Prunus lusitanica 'BRENELIA' portugalsk� vav��n

Prunus

Rod Prunus je velmi obs�hl� a p�edev��m mimo��dn� rozmanit� � zahrnuje p�ibli�n� 350 druh�, kter� se od sebe mohou v�razn� li�it vzhledem i vyu�it�m. Jeho z�stupce najdeme od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po Severn� Ameriku. Pat�� sem jak okrasn� stromy a ke�e cen�n� pro bohat� a atraktivn� kveten�, tak ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� tak� st�lezelen� druhy, jejich� neopadav� listy hraj� d�le�itou roli zejm�na v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy v�t�ina ostatn�ch d�evin z�st�v� bez olist�n�. Nejzn�m�j��m z�stupcem t�to skupiny je bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus), poch�zej�c� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Druh�m, p�ekvapiv� je�t� mrazuvzdorn�j��m druhem je portugalsk� vav��n (Prunus lusitanica), kter� se v z�padn� Evrop� p�stuje ji� od konce 17. stolet�. Ve st�edn� a v�chodn� Evrop� se v�ak za�al c�len� uplat�ovat a� na p�elomu 20. a 21. stolet�, kdy byl poprv� zaveden do kultury a dlouhodob� testov�n v �esk�ch podm�nk�ch Milanem Havlisem kolem roku 2006. Od t� doby pat�� po pr�vu k nejz�sadn�j��m odoln�m st�lezelen�m druh�m pro zahrady a krajinu v na�em klimatu.

Prunus lusitanica byla p�vodn� pojmenovan� jako bobkovi�e� portugalsk�, ale v modern� etymologii se d�v� p�ednost jm�nu portugalsk� vav��n. Poch�z� z Lusitanie, co� je starov�k� ��msk� ozna�en� pro �zem� dne�n�ho Portugalska. Je to v�lu�n� evropsk� druh, jeho� p�irozen� v�skyt se poj� s atlantsk�mi svahy Pyrenejsk�ho poloostrova, jihoz�padn� Franci�, severn�m Marokem a ostrovy na z�pad� St�edomo�� � Azory, Madeira a Kan�rsk� ostrovy. Prvn� ucelen�j�� popis najdeme u� u Johanna Jacoba Dilleniuse (1684�1747) v Hortus Elthamensis z roku 1732, kde mapoval a ilustroval sb�rky vz�cn�ch a p�stovan�ch rostlin v zahrad� Jamese Sherarda v Elthamu, anglick�ho l�k�rn�ka a v�niv�ho amat�rsk�ho botanika a sb�ratele. Av�ak z je�t� star��ch z�znam� v�me, �e v zahrad�ch se c�len� jako okrasn� i prakticky vyu�iteln� ke� p�stuje p�inejmen��m od roku 1648. Nutno dodat, �e dlouho trvalo, ne� byl jako druh ur�en p�esn� � �asto byl chybn� zam��ov�n s bobkovi�n�. D�ky sv� odolnosti, v�jime�n� eleganci i dlouhov�kosti se brzy stal jej�m rovnocenn�m partnerem ve st�lezelen�ch v�sadb�ch. Zat�mco dnes jej v zahrad�ch potk�te �asto, ve voln� p��rod� je sp� vz�cn� � divok� porosty jsou roztrou�en� v izolovan�ch kaps�ch, maj� zvl�tn� genetickou hodnotu a v n�kter�ch m�stech jsou p�edm�tem lok�ln� ochrany.