Prunus laurocerasus 'MARII' bobkovi�e� l�ka�sk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� Marii poch�z� ze �lechtitelsk�ho programu ma�arsk�ho p�stitele Dr. J�zsy Mikl�se, kter� byl zah�jen po roce 2000 s c�lem vytvo�it bobkovi�n� kompaktn�j��ho r�stu, spolehliv� mrazuvzdorn� pro podm�nky st�edn� a v�chodn� Evropy a z�rove� odoln� v��i extr�mn�m letn�m teplot�m a suchu. V dne�n� dob� jsou zn�m� zejm�na 3 kr�sn� odr�dy �Ani�, �Gabi� a �Josa�, ale na cest� k nim se zrodilo je�t� n�kolik dal��ch, kter� stoj� za pozornost, i kdy� jsou t�m�� nezn�m� a m�lo p�stovan�. Marii je jednou z nich.
Marii tvo�� pevn�, vzp��men� a� �iroce rozlo�it� ke�e nevelk�ho vzr�stu s p�irozen� hustou stavbou v�tv� a klidn�m, m�n� form�ln�m habitem. Dor�st� kolem 2 metr� v��ky, p�i�em� dosahuje ���ky a� 3 metry. Neopadav� listy jsou �iroce eliptick�, ko�ovit�, tmav� zelen� a v�razn� leskl�, bez v�razn�ho bronzov�ho zbarven� p�i ra�en�. R�st je st�edn� siln�, dob�e vyv�en�, s ro�n�mi p��r�stky p�ibli�n� 30�40 cm.
V dubnu vykv�t� vzp��men�mi hrozny drobn�ch b�l�ch kv�t�, kter� se rozv�jej� z nar��ov�l�ch poupat a siln�, sladce von� po �e��ku. Po opylen� se objevuj� leskl� �ern� plody, vyhled�van� ptactvem. Nejsou jedovat�, pouze semena v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle, a musela by b�t dokonale rozkous�na, aby mohla vyvolat nevolnost.
Posledn� revize: 01-01-2007; 14-01-2026
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. �Marii� pat�� mezi spolehliv� odr�dy a dob�e zvl�d� min. -27 �C a p�i siln�j��ch mrazech m��e lehce namrznout, ale zjara spolehliv� po�kozen� listy a v�tvi�ky nahrad�.
