Home > Katalog > Pennisetum alopecuroides (Cenchrus alopecuroides) 'RED HEAD'
4037_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
4037_2.jpeg 4037_3.jpeg 4037_4.jpeg

Pennisetum alopecuroides (Cenchrus alopecuroides) 'RED HEAD' dochan ko���lovit�

vzr�st
st�edn� vysok� trvalka
b�n� v��ka
1-1,5m
b�n� ���ka
1-1,5m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
v�nov�
doba kveten�
srpen-��jen
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
such� nebo vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5   (do -29�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Pennisetum

Rod Pennisetum, popsan� poprv� v roce 1812 n�meck�m botanikem Johannem Heinrichem Friedrichem Linkem (1767�1851), byl po v�t�inu 19. a 20. stolet� ch�p�n velmi �iroce a zahrnoval 80 a� 120 druh� roz���en�ch v tropech a subtropech Afriky, Asie a Austr�lie, kde ob�vaj� savany, ���n� nivy a okraje k�ovin. Morfologick� vymezen� rodu se op�ralo p�edev��m o charakteristick� v�lcovit� kv�tenstv� s hust�mi osinami, co� vedlo k postupn�mu p�id�v�n� druh�, kter� si byly podobn� vzhledem, ale nikoli skute�nou p��buznost�. U� na p�elomu 19. a 20. stolet� na tuto nejednotnost upozor�ovali botanici jako Eduard Hackel (1850�1926), ale teprve molekul�rn� studie konce 20. stolet� prok�zaly, �e rod je popravd� botanick�m slepencem podobn�ch druh� bez shodn�ho p�edka a �e v�t�ina druh� n�le�� spr�vn� do rodu Cenchrus, kter� m� nav�c jmennou prioritu z roku 1753 d�ky popisu Carla Linn�ho. P�esuny druh� do Cenchrus dnes p�ijaly hlavn� botanick� instituce, ale v zahradnick� praxi se jm�no Pennisetum udr�uje kv�li stabilit� a dlouh� tradici. Fosiln� n�lezy rodu nejsou dolo�eny, ale jeho evolu�n� v�voj souvis� s expanz� travin savanov�ch ekosyst�m� v pozdn�m terci�ru, kdy se skupina adaptovala na sez�nn� v�kyvy vl�hy, intenzivn� slune�n� z��en� a disturbanci ohn�m.

Pennisetum (Cenchrus) alopecuroides, popsan� �v�dsk�m botanikem Carlem Peterem Thunbergem (1743�1828) b�hem jeho p�soben� v Japonsku, poch�z� z v�chodn� Asie, kde roste na vlhk�ch louk�ch, v ���n�ch niv�ch a na okraj�ch sv�tl�ch les�. Do Evropy se dostal v 19. stolet� spolu s dal�� vlnou okrasn�ch trav, kter� botanick� zahrady za�aly p�stovat jako exotick� novinky, a rychle si z�skal oblibu d�ky kompaktn�m trs�m a jemn�m, v�lcovit�m kv�tenstv�m, kter� p�sobila kultivovan�ji ne� mnoh� dom�c� druhy. V Asii m�l i praktick� vyu�it�, proto�e p��buzn� druhy slou�ily jako krmivo nebo materi�l pro drobn� �emesln� v�robky, zat�mco v Evrop� se stal jedn�m z pil��� modern�ch p��rodn� lad�n�ch v�sadeb, kter� oce�uj� jeho spolehlivost, dlouhov�kost a schopnost vizu�ln� zapadnout do st�edoevropsk� krajiny. Lidov� ozna�en� �vousatec�, kter� se u n�s ob�as objevuje, nen� botanicky spr�vn� ani standardizovan� � jde o voln� pojmenov�n� odkazuj�c� na osiny kv�tenstv� a pou��v� se pro r�zn� tr�vy s �vousat�m� vzhledem, tak�e nen� jednozna�n� spojeno s t�mto druhem; odborn� �esk� jm�no z�st�v� dochan ko���lovit�.

