Prunus Pluot� 'FLAVOR SUPREME'� �vestkomeru�ka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Kdy� se japonsk� �vestka rozhodla spojit s�ly s meru�kou, vznikl z toho jeden z nejlahodn�j��ch experiment� modern�ho �lecht�n� � pluot. Tento mezidruhov� k��enec, odborn� ozna�ovan� jako interspecifick� slivo�, v sob� nese p�ibli�n� t�i �tvrtiny genetick� v�bavy �vestky a jednu �tvrtinu meru�ky [(Prunus salicina�(Prunus salicina�Prunus armeniaca))�Prunus salicina]. Jeho hladk� slupka, ��avnat� du�nina a cukernatost, kter� �asto p�ekon�v� oba rodi�e, z n�j d�laj� sladk�ho �ampiona mezi peckovinami. Pluot nen� v�plodem n�hody, ale v�sledkem c�len�ho �lecht�n�, kter� v 80. letech 20. stolet� dovedl k dokonalosti americk� p�stitel Floyd Zaiger (1926�2017). Ten nav�zal na pr�ci legend�rn�ho Luthera Burbanka (1849�1926), jen� u� na p�elomu stolet� experimentoval s tzv. plumkoty � prvn�mi k��enci �vestek a merun�k. Zat�mco Burbankovy v�p�stky byly p��li� choulostiv� pro komer�n� p�stov�n�, Zaiger �el d�l: zk��il plumkot se �vestkou a dal tak vzniknout nov� generaci hybrid�, kter� dnes zn�me pod chr�n�n�m n�zvem Pluot�.
Jestli Luther Burbank otev�el dve�e k mezidruhov�mu k��en� peckovin, Floyd Zaiger je s ne�navnou preciznost� rozrazil doko��n. Jeho celo�ivotn� v�n� bylo �lecht�n� ovocn�ch d�evin � zejm�na broskvon�, nektarinek, merun�k, t�e�n� a �vestek � s c�lem vytvo�it odr�dy s vy��� chutnost�, del�� skladovatelnost� a lep�� adaptac� na klimatick� podm�nky. V rodinn� firm� Zaiger�s Genetics, kterou zalo�il v kalifornsk�m Modestu, vy�lechtil p�es 400 patentovan�ch odr�d, a to v�hradn� klasick�m k��en�m � bez genetick�ch manipulac�. Pluot pova�oval za sv�j nejv�t�� �sp�ch: v�sledkem tis�c� ru�n� proveden�ch k��en� byl plod, kter� nejen�e chutnal l�pe ne� jeho rodi�e, ale z�rove� se dal p�stovat i p�epravovat v komer�n�m m���tku. Na rozd�l od plumkotu, kter� vznikl jako p��m� k��enec �vestky a meru�ky, je pluot v�sledkem opakovan�ho zp�tn�ho k��en� plumkotu se �vestkou, ��m� z�skal v�razn� �vestkov�j�� charakter � hladkou slupku, intenzivn� barvu a cukernatost, kter� �asto p�esahuje 20 �Brix.
Pluot� Flavor Supreme� si sv� jm�no (n�co jako 'Kr�l chuti') musel zaslou�it � a nos� ho pr�vem, nebo� jeho chu� pat�� mezi nejv�razn�j�� ze v�ech pluot�. Plody maj� sametov� tmav� �ervenou a� v�novou slupku s jemn�m oj�n�n�m, kter� p�sob� jako �vestka v gala kab�tku. Du�nina je syt� �erven�, velmi ��avnat�, s intenzivn� v�n� a chut�, kter� p�ipom�n� sm�s �vestek, t�e�n� a malin. Cukernatost se pohybuje kolem 18�20 �Brix, ale d�ky ni��� acidit� p�sob� chu� pln� a kulat�, bez ostr�ch t�n�. Plody dozr�vaj� v m�rn�m klimatu obvykle mezi 15. a 25. �ervencem, tedy o n�co d��ve ne� Flavor Candy. Zralost pozn�te podle jemn�ho povolen� plodu a v�razn�ho ovocn�ho aroma, kter� se nejl�pe rozvine p�i pokojov� teplot�. Slupka je st�edn� pevn�, tak�e plody snesou kr�tk� skladov�n� i p�epravu, ale nejl�pe chutnaj� �erstv� � ide�ln� vychlazen�, kdy jejich aroma p�ipom�n� ovocn� sorbet.
Strom roste st�edn� bujn�, s m�rn� rozlo�itou korunou, kter� se �asem zaobluje do pravideln�ho tvaru. Dor�st� v��ky kolem 2,5 metru a je vhodn� pro v�sadbu do voln� p�dy i v�t��ch n�dob. Kvete velmi brzy, obvykle ji� za��tkem dubna, sv�tle r��ov�mi kv�ty. Flavor Supreme je cizospra�n�, co� znamen�, �e pot�ebuje opylova�e � nejl�pe se osv�d�ily odr�dy jako Flavor King, Flavor Queen nebo Santa Rosa, ale i jin� pluoty zajist� pot�ebn� pyl. Nej�ast�ji se roubuje na podno� Citation, kter� zaji��uje polokompaktn� r�st, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlh�� p�dy. V su���ch nebo t잚�ch p�d�ch se osv�d�ila i podno� myrobal�n, ale je t�eba po��tat s pravideln�m odstra�ov�n�m v�mladk�. Strom je vhodn� i pro p�stov�n� v n�dob�ch o objemu alespo� 50 litr�, kde p�i pravideln� p��i plod� spolehliv� � i kdy� s m�rn� ni���mi v�nosy ne� p�i v�sadb� do zem�.
Posledn� revize 20-10-2025
Pluot vy�aduje slunn� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m nebo trval�m v�trem a hlubokou, dob�e propustnou p�du s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesn�� p�emok�en�, proto je v t잚�ch p�d�ch nutn� dren� nebo v�sadba na vyv��en� z�hony. Strom roste st�edn� bujn�, v prvn�ch letech je vhodn� jej vyvazovat ke k�lu. Pravideln� z�livka v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� podpo�� zdrav� r�st i n�sadu plod�. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 a� -29 �C, co� umo��uje jej� p�stov�n� ve v�t�in� oblast� st�edn� Evropy. Strom nen� n�chyln� k chorob�m, ale v de�tiv�ch letech m��e b�t citliv�j�� na moniliovou hnilobu. Co se �ezu t��e, n�zory se r�zn�, ale my doporu�ujeme pouze ob�asn� prosv�tlovac� �ez p�ehu�t�n�ch v�tv� v korun� v letn�m obdob�. Semena skryt� v peck�ch obsahuj� stopov� mno�stv� amygdalinu, proto se nekonzumuj�.
.jpg)
