Quercus ilex 'MATTEINI' dub cesm�nov� (st�lezelen� dub)
Ectovit (ektomykorhizn�)Quercus
Dub cesm�nov� (nebo tak� cesm�novit�, ale tomuto jm�nu se z d�vodu mo�n� z�m�ny s dubem cesm�nolist�m rad�ji vyh�b�me) je st�lezelen� strom poch�zej�c� z oblasti St�edomo��, kde tvo�il rozs�hl� porosty st�lezelen�ch les�, ale v sou�asn� dob� je ji� z velk� ��sti vyk�cen. Poprv� byl pops�n v roce 1753 a jeho rodnou oblast� jsou jih It�lie, Francie, �pan�lsko, Portugalsko, z�padn� Balk�n a m�rn�j�� p�s severn� Afriky. P�esto�e roste na vyprahl�ch ��stech kontinentu a Kan�rsk�ch ostrov�, st�le se mnohde do�tete, �e nezvl�d� sucho, co� je prav� opak d�vodu, pro� je vysazov�n - najde si toti� vodu hluboko v zemi, tak�e zvl�dne cel� l�to bez jedin�ho de�t�, pro�e� je hojn� vysazov�n jako odoln� strom jihoevropsk�ch m�st, kde zvl�d� silnou akumulaci letn�ho tepla, sucha i zadl�d�n�. Roste v nadmo�sk�ch v��k�ch od 0 do 1400 metr� nad mo�em.
Dub cesm�nov� je samostatn�m druhem, nejedn� se o k��ence, i kdy� se v n�zvu vyskytuj� 2 druhy: dub a cesm�na. Existuje n�kolik selekc� (nikoli uznan�ch odr�d), je� vznikly jako semen��kov� mutace a jsou viditeln� odli�n�. N�kter� z nich jsou tak v�znamn�, �e si jejich n�lezce nechal uznat odr�dov� jm�no. Jako v tomto p��pad�, kdy kolem roku 2000 italsk� p�stitel Tranquillo Matteini ve sv� �kolce nalezl odli�nou rostlinu mezi tis�ci semen��ky z�kladn�ho druhu. Naprosto jeho nad�en� a z�jem sd�l�m, proto�e st�t se to mn�, radost� sk��u je�t� te�, proto�e tyto stromy miluji.
Matteini je cesm�nov� dub v mnoh�m odli�n� od sv�ho rodi�e. Nese v�razn� v�t�� (8-10 cm dlouh�), dokonal� hladk�, na omak plstnat�, neopadav�, ov�ln� elip�it� listy, je� ra�� v�razn� st��b�it� a dozr�vaj� to tmav� olivov� zelen� barvu na vrchn� stran� a sv�tle st��bro�ed� zespod. D�ky jejich podobnosti s olivou d�v� smysl strom v na�em klimatu pou��t i jako estetickou alternativu olivy. Star�� rostliny tvo�� drobn�, podlouhl�, tmav� hn�d�, leskl� �aludy se sv�tlou �epi�kou. Listy i v�tve jsou dokonale beztrnn�.
Roste vzp��men� a �hledn�, v ml�d� pom�rn� rychle (30-50 cm za rok), ale jakmile z�sk� s�lu a pot�ebnou velikost, r�st se v�razn� zpomal�, za�ne zahu��ovat a st�v� se ka�d�m rokem kr�sn�j��. Ke�ovit� rostliny jsou vystoupav� ov�ln� a stromy nab�z� t�m�� kulatou, p�ekr�sn� hustou korunu i bez st��h�n� a nab�z� p��jemn� st�n a listy po cel� rok. Ke�ovit� rostouc� kusy se pou��vaj� jako hust� a dlouhov�k� �iv� ploty a v�trolamy.
Posledn� revize 29-08-2020
Dub cesm�nov� se spokoj� s t�m�� jakoukoli dob�e propustnou p�dou, aby mu zejm�na v zim� nest�la voda u ko�en�, kter� by shnily. Rovnom�rn� vlhko po v�sadb� mu umo�n� dob�e zako�enit, ale z�livka v n�sledn�ch letech ji� nen� nutn�. M� r�d hodn� slunce a teplo, nen� tud� vhodn� jej vysazovat v okrajov�ch ��stech z�ny 6 do otev�en�ch poloh (vr�ek kopce, rozlehl� planina apod.). Pro p�stov�n� ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch je nutn� vyb�rat a vysazovat pouze kusy se zral�m d�evem, kter� ji� mr�z nepo�kod�. �ez je mo�n� zjara p�ed ra�en�m. Matteini je odoln�j�� d�le trvaj�c�mu chladu a mraz�m a jeho doposud vyzkou�en� mrazuvzdornost je -23�C.
