Pulmonaria 'MAJEST�' plicn�k
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Pulmonaria
Rod Pulmonaria popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 a zahrnul do n�j rostliny, kter� se v Evrop� a z�padn� Asii vyskytuj� p�irozen� od Pyrenej� a� po Kavkaz. Jeho �esk� jm�no plicn�k poch�z� z konce 16. stolet� a jeho prvn�m dolo�en�m autorem je Pavel H�jek z Libo�an (1596). Rod dnes zahrnuje zhruba �estn�ct druh�, z nich� ka�d� m� trochu jin� charakter: Pulmonaria officinalis s pevn�mi zelen�mi listy, P. longifolia popsan� Augustinem Pyramem de Candolle (1778�1841) s dlouh�mi, �zk�mi �epelemi, P. rubra ur�en� F. A. Marschall von Biebersteinem (1768�1826) s neobvykle �erven�mi kv�ty a P. saccharata, kterou v�decky zpracoval Johann Christian Daniel von Schreber (1739�1810), se sv�mi typick�mi �cukrov�mi� skvrnami. Spole�n�m znakem rodu je �asn� jarn� kveten� a zvl�tn� schopnost m�nit barvu kv�t� z r��ov� do modr� podle chemick�ho slo�en� nektaru, co� je drobn� botanick� trik a �asto popisovan� fenom�n, kter�ho si v�imne i �pln� laik.
Mezi v�emi druhy m� v�jime�n� postaven� Pulmonaria officinalis, plicn�k l�ka�sk�. Pr�v� ten se stal evropskou l��ivkou, kter� se objevuje v herb���ch u� od st�edov�ku. Lid� v��ili, �e skvrnit� listy p�ipom�naj� nemocn� pl�ce, a proto pom�haj� p�i ka�li, hore�k�ch a �vnit�n�m chladu�. I kdy� tahle symbolika byla sp� obrazn� ne� v�deck�, rostlina skute�n� obsahuje slizov� l�tky a t��sloviny, kter� dok�ou zklidnit podr�d�n� sliznice. Proto se pou��vala p�i ka�li a nachlazen� a v lidov�m l��itelstv� si udr�ela pov�st byliny �na pl�ce� a� do 20. stolet�. Roste p�irozen� v listnat�ch les�ch od Francie po Ukrajinu, �asto v polost�nu a na vlh��ch p�d�ch, a d�ky sv� odolnosti se stal jedn�m z nejd�le�it�j��ch v�choz�ch druh� pro pozd�j�� �lecht�n�.
Modern� hybridizace plicn�k� za�ala a� na konci 20. stolet�, kdy se �lechtitel� rozhodli posunout rod z role skromn�ch l��ivek do pozice plnohodnotn�ch zahradn�ch trvalek do polost�nu a st�nu. V 90. letech za�ali Alan Bloom (1906�2005) z britsk�ho Blooms of Bressingham a americk� p�stitel Dan Heims (Terra Nova Nurseries) c�len� k��it P. saccharata, P. officinalis, P. longifolia a P. rubra. Cht�li z�skat rostliny s v�razn�j�� kresbou list�, del��m kveten�m a hlavn� vy��� odolnost� v��i padl�, kter� star�� odr�dy �asto tr�pilo. V�sledkem jsou dne�n� hybridy s listy p�ipom�naj�c�mi mal��sk� pl�tno, kompaktn�m r�stem, del�� vegeta�n� sez�nou a spolehlivost�, d�ky n� se staly st�licemi sm�en�ch z�hon�. Z�rove� se jim � nutno dodat, �e �asto i bez z�m�ru � z�skat odr�dy se stabiln�j�� barvou kv�tu, kde se neprojevuje ta v�razn� prom�nlivost z mlad�ch r��ov�ch kv�t� na dosp�l� modr�.
Majest� je ok�zal� z�stupce velkolist�ch plicn�k� z Francie a u� samo jm�no 'Majest�tn�' d�v� tu�it n��emu velkolep�mu. A je to pravda - jakmile odkvete, za��n� tvo�it n�dhern�, �iroce kopinat�, plstnat� a t�m�� dokonale st��b�it� listy pouze s tenou�k�m tmavozelen�m okrajem a to ve velk�m mno�stv� od konce jara a� do podzimu. Jsou opravdu velk� - mohou m�t a� p�l metru d�lky, nen� proto divu, �e je lid� zam��uj� s pokojov�mi rostlinami p�vodem z de�tn�ch prales�. Tvo�� hust�, font�novit� stav�n�, p��zemn� trsy, je� vypadaj� dokonale zejm�na mezi jinak vybarven�mi hostami (bohy�kami), pomn�nkovci a liriope s �zk�mi listy.
Kv�ty vyr�staj� na 20-30 cm vysok�ch stonc�ch, jsou zvonkovit�, zprvu tmav� r��ov� a po opylen� modrofialov�. Kvetou nej�ast�ji od za��tku dubna 3-4 t�dny, ale je-li n�stup jara rychlej�� a tepl�, mohou vykv�st i o p�r t�dn� d��ve.
Posledn� revize 15-01-2018
Velkolist� formy plicn�k� vy�aduj� �ivou a kyprou p�du, kter� nebude vysychat ani z�st�vat trvale podm��en�, aby se p�ede�lo houbov�m chorob�m. V p��rod� p�irozen� rostou pod stromy, je� jim zaji��uj� ochranu p�ed vysych�n�m, a v dobr� p�d� m�rn� kysel� a� neutr�ln� reakce � siln� v�penit� podlo�� netoleruj�. Tyto rostliny preferuj� polost�n nebo st�n; na pln�m slunci mohou jejich listy utrp�t pop�leniny, s v�jimkou odr�d, kter� slunce toleruj�. I kdy� n�kter� listy mohou po zim� z�stat p�kn�, brzy zjara � je�t� p�ed ra�en�m stonk� s kv�ty � je vhodn� cel� trs se��znout kousek nad zem�. Plicn�k je mrazuvzdorn� a� do teplot kolem -34 �C a nen� p��li� vhodn� do n�dob, proto�e nelib� sn�� st��d�n� sucha a vlhka.
