Malus domestica 'ELSTAR' jablo� - st�edn� pozdn�
Malus
Rod jablon� (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Vznikl slo�it�m k��en�m n�kolika p�vodn�ch druh�, zejm�na Malus sieversii z oblasti dne�n�ho Kazachst�nu, Malus orientalis z Kavkazu a Malus sylvestris, plan� jablon� evropsk�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), kter� zahrnuje i hru�n�, kdoulon� �i t�e�n�. Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet�, p�i�em� archeologick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�. Dnes je nejroz���en�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s tis�ci odr�dami li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, zat�mco v subtropech a tropech jsou jablka vn�m�na jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je.
My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje organismus i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.
Plody Elstaru pat�� mezi st�edn� velk� jablka, kulovit� a� m�rn� zplo�t�l�, se slupkou �lutozelenou, kter� je z velk� ��sti p�ekryta �erven�m l��kem a jemn�m ��h�n�m. Du�nina je kr�mov� �lut�, jemn�, k�upav� a velmi ��avnat�, s v�razn� aromatickou, sladce navinulou chut�, kter� p�ipom�n� slavnou �Coxovu renetu�. Po rozkrojen� jen m�lo hn�dne, co� zvy�uje jej� atraktivitu pro p��m� konzum i do sal�t�. Konzumn� zralost nastupuje v ��jnu, plody se skl�zej� od poloviny z��� a p�i dobr�m uskladn�n� vydr�� do ledna. Jako podno� se nej�ast�ji pou��v� M9 pro intenzivn� v�sadby, p��padn� M26 �i MM106, kter� zaji��uj� vyrovnan� r�st a spolehlivou plodnost.
Odr�da vznikla v Nizozemsku, kde byla vy�lecht�na roku 1955 k��en�m odr�d �Golden Delicious� a �Ingrid Marie�, do praxe se dostala v roce 1972 a brzy se stala jednou z nejp�stovan�j��ch evropsk�ch odr�d. Strom roste st�edn� bujn�, vytv��� zplo�t�lou kulovitou korunu s bohat�m kr�tk�m plodonosn�m obrostem. Kvete ve st�edn� ran�m term�nu a je cizospra�n�, proto pot�ebuje vhodn� opylova�e. Nejl�pe se hod� odr�dy �James Grieve�, �Gloster� nebo �Idared�, p�i�em� �Elstar� je z�rove� dobr�m opylova�em pro jin� odr�dy. Vyzna�uje se pom�rn� dobrou odolnost� v��i mrazu, ale je citliv�j�� ke strupovitosti, proto vy�aduje pe�liv�j�� stanovi�t� a p��padnou ochranu.
Posledn� revize 24-10-2022; 23-10-2025
Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.




































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

