Metasequoia glptostroboides ‚SCHIRMANN'S NORDLICHT' metasekvoje ��nsk�

Metasequoia

Jedna zahradnick� legenda 20. stolet� prav� toto: cel� stalet� se v��ilo, �e metasekvoje jsou poh�beny jen ve zkamen�lin�ch stejn� jako trilobiti. A� v roce 1941 byly v ��n� nalezeny �iv� exempl��e, kter� byly okam�it� podrobeny botanick�mu v�zkumu, nad�en� mno�eny a n�sledn� vyd�ny do sv�ta jako nov� vzk��en� obyvatel� na�� prehistorie. Kdo by necht�l m�t doma strom z doby dinosaur�! Jen�e. Sami dob�e v�te, jak je to s legendami – ka�d� huba si na n� n�co p�id�. Do roku 2000 se na t� legend� p�i�ivilo tolik lid� nejen z m�di�, ale i z akademick�ch kruh�, kde ka�d� hledal lesk pro svou presti�, �e botanik Jinshuang Ma z Brooklynsk� botanick� zahrady se rozhodl j�t po prav�ch stop�ch a vysledovat pravdiv� p��b�h, kter� zve�ejnil hned ve dvou odborn�ch pojedn�n�ch z let 2002 a 2003 n�sledovn�:

Roku 1943 ��nsk� botanik Zhan Wang posb�ral prvn� semena a nal�mal p�r v�tvi�ek z jedin�ho nalezen�ho exempl��e, a ani� by si byl v�dom jejich d�le�itosti, proto�e rostlinu chybn� ozna�il jako Glyptostrobus pensilis, je odeslal je do univerzity v Nanjingu profesoru W.C. Chengovi. Tam odhalili omyl a ohromeni jeho n�lezem se zjara roku 1946 rozhodli vyslat sv�ho studenta C.T. Hwa na m�sto n�lezu do takzvan�ho �dol� metasekvoj�, aby posb�ral v�ce semen. Nakonec jich bylo n�kolik kilogram� (!) a kdy� si uv�dom�me, �e velkou ��st cesty musel p�ky, jeho z�sluhy jsou p��mo �m�rn� t�ze jeho batohu. Semena n�sledn� z univerzity rozeslali na neuv��iteln�ch 76 adres po cel�m sv�t� – od botanick�ch zahrad a �kol a� po soukrom� sb�ratele. Cel� akce vzbudila senzaci a obrovsk� medi�ln� z�jem, �e se na n� p�i�ivilo mnoho lid� a zap���inila mnoho dohad� i sv�r� mezi botanick�mi kapacitami.

Pov�le�n� �tlum vztah� mezi komunistickou ��nou a kapitalistick�m Z�padem na n�jak�ch 30 let ukon�il t�m�� ve�kerou komunikaci v�etn� t� botanick�, co� m�lo za n�sledek ��dn� dal�� semena z ��ny. Stejn� jako nouze nau�ila Dalibora housti, p�stitel� v jin�ch zem�ch si museli vysta�it s t�m, co m�li, a tak p�irozen� zkusili i vegetativn� mno�en�. S nad�en�m zjistili, jak snadno se metasekvoje mno�� pomoc� ��zk�, a nav�c �e je odoln� snad v�em nemocem a �k�dc�m. D�ky nim je dnes tato d�evina ji� snadno dostupn� v ka�d� dobr� �kolce a d�ky ob�asn� variabilit� existuje dost atraktivn�ch odr�d (ke dne�n�mu dni 29 registrovan�ch) vhodn�ch i do men��ch zahrad.