Magnolia × wieseneri ��cholan Watson�v, magn�lie

Pamatuji si, �e kdy� jsem propadl kr�se magn�li� a zamiloval se do nich, vyhledal jsem si ve v�ech encyklopedi�ch ty nejzaj�mav�j�� a nejkr�sn�j�� a sepsal si je do seznamu, jako kdybych psal l�stek na n�kup v samo�ce. Trvalo mi p�knou ��dku let, ne� jsem v�echny sehnal a p�izn�v�m, �e tato magn�lie dala zabrat asi nejv�c ze v�ech. Latinsky se jmenuje magnolia x wieseneri a p�esto se naz�v� Watsonova magn�lie. Jako v�dy je p��b�h trochu spletit�. Za jej� p�edstaven� Evrop� vd���me Sv�tov� v�stav� v Pa��i roku 1889, kam ji dovezl jeden japonsk� p�stitel. Vzbudila velk� z�jem mezi odborn�ky a jeden exempl�� po��dil pro Kr�lovskou botanickou zahradu v Kew u Lond�na i Sir Joseph Dalton Hooker, tamn� �editel. A aby m�la jm�no, v roce 1891 ji pojmenoval magnolia x watsonii (podle Williama Watsona, pomocn�ho kur�tora tamt�). Tehdy nem�li internet, aby se dozv�d�li, �e 6 m�s�c� p�edt�m, v roce 1890, ji u� jin� v�znamn� francouzsk� botanik �lie-Abel Carri�re pojmenoval podle pana Wiesenera � tedy �lov�ka, kter� ji od japonsk�ho �lechtitele na v�stav� koupil. P�esto se j� dodnes ��k� Watsonova.

Watsonova magn�lie je zahradn� hybrid, k��enec mezi magnolia obovata (m.hypoleuca) s velk�mi listy a magnolia sieboldii (kvetouc� v l�t�). V�sledkem je p�ekr�sn� magn�lie se smetanov� b�l�mi, neskute�n� vo�av�mi kv�ty, je� zdob� st�ed pln� �erven�ch ty�inek. Jsou 12-15 cm �irok� a kvetou od pozdn�ho jara do prvn� poloviny l�ta na pozad� velk�ch list�. Pouze v�jime�n� m��e uk�zat p�r kv�t� je�t� p�ed olist�n�m. Opadav� listy jsou a� 20 cm dlouh�, �iroce obvej�it�, st�edn� zelen� a pom�rn� pevn�. V ml�d� roste dost ze�iroka a teprve s v�kem zahu��uje kostru a st�v� se pln�j�� a tvo�� vcelku soum�rn�, ov�ln� tvar.

Magn�lie se nest��haj�. Pouze pokud pot�ebujete vytvarovat ke�, omezit vzr�st nebo ud�lat v�chovn� �ez mlad� rostlin� rychle nap�stovan� do nevzhledn�ho tvaru, u�i�te tak co nejd��ve po dokv�tu, aby stihla nasadit poupata na p��t� rok. M�jte na pam�ti, �e ka�d� magn�lie m��e na �ez reagovat rozd�ln�.

Opadav� magn�lie pot�ebuj� vlhkou, m�rn� a� velmi kyselou zem a um�st�n� na pln�m slunci nebo v lehk�m polost�nu. Maj� m�lk� ko�eny, kter� sb�raj� �iviny hlavn� p�i horn� vrstv� zem�, proto je d�le�it� p�i v�sadb� v�novat nejv�t�� pozornost p�isyp�n� kvalitn� ra�eliny, eventu�ln� s p��m�s� dlouhodob� rozpustn�ho hnojiva, nad ko�eny seshora. Ale pozor na zasazen� p��li� hluboko, s nejv�t�� pravd�podobnost� j� tak vykopete hrobe�ek. Zasa�te ji tam, kde v okol� cca 2m od st�edu ke�e nebudete nic kopat ani r�t � tato kr�ska nen� zrovna dru�n� a je chamtiv� - nem� r�da, kdy� ji otravujete u ko�en�, kter�mi se rozroste do�iroka kolem sebe. Ocen� zamul�ov�n� ko�en�, aby neztr�cela vlhkost v ��dn�m ro�n�m obdob�. Mrazuvzdorn� do cca -27 a� -29�C.

Posledn� revize 02-04-2013