Magnolia virginiana 'Jim Wilson' MOONGLOW ��cholan vir�insk�, magn�lie vir�insk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
Magn�lie vir�insk� je m�lo roz���en� klenot z jihov�chodu USA, je� se stala historicky prvn� magn�li� na sv�t�, kterou jako samostatn� druh v�decky popsal �v�dsk� botanik Carl Linnaeus, zakladatel sou�asn�ho dvouslovn�ho pojmenov�n� rostlin a modern� taxonomie. Zapsal ji poprv� v roce 1753 jako jednu z 5 druh�, ale pouh� 4 roky pozd�ji v�echny dosavadn� nalezen� druhy p�esn�ji za�adil a z�pis zrevidoval, ��m� vznikly 3 z�kladn� druhy: m.virginiana, m.tripetala a m.acuminata. Zaj�mav� je, �e tato rostlina se do Evropy dostala ji� o t�m�� 50 let d��ve, kdy� ji v roce 1678 jin� anglick� botanik John Baptist Banister, tou dobou p�sob�c� v Severn� Americe, poslal do Anglie sv�mu p��teli, rovn� �sp�n�mu botanikovi, biskupovi Henrymu Comptonovi, u n�ho� poprv� vykvetla. Stala se tak prvn� p�stovanou a mno�enou magn�li� v Brit�nii a to je�t� v dob�, kdy magn�lie jako druh neexistovala a byla zn�m� pod sv�m domorod�m jm�nem �talauma� d�ky rostlin� objeven� Charlesem Plumi�rem na francouzsk�m ostrov� Martinik.
Odr�da MOONGLOW, patentovan� jako Jim Wilson v roce 1999 je v�sledkem trp�liv�ho �lecht�n� Earla Cullyho z americk�ho Jacksonvillu v Illinois. Roku 1976 vysel n�kolik semen��� a sledoval jejich chov�n� po dal��ch dvacet let. Pouze 2 z nich prok�zaly v�razn� odli�n� vlastnosti od p�vodn�ho druhu a to zejm�na ve vzp��men�m a �t�hl�m, t�m�� stromovit�m habitu s pouze n�kolika vystoupav�mi centr�ln�mi kmeny. Z�kladn� druh je sp�e rozlo�it� a ke�ovit�, kde�to zde je koruna ov�ln� a� �t�hle v�zovit�. Roste velmi rychle, mlad� rostliny dok�� nar�st a� jeden metr za rok. St��h�n� nen� pot�eba, sama si tvo�� p�kn� tvar. Pro zakr�cen� z d�vodu udr�en� men�� velikosti m��ete zvolit pozdn� �ez za��tkem l�ta po hlavn� vln� kveten�.
Od konce kv�tna se objevuj� 6-8 cm �irok�, jednoduch� kv�ty kr�mov� barvy (nejsou b�l�). Jsou natolik vo�av�, �e i jeden kv�t zp�sob� pocit, �e proch�z�te kolem obchodu s parf�my. V�n� je sladce ovocn� a velmi siln�, u n�s se j� m��e rovnat snad jen �e��k. P�esto nen� vt�rav� a v ��dn�m p��pad� lacin� jako parf�m z tr�nice. Kvete hojn� po cel� �erven a zako�en�n� rostliny sporadicky nakv�taj� a� do z���. Ohledn� olist�n� se �ad� mezi polo-opadav�, nebo� si v na�� klimatick� z�n� (6) zachov�v� listy p�ibli�n� do V�noc a pot� v�t�ina opad� v z�vislosti na s�le zimy. Na ja�e op�t nara�� nov�. Jsou prot�hle obvej�it�, st�edn� a� tmav� zelen� svrchu a sv�tle zelen� se st��b�it�m oj�n�n�m na rubu a m�rn� ko�ovit�. V teplej��ch oblastech jsou neopadav� po cel� rok.
Vir�insk� magn�lie vypad� jako d�lan� pro na�e podm�nky, nebo� krom� siln�ch mraz� v�born� sn�� t�kou a j�lovitou p�du, kter� m� tendenci zadr�ovat vodu. Jedin�, co je pot�eba upravit, je pH, aby ne�loutly listy na znamen� chlor�zy � zem vylep�ete ra�elinou. V angli�tin� se j� ��k� mok�adn� magn�lie, proto�e m� r�da vy��� stupe� vlhkosti, ale nedoporu�ujeme s�zet v�t�� rostliny do bahna, pokud na to nen� od ml�d� zvykl�. P�stujete ji nejl�pe na pln�m slunci. MOONGLOW ji� p�est�la mrazy o s�le -36�C, ��m� se stala doposud nejodoln�j�� vyzkou�enou vir�inskou mang�li� v�bec. Sn�� ostr� a chladn� v�tr (i v zim�). Je nejvhodn�j�� pro z�ny 5 a 6, ale zvl�dne i z�nu 4 snad jen s men�� n�sadou kv�t�.
Posledn� revize 12-02-2017
