Polystichum lonchitis kapra�ovec hr�lovit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Polystichum
Rod Polystichum, �esky kapra�ovec, pat�� k nejv�t��m a z�rove� nejd�le studovan�m skupin�m kapradin v�bec. Botanici dnes rozli�uj� p�ibli�n� p�t set druh�, roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od m�rn�ho p�sma severn� polokoule a� po horsk� oblasti trop�, p�i�em� nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje ve v�chodn� Asii, zejm�na v ��n� a Japonsku. Pr�v� zde se polystichy vyv�jely po miliony let v relativn� stabiln�ch lesn�ch ekosyst�mech, co� nep��mo dokl�daj� i fosiln� n�lezy kapradin s velmi podobnou stavbou list� z obdob� t�etihor. Rod je �azen do �eledi Dryopteridaceae a jeho systematick� vymezen� pat�� k nejslo�it�j��m kapitol�m kapradinov� taxonomie, proto�e zahrnuje mno�stv� p�echodov�ch forem, p�irozen�ch hybrid� i apomiktick�ch druh�, kter� se rozmno�uj� bez oplozen�. Prvn� form�ln� popis rodu publikoval Albrecht Wilhelm Roth (1757�1834) na p�elomu 18. a 19. stolet�, v dob�, kdy se evropsk� botanika za�ala kapradinami zab�vat nejen jako sou��st� lesn�ho podrostu, ale jako samostatnou a evolu�n� pozoruhodnou skupinou rostlin.
Samotn� n�zev Polystichum vych�z� z �eck�ch slov polys a stichos a odkazuje na hust�, pravideln� uspo��dan� �ady v�trusnic na spodn� stran� list�, kter� jsou pro tento rod typick� a p�i bli���m pohledu p�sob� a� p�ekvapiv� geometricky. V 19. stolet� se kapra�ovce staly sou��st� fenom�nu zn�m�ho jako pteridom�nie, kdy kapradiny doslova ovl�dly evropsk� zahrady, sklen�ky i interi�ry a byly sb�r�ny s v�n�, kterou dnes zn�me sp�e ze sv�ta orchidej� nebo sukulent�. D�ky st�lezelen�m list�m a schopnosti r�st ve st�nu se mnoh� druhy dostaly do zahradn� kultury d��ve, ne� byly botanicky d�kladn� prozkoum�ny. P�esto�e by se mohlo zd�t, �e rod s tak dlouhou histori� u� nem� ��m p�ekvapit, modern� molekul�rn� metody ukazuj�, �e v�zkum kapra�ovc� zdaleka nen� uzav�en� a jejich p��buzensk� vztahy i p�vod jednotliv�ch druh� se st�le p�ehodnocuj�.
Kapra�ovec hr�lovit� je v�razn� st�lezelen� druh poch�zej�c� z horsk�ch a chladn�ch oblast� Evropy, Asie i Severn� Ameriky. Jeho v�skyt je v�z�n p�edev��m na skalnat� svahy, sut�, v�pencov� i silik�tov� sk�ly a alpinsk� lesn� lemy, kde panuj� chladn�, v�trn� a dlouhodob� stabiln� podm�nky. Pr�v� �irok� roz���en� v severn�ch a vysokohorsk�ch oblastech vedlo k tomu, �e je v r�zn�ch ��stech sv�ta pova�ov�n za �m�stn� druh, p�esto�e jde o skute�n� kosmopolitn� horsk� kapra�ovec s velmi �zkou ekologickou specializac�.
Od sv�ch nejbli���ch p��buzn�ch, jako jsou kapra�ovec lalo�nat� (Polystichum aculeatum) nebo kapra�ovec Braun�v (Polystichum braunii), se kapra�ovec hr�lovit� snadno odli�uje jednoduch�m, pouze jednou zpe�en�m listem. Ten tvo�� pevn� centr�ln� �ebro, po jeho� stran�ch vyr�staj� jednotliv� l�ste�ky, kter� ji� nejsou d�le d�len�. Tyto l�ste�ky jsou v�razn� pilovit� a� ostnit� na okraj�ch, leskl�, sv�e zelen� a� lehce na�loutl�, tvaru ov�ln�ho a� �zce kopinat�ho, co� cel� rostlin� prop�j�uje p��sn�, t�m�� grafick� vzhled. Cel� listy obvykle dosahuj� d�lky 30 a� 50 cm, ve v�jime�n� v��ivn�ch a chr�n�n�ch podm�nk�ch mohou dor�st i v�razn� v�ce. D�ky jednoduch�mu zpe�en� jsou listy pom�rn� �zk�, zpravidla kolem 5 a� 7 cm, a vytv��ej� kompaktn�, vzp��men� trsy, kter� p�sob� pevn�, odoln� a velmi p�irozen�, zejm�na v kamenit�ch a horsky lad�n�ch v�sadb�ch.
Posledn� revize: 13-12-2021; 27-03-2026
Kapra�ovce jsou lesn� kapradiny vhodn� do st�nu a� polost�nu, kde prosp�vaj� v hum�zn�, dob�e propustn� p�d� s dostatkem organick� hmoty a rovnom�rnou vlhkost�. Nejsou citliv� na pH a rostou v m�rn� kysel�ch a� neutr�ln�ch p�d�ch. Nesn�ej� p�emok�en� ani dlouhodob� sucho. Organick� mul� z list� nebo rozlo�en�ho d�eva je vhodn� po cel� rok a pom�h� udr�et stabiln� vlhkost i p�dn� strukturu. V b�n�ch zahradn�ch p�d�ch, kter� postr�daj� p�irozenou lesn� mikrofl�ru, je p�i v�sadb� vhodn� pou��t mykorhizn� p��pravek; v�razn� t�m podpo��te zako�en�n�, stabilitu a dlouhodobou vitalitu rostliny. Nejl�pe prosp�v� na stanovi�ti chr�n�n�m p�ed zimn�m sluncem a vysu�uj�c�m v�trem. Je neopadav�, ale pokud m�te pocit, �e trs je po zim� unaven� nebo nevzhledn�, v�echny listy ost��hejte a nechte nara�it celou rostlinu znovu nov�mi a sv��mi listy. Pat�� mezi nejodoln�j�� druhy v�bec a sn�� a� -38 �C.
