Home > Katalog > Prunus laurocerasus 'HERBERGII'
793_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
793_2.jpeg

Prunus laurocerasus 'HERBERGII' bobkovi�e� l�ka�sk�

vzr�st
st�edn� ke�,vy��� ke�
b�n� v��ka
2-3m
b�n� ���ka
2-3m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
m�n� n�padn�, zaj�mav� kv�ty
barva kv�t�
kr�mov�
doba kveten�
duben-kv�ten
n�roky na slunce
slunce a polost�n a st�n
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5b   (do -27�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Prunus

Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m. 

Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.

Popis rostliny

Bobkovi�e� Herbergii pat�� k nejstar��m a nejspolehliv�j��m odr�d�m bobkovi�n�, je� sv�tlo sv�ta spat�ila ji� kolem roku 1930 v N�mecku. Byla nalezena jako n�hodn� mutace, kter� vykazovala u�lechtilou stavbu a vynikaj�c� mrazuvzdornost. Jej� listy jsou st�lezelen�, prot�hle eliptick�, 9�15 cm dlouh�, ko�ovit�, v�razn� leskl� a syt� tmav� zelen�. Bohat� obr�staj� v�tvi�ky, ��m� ke�i prop�j�uj� hust�, a� nepr�hledn� habitus. Roste vzp��men� a p�sob� upraven� i bez �ast�ch z�sah�. V dosp�losti dor�st� obvykle 2 a� 3 m v��ky a podobn� ���ky a pat�� k nejjist�j��m volb�m pro st�lezelen� �iv� ploty a form�ln� v�sadby, i kdy� dnes ji� d�ky mnoha nov�m odr�d�m neb�v� tak �asto dostupn�.

Herbergii pat�� mezi bobkovi�n�, kter� bohat� a pravideln� kvetou � na ja�e se objevuj� vzp��men� hrozny drobn�ch b�l�ch kv�t� s v�raznou v�n� po �e��ku a za p��zniv�ch podm�nek se m��e objevit i slab�� podzimn� kveten�. Po opylen� se tvo�� leskl� �ern� plody, kter� jsou vyhled�vanou potravou ptactva. Nejsou jedovat�, pouze zrn��ka v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle a musela by se dokonale rozkousnout, aby p�ivodila nevolnost.

Odr�du nalezl ve sv� �kolce v n�meck�m L�denscheidu (Severn� Por�n�‑Vestf�lsko) zahradn�k Herberg, po n�m� dodnes nese sv� jm�no. Jeho �kolka le�ela vzdu�nou �arou jen 40�50 km od Kol�na nad R�nem a tedy velmi bl�zko �rodn�, n�inat� oblasti zn�m� jako Por�n�. Av�ak klimaticky se nach�zela v �pln� jin�ch podm�nk�ch � ter�n zde vystupuje t�m�� k 500 m n. m. a zimy jsou v�razn� chladn�j��. Pr�v� proto m�l Herberg ze sv�ho n�lezu takovou radost, �e a� s�m nebyl �lechtitelem a �lo o jeho jedinou odr�du, nechal rostlinu pojmenovat a zaregistrovat, aby byla dostupn� i dal��m zahradn�k�m.

Posledn� revize 23-12-2008; 19-01-2013; 06-01-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. Herbergi pat�� ke spolehliv� mrazuvzdorn�m odr�d�m � sn�� bez po�kozen� a� -27�C a osv�d�ila se i ve v�t��ch n�dob�ch s dobr�m odtokem vody (min. 80�80�80 cm).

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku