude d�stojn�m solit�rem v jak�koli zahrad�, celoro�n� clonou proti necht�n�m pohled�m z oken okoln�ch dom� do va�� zahrady �i p�kn�m spole�n�kem mezi jinak vybarven�mi �i tvarovan�mi st�lezelen�mi stromy.
Posledn� revize 31-10-2021
Dub �pan�lsk� se spokoj� s t�m�� jakoukoli dob�e propustnou p�dou, aby mu zejm�na v zim� nest�la voda u ko�en�, kter� by shnily. Rovnom�rn� vlhko po v�sadb� mu umo�n� dob�e zako�enit, ale z�livka v n�sledn�ch letech ji� nen� nutn�. Dob�e zvl�d� i v�penit� podlo��. M� r�d hodn� slunce a teplo, nen� tud� vhodn� jej vysazovat v okrajov�ch ��stech z�ny 6 do otev�en�ch poloh (vr�ek kopce, rozlehl� planina apod.). Pro p�stov�n� ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch je nutn� vyb�rat a vysazovat pouze kusy se zral�m d�evem, kter� ji� mr�z nepo�kod�. �ez je mo�n� zjara p�ed ra�en�m. Mrazuvzdorn� do cca -23 �C a d�le se testuje.