Popis rostliny

Red Head je odr�da dochanu ze za��tku nov�ho mil�nia, kter� se v z�honu ned� p�ehl�dnout. Tenhle fe��k vypad� jako kulturista, kter� se nadechl do pln� s�ly, aby uk�zal svou s�lu. Jeho nejv�t�� p�ednost� jsou dlouh�, chundelat� kv�tenstv�, kter� se objevuj� u� od poloviny l�ta a nesou kou�ov� v�novou barvu s jemn�m purpurov�m n�dechem, jen� se na slunci m�n� od temn�j��ch t�n� a� po tepl�, t�m�� mahagonov� odlesky. Na v��ku mohou m�t a� 25 cm a statn� se ty�� nad sv�e zelen�mi, p�epadav�mi listy, kter� p�ed kv�tem p�sob� m�kce a uvoln�n�, zat�mco na podzim p�ech�zej� do zlato�lut�. Trs je hust�, pevn� a v dosp�losti dor�st� p�ibli�n� stejn� v��ky i ���ky kolem 1,5 metru, tak�e v zahrad� vytv��� v�razn�, ale st�le elegantn� objem. Odr�da roste rychle a v dobr�ch podm�nk�ch dosahuje pln� velikosti u� t�et�m rokem, co� z n� d�l� jednu z nejspolehliv�j��ch velk�ch trav pro st�edoevropsk� zahrady. Vy�lechtil ji Brent Horvath z americk� �kolky Intrinsic Perennial Gardens v Illinois, zn�m� sv�m citem pro trvalky s v�raznou texturou a dlouhou sezonn� hodnotou � a �Red Head� je p�esn� takov�: siln�, barevn� a p�itom dokonale pou�iteln�. Mrazuvzdorn� do cca -29 �C.

�Red Head� je pom�rn� velk� a sebev�dom� tr�va, kter� si um� ��ct o prostor, ale nikdy ho nezneu�ije. Nejl�pe funguje tam, kde je pot�eba v�t�� v�pl� a z�rove� trochu energie a pohybu � v zadn�ch parti�ch trvalkov�ch z�hon�, u plot�, pergol nebo jako p�irozen� zakon�en� sm�rem k tr�vn�ku. Jej� dlouh�, v�nov� kou�ov� klasy se kr�sn� vyj�maj� ve spole�nosti st�edn� vysok�ch ke�� nebo men��ch strom�, kter�m dod�vaj� m�kk�, �iv� kontrast. Atraktivn� z�st�v� i na podzim, kdy listy zezl�tnou a klasy z�skaj� teplej�� t�n. Je to ide�ln� volba pro m�sta, kter� pot�ebuj� rychle zaplnit, ale z�rove� si zachovat eleganci a p�irozen� charakter.

Posledn� revize: 19-02-2019; 14-06-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Dochany ko���lovit� vy�aduj� slunn� stanovi�t� a propustnou, sp�e leh�� p�du, kter� nez�st�v� dlouhodob� p�emok�en�; v t�k�ch j�lech je nutn� dren� nebo v�sadba na m�rn� kope�ek. Nejl�pe rostou v p�d�ch st�edn� �ivn�ch, ale jsou tolerantn� i k hor��m podm�nk�m, pokud maj� dostatek sv�tla a tepla. Z�livku pot�ebuj� pouze v prvn�m roce po v�sadb� a b�hem extr�mn�ho sucha, jinak jsou spolehliv� nen�ro�n�. Na ja�e se se�ez�vaj� n�zko u zem�, ide�ln� v b�eznu a� dubnu, kdy u� nehroz� siln� mrazy ani pozdn� sn�hov� nad�lky; star� listy toti� chr�n� trsy p�es zimu a nen� vhodn� je odstra�ovat na podzim. V�t�ina kultivar� je pln� mrazuvzdorn�, ale ve v�jime�n� chladn�ch oblastech pom�h� zimn� suchochrann� kryt z chvoj� nebo ponech�n� vy��� vrstvy such�ch list�, nikdy v�ak nesvazujte trsy do snopu jako u vy���ch trav. Trsy je vhodn� jednou za 4�6 let rozd�lit a zmladit, aby si udr�ely kompaktn� tvar a bohat� kveten�. Jsou mrazuvzdorn� p�ibli�n� v rozmez� �25 a� �29 �C, p�i�em� konkr�tn� odolnost se m��e mezi odr�dami m�rn� li�it, proto je v�dy vhodn� zkontrolovat popis jednotliv�ho kultivaru.

Dochany ko���lovit� lze p�stovat v n�dob�ch, ale pouze kompaktn� kultivary, jako jsou Hameln, Hameln Gold, Little Bunny a podobn�. Pot�ebuj� minim�ln� 30�40 litr� substr�tu, velmi dobrou dren� a pravidelnou z�livku v l�t�, proto�e n�doby rychle vysychaj�. V zim� je nutn� chr�nit ko�enov� bal p�ed promrznut�m z bok� (nap�. obalen�m nebo p�esunem k ji�n� zdi), jinak m��e doj�t k vymrznut� i u jinak mrazuvzdorn�ch kultivar�. Naopak letn� p�eh��v�n� n�dob nen� na �kodu. Velk� a bujn� odr�dy jako Moudry nebo Black Beauty nejsou pro n�doby vhodn�, proto�e rychle p�erostou prostor a trp� p�eh��v�n�m i vysych�n�m ko�en�.

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
2.5L
De Luxe
285 K�
PRAHA
2.5L
De Luxe
285 K�
CHLUMEC
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
objem kont. 2.5L
285 K�
objem kont. 2.5L
285 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku