.jpg)
Pinus densiflora 'ALICE VERKADE' borovice hustokv�t�
Ectovit (ektomykorhizn�)Pinus
Borovice jsou n�dhern� stromy, kter� najdete v �irok�m p�smu klimatu � od chladn�ch seversk�ch zem�, a� po rozp�len� p��mo�sk� pl�n�: borovice lesn� (Pinus sylvestris) zvl�d� mrazy a� kolem �50 �C a roste a� za pol�rn�m kruhem, zat�mco borovice halepsk� (Pinus halepensis) sn�� letn� horka p�es +45 �C na such�ch st�edomo�sk�ch svaz�ch. Rod Pinus je nejv�t��m rodem jehli�nan� na severn� polokouli, zahrnuje kolem 115 druh�. Fosiln� z�znamy ukazuj�, �e se vyvinul u� v ran� k��d� p�ed 130�140 miliony lety. Botanici jej dnes nav�c rozd�luj� na dva podrody: subgenus Pinus, tzv. �tvrd� borovice� s dv�ma a� t�emi jehlicemi ve svazku a pevn�j��m d�evem, a subgenus Strobus, tzv. �m�kk� borovice� nej�ast�ji s p�ti jehlicemi ve svazku a jemn�j��m d�evem. Borovice se staly symbolem hou�evnatosti a dlouhov�kosti, objevuj� se v mytologii i um�n� od ��ny po Evropu a jejich rozmanitost je tak velk�, �e zahrnuje jak obrovsk� horsk� stromy, tak zakrsl� zahradn� formy. Bylo vy�lecht�no mnoho odr�d, p�esto nejkr�sn�j�� jsou divoce rostouc� borov� hvozdy, kter�m nikdo neur�oval m�sto ani velikost. V �esku m�me to obrovsk� �t�st�, �e na�e zem� pat�� do lokality, kde se borovic�m da�� a v les�ch i na skal�ch dok�eme naj�t velmi kr�sn� kousky, nej�ast�ji na�i p�vodn� borovici lesn� (P. sylvestris). Zavle�en� k n�m byla borovice �ern� (P. nigra) a vejmutovka (P. strobus), a ob�as se objev� zplan�l� i alpsk� kle� (P. mugo).
Borovice hustokv�t� (Pinus densiflora Siebold & Zucc., 1842) poch�z� z Japonska, Koreje, severn� ��ny a rusk�ho D�ln�ho v�chodu. V Japonsku je zn�m� jako akamacu � ��erven� borovice� � podle barvy k�ry. Pat�� tak� mezi �t�i p��tele zimy� (松竹梅 sōng zh� m�i v ��n�tin�, shōchikubai v japon�tin�) � kulturn� motiv vznikl� v ��n�, ale pevn� zako�en�n� i v Japonsku. Spolu s bambusem a �vestkou symbolizuje vytrvalost, pru�nost a nad�ji: borovice z�st�v� zelen� i v mrazu, bambus se nel�me, a �vestka rozkv�t� v teplej��m klimatu Asie u� uprost�ed zimy. Jej� v�tve se pou��vaj� v novoro�n�ch dekorac�ch kadomatsu, kter� maj� p�in�st �t�st� a dlouhov�kost. Je cen�n� pro d�evo, prysky�ici i kulturn� v�znam: tvo�� symbi�zu s houbou matsutake, kter� je sou��st� japonsk� kuchyn� a tradic. Podobn� jako duby a buky v Evrop� vytv��ej� nezbytn� podm�nky pro r�st lan���, nebo smrky pro h��bky, i borovice hustokv�t� se stala stromem, kter� �lov�k vn�m� nejen jako d�evo, ale jako br�nu k vz�cn� kulin�rn� tradici.
Registrovan�ch kultivar� borovice hustokv�t� je kolem 20 a jestli se v�m l�b� borovice typu st�edozemn�ch pini� s jejich zakulacen�mi korunami, prohl�dn�te si pr�v� tuto odr�du, kter� nese n�kolik podobn�ch znak� a v kmenn� form� vypad� jako zmen�enina pinie. Jmenuje se Alice Verkade a je to opravdov� klenot vhodn� pro na�e klima. Na prvn� pohled zaujme svou zakrslou, polokulovitou stavbou, kter� ve form� ke�e p�sob� jako zelen� pol�t��. Jehlice jsou dlouh�, m�kk�, sv�e zelen� � p�i doteku p�ipom�naj� jemn� �t�tec a je nadm�ru p��jemn� je hladit. Roste pomalu, jen cca 7-10 centimetr� ro�n�, a d�ky tomu si zachov�v� hust�, upraven� tvar. Je to rostlina, kter� p�sob� uklid�uj�c�m dojmem: kompaktn�, elegantn�, st�lezelen�, a i p�es svou hustotu p�sob� vzdu�n�. Kultivar byl vybr�n v Nizozemsku a pojmenov�n po p�stitelce Alice Verkade. Na trh byl uveden roku 1979.
Krom� ke�ov�ho pou�it� se ob�as roubuje i na ni��� kmeny, kde pak p�ipom�n� miniaturn� borovici pinie, co� dod�v� kompozici st�edomo�sk� n�dech. P�i tomto roubov�n� je nutn� dodr�et shodu v po�tu jehlic mezi podno�� a roubem, aby do�lo k pevn�mu sr�stu a dlouhodob�mu svazku � jinak by spoj nebyl stabiln�. Hod� se do skalek, p�edzahr�dek i men��ch kompozic, kde vynikne jej� kulovit� tvar. Kr�sn� kontrastuje s ke�i a trvalkami s podobn�mi n�roky (sucho a slunce): �ilimn�ky (Cytisus), perovskie (Perovskia), �anty (Nepeta) nebo st��brolist� trvalky jako pelyn�k (Artemisia) a levandule (Lavandula). V n�dob�ch na teras�ch p�sob� efektn� a z�rove� d�stojn� a v kombinaci s kameny �i okrasn�m �t�rkem evokuje japonsk� zahrady.
Posledn� revize 17-07-2010; 23-11-2025
Borovice hustokv�t� nen� n�ro�n� na p��i a v�sadbu. Vy�aduje pln� slunce a dob�e odvodn�nou p�du, nesn�� trvale mokr� stanovi�t�. Hnojen� nen� nutn�, ale je mo�n� ji zjara podpo�it vyv�en�m organick�m hnojivem bez p�em�ry dus�ku. St��h�n� nen� nutn�, pomal� r�st udr�uje kompaktn� tvar p�irozen�, p�esto lze tvarovat a udr�ovat men�� jarn�m zakracov�n�m �sv��ek� (mlad�ch v�hon�, kde se je�t� nerozvinuly jehlice) nebo �ezem v�tv� tam, kde je�t� jsou jehlice � na hol�ch v�tv�ch by po �ezu ji� nenara�ila. Je pln� mrazuvzdorn� do �29 �C a nevy�aduje zimn� ochranu ani v n�dob�ch, kam se hod� zakrsl� druhy a kde vy�aduje lehk� a propustn� substr�t a perfektn� odtok vody.
