Prunus domestica 'Courod' GOLDUST� zakrsl� �vestka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Rod Prunus, konkr�tn� skupina slivon� (Prunus domestica), zahrnuje �irok� spektrum kulturn�ch typ�, kter� se li�� vzhledem plod�, chut� i p�vodem. V Evrop� se �vestky p�stuj� minim�ln� od ��msk�ch dob, p�i�em� nejstar�� zm�nky o jejich domestikaci poch�zej� z oblasti Mezopot�mie a Kavkazu. Postupem �asu se z p�vodn�ch plan�ch forem vyvinula pestr� paleta odr�d � od drobn�ch, trpk�ch plod� a� po sladk�, m�slov� koule. D�ky t�to rozmanitosti se slivon� staly obl�ben�m c�lem �lechtitel�, kte�� z nich dok�zali vytvo�it stromy pro velk� sady i mal� balkony. Vedle kulturn�ch forem se v evropsk� krajin� vyskytuj� i plan� druhy jako trnka obecn� (Prunus spinosa) nebo slivo� t�e��ov� (Prunus cerasifera), kter� slou�� jako cenn� genetick� zdroj pro dal�� v�voj.
Mezi �vestkami aby se jeden vyznal, tak si na n� trochu posv�t�me. �vestky v u���m slova smyslu jsou podlouhl�, tmavomodr� a� fialov�, s pevnou a chu�ov� nejv�razn�j�� du�ninou, kter� je ide�ln� pro su�en�, pe�en� i p�len� a jsou sp�e pozdn�. Polo�vestky jsou v�t��, maj� m�k��, ��avnat�j�� du�ninu a slad�� chu�, �asto se konzumuj� �erstv� a jsou ran�. Renkl�dy (nebo blumy) jsou kulat�, v�t�inou zelen�, �lut�, ale i modr� nebo �erven�, s m�slovou konzistenc� a vysok�m obsahem cukru. Jejich jm�no poch�z� z francouzsk�ho Reine Claude � kr�lovny Klaudie z Valois, man�elky Franti�ka I., na jej� po�est byly pojmenov�ny. Mirabelky, drobn� a zlatav�, poch�zej� z Lotrinska a jsou cen�n� pro svou v�ni a v�born� vlastnosti p�i zava�ov�n�. �pendl�ky, �asto zam��ovan� s mirabelkami, maj� pevn�j�� du�ninu, v�raznou sladkost a b�vaj� �lut� a� oran�ov�. Vyskytuj� se hojn� v ji�n�ch �ech�ch a na Morav�. Ka�d� z t�chto skupin m� sv� specifick� vlastnosti a vyu�it�, kter� se odr�� i v region�ln�ch preferenc�ch a tradi�n�ch receptech.
Zakrsl� �vestka GOLDUST� na prvn� pohled p�sob� jako miniaturn� stromek z poh�dky � kompaktn�, s drobnou korunou a jemn�m olist�n�m, kter� se vejde i na balkon nebo terasu. Dor�st� jen do v��ky 1,5 a� 2 metry, ale p�esto nese plody, kter� by mu mohly z�vid�t i vzrostl� stromy. Plody jsou kulat� a� lehce ov�ln�, p�ekvapiv� zlato�lut�, na slune�n� stran� se p�i �pln� zralosti n�kdy objev� jemn� �erven� n�dech. Slupka je tenk�, du�nina ��avnat�, sladk� a aromatick�, s p��jemnou konzistenc�, kter� p�ipom�n� m�slov� renkl�dy. Pecka se dob�e odd�luje, co� ocen� ka�d�, kdo r�d zpracov�v� ovoce bez zbyte�n�ho boje. Chu�ov� pat�� mezi nejjemn�j�� zakrsl� slivon�, s vyv�en�m pom�rem cukru a kyselin, vhodn� jak k p��m� konzumaci, tak k lehk�mu zava�ov�n�. Odr�da byla vyselektov�na Gilbertem Cours-Darnem (1909�2001) ve francouzsk�m m�ste�ku La Romieu, a po roce 2000 uvedena na trh �kolkou P�pinières Darnaud pod obchodn�m n�zvem Goldust�, p�i�em� skute�n� selek�n� jm�no zn� Courod.
R�st t�to odr�dy je p�irozen� zakrsl�, co� ji �in� ide�ln� pro p�stov�n� v n�dob�ch, na teras�ch, balkonech nebo v mal�ch zahrad�ch. Nej�ast�ji se roubuje na podno� St.Julien nebo VVA-1, kter� podporuje kompaktn� r�st, dobrou mrazuvzdornost a vysokou plodnost i v omezen�m prostoru. Stromek vytv��� drobnou, pravidelnou korunu, kterou nen� t�eba v�razn� tvarovat, ale po sklizni m��ete lehce vytvarovat. GOLDUST� je samospra�n�, tak�e nevy�aduje opylova�e, ale v p��tomnosti jin�ch slivon� m��e b�t v�nos je�t� o n�co vy���. Kvete st�edn� ran�, co� zaji��uje dobrou kompatibilitu s v�t�inou b�n� p�stovan�ch odr�d.
Posledn� revize 19-10-2025
Zakrsl� �vestky maj� r�dy slunce, ale snesou i polost�n. P�da by m�la b�t dob�e propustn�, ide�ln� v�penit� nebo neutr�ln�, s pH kolem 6,5. Zal�vat je t�eba pravideln�, ale opatrn� � zvl�t� v n�dob�ch, kde se voda rychle ztr�c�. Mrazuvzdornost je solidn� � zvl�dnou teploty do min. �27 �C, d�ky �emu� jsou vhodn� pro v�t�inu oblast� st�edn� Evropy. V n�dob�ch je vhodn� je na zimu chr�nit jutou nebo p�esunout do chr�n�n�ho kouta a jednou za m�s�c zal�t, aby �pln� nevyschly. Nekonzumujte semena skryt� v peck�ch peckovin (krom� mandl�) � obsahuj� amygdalin, kter� se v t�le m��e p�em�nit na kyanovod�k, nebezpe�n� ve v�t��ch d�vk�ch.
.jpg)
