Phlox 'PEPPERMINT TWIST'® plamenka (sk. latnat�), flox
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phlox
Rod Phlox pat�� do �eledi jirnicovit�ch (Polemoniaceae) a zahrnuje zhruba 65 a� 68 druh�, t�m�� v�echny ze Severn� Ameriky. Jen jedin� druh zasahuje do severov�chodn� Asie, tak�e Phloxy jsou rod, kter� vznikal a vyv�jel se hlavn� v americk� krajin� � od tundry a� po pr�rie. N�zev poch�z� z �eck�ho phlox, tedy �plamen�, co� dob�e vystihuje dojem, kter� jejich barvy ud�laly na prvn� botaniky. V literatu�e se objevuj� u� v 17. stolet�, ale jako samostatn� rod je ustavil a� Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753. Star�� auto�i je vedli pod r�zn�mi n�zvy, t�eba Plukenet v roce 1696 jako Lychnidea, co� ukazuje, jak nejasn� tehdy bylo vymezen� cel� �eledi. D�ky tomu, �e jednotliv� druhy rostou na velmi rozd�ln�ch stanovi�t�ch, se pozd�ji do zahrad dostala �irok� paleta rostlin, kter� zvl�daj� r�zn� podm�nky.
Phlox subulata, plamenka ��dlovit�, poch�z� z v�chodn� ��sti Severn� Ameriky a roste na skalnat�ch svaz�ch, p�s�it�ch p�d�ch a otev�en�ch m�stech od New Yorku po Severn� Karolinu. Popis druhu publikoval Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753. Do Evropy se dostala koncem 18. stolet� a rychle si na�la m�sto v zahrad�ch d�ky tomu, �e sn�� chud� p�dy, dob�e dr�� tvar a na ja�e vytvo�� souvisl� barevn� koberec, kter� pat�� k nejran�j��m jistot�m sez�ny. Na p�elomu 19. a 20. stolet� se stala z�kladn�m druhem pro �lecht�n� n�zk�ch jarn�ch phlox�. Nej�ast�ji se k��ila s druhy jako P. douglasii nebo P. bifida, kter� p�idaly jemn�j�� listy, jinou v��ku nebo del�� kveten�. Hybridy se dnes pou��vaj� podobn� jako p�vodn� druh � na skalky, such� z�dky a okraje z�hon� � ale d�ky �lecht�n� jsou barevn� stabiln�j��, kompaktn�j�� a spolehliv�j�� v b�n� zahradn� praxi.
Peppermint Twist� je plam�nka, kter� se nechala objevit v holandsk�m m�st� Haarlem v roce 2001 �kolka�em jm�nem Jan Verschoor. �lo o p�irozen� zmutovanou v�tvi�ku r��ov� odr�dy Candy Floss. Vykvetla toti� �pln� jinak � v�razn� dvojbarevn� s pravideln�m st��d�n�m lila r��ov� a b�l� na ka�d�m okv�tn�m pl�tku. Jeliko� tato v�jime�nost setrvala i po opakovan�m mno�en�, nechal ji �varn� objevitel v roce 2006 patentovat v USA pod �. PP18,196 a nyn� je na trhu pod n�zvem Peppermint Twist�. Kv�tenstv� podobn� lat�m jsou 10-12 cm �irok� hlavy, ze kter�ch neust�le vyr�staj� nov� poupata. Jejich v�razn� barevnost je velice atraktivn� a p�i v�t��m mno�stv� kv�t� dok�e p�sobit jako n�jak� vesel� atrakce na lunaparku (podobn� jako kdy� R�kosn��ek p�edj�d�l Velk� v�z a ud�lal z toho m�lem pou�ovou atrakci :-).
Plam�nky jsou velmi odoln� trvalky s pevn�mi stonky a st�edn� zelen�mi, kopinat�mi listy zejm�na ve spodn� ��sti stonk�. Ra�� velice brzy na ja�e syt� v�nov�mi puky, kter� jsou vid�t v�t�inou hned po rozt�t� sn�hu. Kvetou od za��tku l�ta do konce pr�zdnin a rann� podzimn� kveten� lze podpo�it ost��h�n�m odkvetl�ch hlav po hlavn� vln� kv�t�. Odr�da Peppermint Twist je v�razn� odoln� letn�mu padl� v porovn�n� s p�vodn�m druhem phlox paniculata.
Posledn� revize 11-01-2012
Plamenky pot�ebuj� pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du. Po zako�en�n� sn�ej� dlouh� sucha, v�born� zvl�daj� hork�, spaluj�c� l�ta a nevy�aduj� pravideln� hnojen�. Na pH nejsou vyb�rav�. Rostou do stran jako n�zk� p�dopokryvn� trvalky, tak�e je praktick� zakr�t okoln� p�du mul�ovac� textili�, aby skrz kvetouc� pol�t��e nepror�staly tr�vy a plevely. Po odkv�tu je vhodn� rostliny lehce sest�ihnout � klidn� n��kami nebo �seka�kov�m� zp�sobem � co� udr�� kompaktn� tvar a zabr�n� vyholov�n� uprost�ed trsu. Jsou mimo��dn� mrazuvzdorn�, p�ibli�n� do −45 �C, a dob�e prosp�vaj� i v korytech a venkovn�ch n�dob�ch.
