Metasequoia glyptostroboides 'Golden Oji' GOLD RUSH (syn. 'Ogon') metasekvoje ��nsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Metasequoia
Jedna zahradnick� legenda 20. stolet� prav� toto: cel� stalet� se v��ilo, �e metasekvoje jsou poh�beny jen ve zkamen�lin�ch stejn� jako trilobiti. A� v roce 1941 byly v ��n� nalezeny �iv� exempl��e, kter� byly okam�it� podrobeny botanick�mu v�zkumu, nad�en� mno�eny a n�sledn� vyd�ny do sv�ta jako nov� vzk��en� obyvatel� na�� prehistorie. Kdo by necht�l m�t doma strom z doby dinosaur�! Jen�e. Sami dob�e v�te, jak je to s legendami – ka�d� huba si na n� n�co p�id�. Do roku 2000 se na t� legend� p�i�ivilo tolik lid� nejen z m�di�, ale i z akademick�ch kruh�, kde ka�d� hledal lesk pro svou presti�, �e botanik Jinshuang Ma z Brooklynsk� botanick� zahrady se rozhodl j�t po prav�ch stop�ch a vysledovat pravdiv� p��b�h, kter� zve�ejnil hned ve dvou odborn�ch pojedn�n�ch z let 2002 a 2003 n�sledovn�:
Roku 1943 ��nsk� botanik Zhan Wang posb�ral prvn� semena a nal�mal p�r v�tvi�ek z jedin�ho nalezen�ho exempl��e, a ani� by si byl v�dom jejich d�le�itosti, proto�e rostlinu chybn� ozna�il jako Glyptostrobus pensilis, je odeslal je do univerzity v Nanjingu profesoru W.C. Chengovi. Tam odhalili omyl a ohromeni jeho n�lezem se zjara roku 1946 rozhodli vyslat sv�ho studenta C.T. Hwa na m�sto n�lezu do takzvan�ho �dol� metasekvoj�, aby posb�ral v�ce semen. Nakonec jich bylo n�kolik kilogram� (!) a kdy� si uv�dom�me, �e velkou ��st cesty musel p�ky, jeho z�sluhy jsou p��mo �m�rn� t�ze jeho batohu. Semena n�sledn� z univerzity rozeslali na neuv��iteln�ch 76 adres po cel�m sv�t� – od botanick�ch zahrad a �kol a� po soukrom� sb�ratele. Cel� akce vzbudila senzaci a obrovsk� medi�ln� z�jem, �e se na n� p�i�ivilo mnoho lid� a zap���inila mnoho dohad� i sv�r� mezi botanick�mi kapacitami.
Pov�le�n� �tlum vztah� mezi komunistickou ��nou a kapitalistick�m Z�padem na n�jak�ch 30 let ukon�il t�m�� ve�kerou komunikaci v�etn� t� botanick�, co� m�lo za n�sledek ��dn� dal�� semena z ��ny. Stejn� jako nouze nau�ila Dalibora housti, p�stitel� v jin�ch zem�ch si museli vysta�it s t�m, co m�li, a tak p�irozen� zkusili i vegetativn� mno�en�. S nad�en�m zjistili, jak snadno se metasekvoje mno�� pomoc� ��zk�, a nav�c �e je odoln� snad v�em nemocem a �k�dc�m. D�ky nim je dnes tato d�evina ji� snadno dostupn� v ka�d� dobr� �kolce a d�ky ob�asn� variabilit� existuje dost atraktivn�ch odr�d (ke dne�n�mu dni 29 registrovan�ch) vhodn�ch i do men��ch zahrad.
Metasekvoje GOLD RUSH se pokl�d� za jednu z nejfajnov�j��ch odr�d �lutolist�ch metasekvoj� 20. stolet� a st�le se vyu��v� jako rodi� pro nov� �lecht�n�. Stvo�il ji Masaru Shibata pomoc� oza�ov�n� semen ve v�zkumn� stanici Kameyama v Mie v Japonsku roku 1974 a pojmenoval ji jednodu�e Ogon (japonsky zlato 黄金). N�sledn� se dostala do USA, do �kolky Stanley & Sons v Oregonu, kde j� Larry Stanley p�ejmenoval na GOLD RUSH. V Evrop� se o jej� prezentaci zaslou�il nizozemsk� �kolka� Pieter Zwijnenburg roku 1993. Bylo z�ejm�, �e odr�da m� obrovsk� �sp�ch, tak o rok pozd�ji japonsk� spole�nost New Oji Paper Co Ltd zastupuj�c� p�vodn�ho �lechtitele po��dala o patentovou ochranu, kterou z�skala a patent �. PP9346 byl schv�len r. 1995 pod jm�nem Golden Oji. Co� je trochu ne��astn�, proto�e �pln� stejn� se jmenuje jeden cyp�i�ovec a hlavn� pod t�mto jm�nem tuto metasekvoji nikdo neznal. V�ichni rad�ji z�stali u obchodn�ho jm�na GOLD RUSH z USA.
Metasekvoje GOLD RUSH nese m�kk�, ploch�, opadav� jehli��, kter� je zjara sv�tiv� �lut�, v l�t� dozr�v� do �lutozelen� a na podzim se m�n� do medov� a� zrzav� m�d�n� barvy, ne� opad�. Roste cca 25-35 cm za rok do soum�rn�ho, pyramid�ln�ho tvaru. M� pln�m slunci tvo�� p�kn�, pravideln� patra v�tv� a v trvale vlhk� a� lehce podm��en� p�d� nab�dne luxusn� olist�n�, d�ky n�mu� nebude v sez�n� vid�t kmen. Ale na ten se vyplat� si po�kat do zimy. Je toti� syt� �ervenohn�d� a n�padn� vl�knit�, co� zejm�na v zim� vynikne nejl�pe.
Posledn� revize 21-12-2008; 16-01-2017; 20-02-2025
Metasekvoje je bl�zce p��buzn� s tisovcem (taxodium distichum) a stejn� jako on miluje vlh�� zem. N�kter� prameny dokonce uv�d�j�, �e ko�eny mohou ��ste�n� st�t v m�lk� vod�. M�me vyzkou�en�, �e v�born� prosperuje v lehce podm��en�, vododr�n� zemi, ale v bahn� jsme ji je�t� nep�stovali. Zem by m�la b�t dostate�n� �ivn�. P�esto�e je pln� otu�il�, uv�t� tepl� stanovi�t�. P�stujte ji v�hradn� na pln�m slunci. Je mo�n� ji lehce st��hat pro tvarov�n� nebo zahu�t�n� v mlad�m v�ku, ale nikdy ne�e�te v�ce ne� 30% d�lky v�tv�, co� by strom mohlo stresovat. Pln� mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
