Morus alba ('Platanifolia') 'MACROPHYLLA' moru�e platanolist�, moru�ovn�k b�l�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Morus
Moru�ovn�k b�l� se pova�uje za p�vodn� ��nsk� taxon s v�skytem po cel� Asii od m�rn�ho k subtropick�mu klimatu a� po Indii, ale i Evropa moru�e vyu��vala ji� ve starov�ku. Pov�stn� byly nap��klad dalmatsk� sady, kde se moru�ovn�k p�stoval hlavn� pro velk� mno�stv� sladk�ch plod� s vysok�m obsahem �ivotu prosp�n�ch l�tek. Plody se nav�c snadno su�ily, ��m� se zajistila jejich trvanlivost a� do dal�� sklizn�, nen� tud� divu, �e byl jednou ze z�sadn�ch d�evin zaji��uj�c� ob�ivu a zdrav�. Dnes se moru�ov� bobule �ad� mezi superpotraviny. V nejteplej��ch oblastech se p�stuje jako farma pro bource moru�ov�ho, z jeho� vl�ken (v�m�k�) se vyr�b� a� 95% ve�ker�ho hedv�b� na sv�t�.
Macrophylla je n�dhern� kultivar moru�e b�l�, kter� se zjednodu�en�, p�esto naprosto trefn�, naz�v� moru�e platanolist�. Jak s�m n�zev napov�d�, jej� listy jsou hluboce vykrajovan� jako listy platanu. Jsou opadav�, syt� zelen�, leskl� a velk� – dor�staj� a� 35 cm na d�lku a 15-17 cm na ���ku. Zaj�mavost� je, �e mlad� listy jsou po nara�en� dokonale vej�it� a� prot�hle srd�it� jako u botanick�ho druhu a a� s p��chodem l�ta se nov� listy na konc�ch v�tv� tvaruj� do platanov�ch. Maj� 3 a� 5 n�padn� �pi�at�ch a prot�hl�ch c�p�. Ra�� pozd�ji ne� v�t�ina opadav�ch strom�. Pokud je dlouh� a p�kn� pozvoln� podzim bez p�ed�asn�ch mraz�, p�ed opad�n�m se zbarv� nakr�tko do �luta. Av�ak �asto se stane, �e z�stanou na strom� dlouho zelen� a prvn� slab� mr�z je zbarv� dohn�da a rychle opadaj�. V prvn� polovin� l�ta se objevuj� drobn� plody tmav� �erven� a� �ern� barvy – jedl� moru�e, kter�ch asi polovina opad� je�t� p�ed dozr�n�m.
Moru�e platanolist�, na rozd�l od platanu, tvo�� nevysok� stromy s efektn� rozlo�itou, �irokou, de�tn�kovitou korunou. Proto se velmi �asto setk�te s pon�kud romantickou lavi�kou u jeho kmene, kde si m��ete u��t stinn�ho posezen�. Nep�stuje se pro plody ale kv�li a� exotick�m list�m. Tvar koruny i rychlost r�stu se odv�j� od st��h�n�. Pokud korunu se�e�ete tak, �e ponech�te cca 20 cm z lo�sk�ch v�tv�, stromu narostou nov� v�tve dlouh� (50-120 cm) a na nich velk� a brzy platanov� tvarovan� listy. Koruna bude plo��� jako de�tn�k s m�rn� sklon�n�mi konci v�tv�. Pokud se zkracovat nebude, ro�n� p��r�stky budou p�im��en� (kolem 30 cm) a koruna poroste pravideln� do ���ky i do v��ky ve tvaru klobouku. �ez prov�d�jte po odezn�n� nejhor��ch mraz�, ale ne� se za�nou nal�vat pupeny.
Posledn� revize 19-01-2009; 07-02-2024
Moru�e b�l� miluje slunn� a v�h�evn� m�sta, ale je velmi mrazuvzdorn�. Sn�� jakoukoli dob�e odvodn�nou p�du, ale v hlubok�, �ivn� zemi poroste rychleji a bude m�t v�t��, atraktivn�j�� listy. Nevad� j� j�l ve spodn�ch parti�ch. �erstv� p�esazovan� stromy pot�ebuj� na prvn� 3-4 roky pevnou oporu (zav�trovac� �vaz), ne� zako�en�. M� m�lk� ko�eny, kter� nenaru�uj� z�dky ani komunikace, ale nesn�� posypovou s�l, tak se nehod� pod�l silnic. Pova�uje se za st�edn�v�kou a jej� v�k se �asto srovn�v� se �ivotem �lov�ka. Spolehliv� mrazuvzdorn� do -30 �C a sn�� i do�asn� v�kyvy a� do -36 �C, pokud m� zral� d�evo.
