Phlox 'CANDY STRIPES' plamenka (sk. subulata)
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phlox
Rod Phlox pat�� do �eledi jirnicovit�ch (Polemoniaceae) a zahrnuje zhruba 65 a� 68 druh�, t�m�� v�echny ze Severn� Ameriky. Jen jedin� druh zasahuje do severov�chodn� Asie, tak�e Phloxy jsou rod, kter� vznikal a vyv�jel se hlavn� v americk� krajin� � od tundry a� po pr�rie. N�zev poch�z� z �eck�ho phlox, tedy �plamen�, co� dob�e vystihuje dojem, kter� jejich barvy ud�laly na prvn� botaniky. V literatu�e se objevuj� u� v 17. stolet�, ale jako samostatn� rod je ustavil a� Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753. Star�� auto�i je vedli pod r�zn�mi n�zvy, t�eba Plukenet v roce 1696 jako Lychnidea, co� ukazuje, jak nejasn� tehdy bylo vymezen� cel� �eledi. D�ky tomu, �e jednotliv� druhy rostou na velmi rozd�ln�ch stanovi�t�ch, se pozd�ji do zahrad dostala �irok� paleta rostlin, kter� zvl�daj� r�zn� podm�nky.
Phlox subulata, plamenka ��dlovit�, poch�z� z v�chodn� ��sti Severn� Ameriky a roste na skalnat�ch svaz�ch, p�s�it�ch p�d�ch a otev�en�ch m�stech od New Yorku po Severn� Karolinu. Popis druhu publikoval Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753. Do Evropy se dostala koncem 18. stolet� a rychle si na�la m�sto v zahrad�ch d�ky tomu, �e sn�� chud� p�dy, dob�e dr�� tvar a na ja�e vytvo�� souvisl� barevn� koberec, kter� pat�� k nejran�j��m jistot�m sez�ny. Na p�elomu 19. a 20. stolet� se stala z�kladn�m druhem pro �lecht�n� n�zk�ch jarn�ch phlox�. Nej�ast�ji se k��ila s druhy jako P. douglasii nebo P. bifida, kter� p�idaly jemn�j�� listy, jinou v��ku nebo del�� kveten�. Hybridy se dnes pou��vaj� podobn� jako p�vodn� druh � na skalky, such� z�dky a okraje z�hon� � ale d�ky �lecht�n� jsou barevn� stabiln�j��, kompaktn�j�� a spolehliv�j�� v b�n� zahradn� praxi.
Neodolateln� pro milovn�ky p�dopokryvek jako pro d�ti barevn� prou�kovan� l�z�tko, stejn� tak se jmenuje tato plam�nka - Candy Stripes (Cukr�tkov� prou�ky). Nese kv�ty o pr�m�ru 2-3 cm, b�l� se �irok�m a jako cukrov� vata r��ov�m prou�kem a drobn�m ale v�razn�m syt� purpurov�m o�kem. Otev�raj� se od poloviny kv�tna na asi 3-4 t�dny na rozlehl�ch pol�t���ch jehli�kov�ch, neopadav�ch, syt� zelen�ch list�. Po odkv�tu doporu�ujeme rostlinu zakr�tit, aby byla hust�� a neprosychaly j� star��, d�evnat� stonky.
Plamenky pot�ebuj� pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du. Po zako�en�n� sn�ej� dlouh� sucha, v�born� zvl�daj� hork�, spaluj�c� l�ta a nevy�aduj� pravideln� hnojen�. Na pH nejsou vyb�rav�. Rostou do stran jako n�zk� p�dopokryvn� trvalky, tak�e je praktick� zakr�t okoln� p�du mul�ovac� textili�, aby skrz kvetouc� pol�t��e nepror�staly tr�vy a plevely. Po odkv�tu je vhodn� rostliny lehce sest�ihnout � klidn� n��kami nebo �seka�kov�m� zp�sobem � co� udr�� kompaktn� tvar a zabr�n� vyholov�n� uprost�ed trsu. Jsou mimo��dn� mrazuvzdorn�, p�ibli�n� do −45 �C, a dob�e prosp�vaj� i v korytech a venkovn�ch n�dob�ch.
Posledn� revize 14-05-2017
Plamenky pot�ebuj� pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du. Po zako�en�n� sn�ej� dlouh� sucha, v�born� zvl�daj� hork�, spaluj�c� l�ta a nevy�aduj� pravideln� hnojen�. Na pH nejsou vyb�rav�. Rostou do stran jako n�zk� p�dopokryvn� trvalky, tak�e je praktick� zakr�t okoln� p�du mul�ovac� textili�, aby skrz kvetouc� pol�t��e nepror�staly tr�vy a plevely. Po odkv�tu je vhodn� rostliny lehce sest�ihnout � klidn� n��kami nebo �seka�kov�m� zp�sobem � co� udr�� kompaktn� tvar a zabr�n� vyholov�n� uprost�ed trsu. Jsou mimo��dn� mrazuvzdorn�, p�ibli�n� do −45 �C, a dob�e prosp�vaj� i v korytech a venkovn�ch n�dob�ch.
